Foto: Shutterstock
Je důležité ale pamatovat, že jorkšír je stále teriér. Sice může působit jako ozdoba do kabelky, ale uvnitř je to temperamentní jedinec, který nemá problém ošéfovat celou domácnost.
Historie: od lovce krys až na výstavy
Kořeny historie jorkšírského teriéra sahají hluboko do historie. Dva tisíce let zpět byli jeho předchůdci, psi typu Canis terrarius, chováni a využívání k lovu norové zvěře. Postupně se z těchto pracantů začal vyvíjet Old English Teriér a menší Old Scoth teriér, kterého si oblíbily především chudší vrstvy.
Zlom nastal po průmyslové revoluci, kdy se tkalci a různí dělníci ze Skotska začali stěhovat do Anglie, především do oblasti Yorkshire, kam si své psy brali samozřejmě sebou. Jejich využitím se rychle stalo hubení krys, myší a dalších škůdců v domácnosti i u hospodářských zvířat, v dílnách, sklepech, a dokonce i na lodích.
Název jorkšírský teriér se začal objevovat už okolo roku 1860 a oficiální uznání plemene došlo od Anglického Kennel Klubu o šest let později.
V Česku se začátek chovu datuje k roku 1966, kdy se zde narodil první vrh. Zájem o toto plemeno rychle vzrostl a už v roce 1978 vznikl první klub pro chovatele a příznivce tohoto plemena.
Vzhled: drobný a elegantní
Jorkšír je malý, kompaktní pes se vzpřímeným držením těla.
Hlava je malá a plochá, čenich kratší s černou nosní houbou. Oči jsou střední velikosti, tmavé, nevystouplé a vždy pozorné a bystré. Uši jsou malé, vztyčené, neměly by být daleko od sebe.
Srst je středně dlouhá až dlouhá, rovná a hladká. Nikdy by neměla být vlnitá. Typické zbarvení je tmavá od týlu ke kořeni ocasu a zlatá na hlavě, těle a končetinách.
Hmotnost by se dle standardu měla pohybovat do 3,1 – 3,2 kg.
Povaha: teriér se vším všudy
Toto plemeno se povahou podobá lidem: každý má nějakou. Důležitá je výchova.
Jorkšíři jsou temperamentní, ostražití a odvážní. Na někoho mohou působit dokonce dojmem, že jsou kapku ostřejší. Dokáží být skvělými společníky a parťáky pro život, ale stejně tak se může stát malým tyranem, pokud bude mít pocit, že je středobodem domácnosti. Může být nedůvěřivý k cizím lidem, zato k těm „svým“ bývá velmi přilnavý, snaží se jim být co nejblíž a nemá potřebu utíkat či se toulat.
Jorkšír je inteligentní a učenlivé plemeno, ale má také vlastní hlavu. Potřebuje laskavé, klidné, důsledné vedení spolu s jasnými pravidly. Pokud se toto dodrží, jorkšíra zvládne i začátečník.
Foto: Shutterstock
Pro koho je jorkšír vhodný?
Toto plemeno je skvělou volbou do bytu. Je malý, skladný a rád dělá člověku společnost. Je ale potřeba počítat s péčí o srst i tím, že bez výcviku z něj může být uštěkaný velitel domácnosti. Ano, jorkšíři štěkají a hodně. A na všechno. Jde o klasickou teriéří vlastnost, ale při správné práci se psem se nechá usměrnit.
Výchova a základní poslušnost je stejně důležitá jako socializace s lidmi, psy i jinými zvířaty. Je vhodné jim najít zábavu, jelikož vynikají schopnosti si jí najít sami – ale tou většinou svého páníčka nepotěší. Je potřeba jej zaměstnat fyzicky i psychicky: může se věnovat agility či dogdancingu. Sice není vrcholovým sportovcem, ale šikovnost se mu upřít nedá.
Skvěle vychází s dětmi. Bude s nimi kamarádit, běhat, hrát si a přidá se i k lumpárnám. U menších dětí je potřeba dohled: pes dítěti neublíží, ale naopak by se neštěstí stát mohlo: nezapomínejte, že jde o opravdového drobka, který se může snadno zranit.
Jorkšír se výborně hodí pro ty, kteří chtějí malého psa do bytu, ale jejich cílem není gaučák. Toto plemeno ocení aktivní pejskaři, které mu nastaví hranice, budou mu věnovat pozornost, rádi jej vytáhnou na procházky a zaměstnají ho mentální prací. Nehodí se pro ty, kteří chtějí tichou a klidnou domácnost bez štěkotu a psa se stoprocentní poslušností.
Zajímavosti:
- Jedním z „praotců“ plemene byl Huddersfield Ben (nar. 1865): bývá uváděn jako foundation sire (zakladatelský plemeník) a ve své době vyhrával nejen na výstavách, ale i v rattingu.
- Slavná jorkšírka Smoky z 2. světové války je spojovaná s počátky canisterapie: je často uváděná jako první dokumentovaný terapeutický pes v kontextu práce se zraněnými vojáky.
- Jorkšír má srst podobnou lidským vlasům a roste dál: AKC přímo zmiňuje, že je „jako lidské vlasy“ a zároveň upozorňuje na nutnost pravidelné péče.
Zdroje: ifauna.cz, chlupaci.cz, yorkshire-club.cz
Další články:
- Bílý švýcarský ovčák: něžný, oddaný a inteligentní člen rodiny
- Jak naučit papouška mluvit? Chovatelka radí, jak si doma vycvičit upovídaného a vtipného parťáka
- Francouzský buldoček: malý společník s velkým srdcem
Nový komentář