Bílé, sladké s velkými kousky ovoce, rozmixované, nízkotučné, smetanové, s probiotickými kulturami - to všechno jsou jogurty. Kde se ale vzaly?
Jogurty patří mezi nejoblíbenější kysané mléčné výrobky. Úprava mléka na jogurtový výrobek byla známá již 5 000 let př. n. l. v zemích Středního východu. Slovo jogurt pochází z tureckého „yogurt“ (zkvašené mléko), a to od slova „yogun“ (hustý). „Fermentované mléčné výrobky vznikaly samovolně přirozenou cestou, neb mléko podléhá převážně mléčnému kvašení. Za nejstarší výrobek toho druhu v našich regionech je považována kyška, při jejíž přípravě se sražené mléko ve formě gelu před požíváním rozmíchalo,“ říká doc. Ing. Miroslav Dědek, DrSc. ze Společnosti pro probiotika a prebiotika (dále jen SPP) a dodává: „Obdobný vývoj jako v zemích Středního východu lze pozorovat i v jiných oblastech světa. Oblasti Kavkazu jsou kolébkou fermentovaného mléčného nápoje kefíru, při jehož přípravě probíhá jak mléčné, tak i alkoholové kvašení. Jiným výrobkem, jehož původ nacházíme ve Střední Asii, je kumys, vyráběný z mléka klisen. Také těmto výrobkům jsou připisovány příznivé účinky na lidské zdraví. Podle místních poměrů vznikaly i další varianty a způsoby přípravy těchto mlék dané též přirozeným výskytem mikroflóry typické pro danou lokalitu.“
Nejprve byl tedy jogurt připravován proto, aby se v horkém podnebí lépe uchovávalo mléko, a také pro jeho lahodnou chuť. Na začátku minulého století byl pak rozpoznán i jeho význam pro zdraví člověka. Nejcennější složkou jogurtů jsou ušlechtilé bakterie – probiotika, které působí blahodárně na střevní flóru, ale i obsah vápníku, který potřebujeme pro naše kosti, a významné jsou i jeho bílkoviny. „V současné době platná legislativa požaduje pro jogurty takové množství probiotik, které se rovná 107 v 1 gramu (= 10 000 000 v 1 g). Naproti tomu Vědecký výbor pro potraviny stanovuje, aby množství probiotických kultur v potravině a v potravním doplňku činilo 1010 v 1 gramu,“ sdělil doc. Ing. Miroslav Dědek, DrSc. ze SPP.
Renomovaný ruský badatel a dřívější ředitel Institutu Louise Pasteura prof. Ilja Iljič Mečnikov, kterému byla v roce 1908 udělena Nobelova cena „za výzkum imunity“, vyslovil jako první hypotézu, že již dlouho známá dlouhověkost zejména zemědělského obyvatelstva v Bulharsku, Turecku a Arménii je dána jejich specifickým způsobem stravování. Tento způsob stravování spočíval v každodenní konzumaci velkého množství fermentovaného (kysaného) mléka, které bylo předchůdcem jogurtu. Profesor Mečnikov identifikoval dva kmeny mikroorganismů, bakterie obsažené v kysaném mléku, kterým zároveň přisoudil onen pozitivní vliv na dlouhověkost. Tyto kmeny byly později identifikovány jako Streptococcus thermophilus a Lactobacillus bulgaricus, žijící v symbióze. „Z dnešního pohledu je možno tuto mikroflóru označit jako předchůdce probiotik,“ říká doc. Ing. Miroslav Dědek, DrSc. ze SPP. Profesor Mečnikov vypracoval teorii vysvětlující přínos jogurtu ke zpomalení stárnutí: „Jogurt změní přirozené neutrální prostředí ve střevech na lehce kyselé, ve kterém se mnohem hůře množí mikroby způsobující střevní infekce.“ Tento uznávaný vědec tak svými tvrzeními vtiskl jogurtu pečeť výrobku pro podporu zdraví.
Na práci profesora Mečnikova navázal Isaac Carasso, který vyrobil první jogurty Danone v roce 1919 ve Španělsku (Danone znamená Daniel v katalánštině, tak se jmenoval syn Carassa). Hlavním podnětem byl hromadný výskyt střevních chorob u malých dětí v Barceloně. Jogurty Danone se původně prodávaly na doporučení lékařů v lékárnách. Samotný termín „probiotika“ byl historicky poprvé použit německým vědcem Ferdinandem Verginem v roce 1954. Slovo „probiotika“ je odvozeno z řečtiny (pro = příznivý a bios = život) a již samotný název značí, že tato látka je příznivá pro život, což je v kontrastu s antibiotiky a jejich nepříznivými účinky. Oficiální definice probiotik však pochází až z roku 2002. Tato definice byla přijata Světovou zdravotnickou organizací (WHO): „Probiotikum (také nazývané bakterie nebo kultury) je mikrobiální součást potraviny, která při konzumaci dostatečného množství vykazuje příznivé účinky na zdraví konzumenta.“
Probiotika mají pozitivní vliv na lidské zdraví, jelikož stabilizují střevní mikroflóru. Pomáhají proti střevním potížím – zácpám, průjmům a při potížích s nadýmáním a špatným trávením. Jejich kladný vliv se týká také slizniční i systémové imunity a alergií (vč. astmatu a atopického ekzému). Probiotika snižují riziko infekcí močových cest a pohlavního ústrojí a uplatňují se také v léčbě střevních zánětů různého původu. Probiotika zmírňují nežádoucí účinky antibiotik a zmírňují zažívací potíže způsobené chemoterapií a radioterapií. Probiotika snižují hladinu sérového cholesterolu a příznivě působí při osteoporóze, jelikož usnadňují vstřebávání vápníku. Probiotika celkově zlepšují odolnost organismu tím, že příznivě působí na naši střevní mikroflóru.
Společnost pro probiotika a prebiotika (SPP) SPP je multidisciplinární sdružení pracovníků různých oborů, kteří se zabývají výzkumem a aplikací probiotik a prebiotik. SPP usiluje v oblasti probiotik a prebiotik o vědecký přístup a vzájemnou informovanost spoluprací odborníků, publikační činností a odbornými akcemi různého zaměření (sympozia, konference, semináře apod.). SPP usiluje, aby všechny aktivity byly podloženy vědeckými poznatky. |
Více informací na www.probiotika-prebiotika.cz
Jíte jogurty? Jak často? Jaké vám nejvíce chutnají? Pijete kysané nápoje? Ochutnala jste někdy kumys? Nebo nějaké jiné speciální mléčné výrobky?
Nový komentář
Komentáře
Mám ráda mnoho zakysaných mléčných výrobků,jogurty,podmáslí,zakysané nápoje a pod.Je na světě ještě mnoho
výrobků,které člověk neochutná,protože to není v jeho silách vše ochutnat.
Dlouho jsme po těhotenství nemohla jogurty ani vidět. Obracel se mi žaludek. Teď do mé lednice mají přístup jen acidofilní mléka, bifido nápoje, bílý jogurt Olma, Actimel a ovocná Jogobella. A to po kvantech!
Nic jiného mi většinou nechutná.
miluju jogurty, jogurtová mléka, nápoje...beru všechno od Actimelu, Activie, Holandie, Vitalinei...
Na jogurtech jsem přímo závislá.Značku ani druh nevybírám, baštím vše a každý den. Pokud jogurt náhodou nemám, jsem navyrovnaná
jím jenom bílé jogurty - nejradši mám bio jogurt od Olmy
Jogurty nebo zakysané nápoje jím každý den
Nejvíc bílou hollandii.
Majucha: vláknina http://www.popov.cz/produkty/psyllium/Psyllicol---Originalni-indicke-Psyllium-s-prichuti-pomerance/472/?url=index.php%qshop%rprodukty
oprava:.. jogurtem
Kozi vyrobky taky mame moc radi, ale jsou doost drahy,t akze si je davame jen obcas
K snídani skoro denně jím bílý jogurt s pomerančovým Psyliem a případně kousky banánu. Je to super
lilithheta: to já se vysloveně těším na snídani, jak si dám biojogurt, do toho křupavé lupínky a pomeranč. Zamíchám a blaženě jím. K tomu mám Meltu. Je to bezva start do dne a není po tom dlouho hlad.
gerda: Tak to jedině. My vždycky přijedeme do Plzně po čtvrt roce, Egi ukáže kocourovi polštář a má od něj zas pokoj
Jogurty mi moc nejedou. Většinou si nějaký ten bílý (ochucené nesnáším) nakoupím, v zájmu péče o své zdraví, vložím do lednice a pak zase poslušně po nějakém tom měsíci vyhazuji
Přijde mi to jako zbytečný přísun kcal, když si na tom stejně nepochutnám a vápník doháním sýrem ale ještě radši pivem.
Ťapina: to víš, že jo. Ale ona už je trošku senilní, tak na to asi zapomíná a jede dál.
gerda: A už jsi ji někdy fakt trefila? V tom bude možná ten rozdíl. Kocour rozmáznutej polštářem naplacato se sebral a už taková zpestření nevyhledával
Kámoška má zase kočky naučený, že nesmí do jejího pokoje. Když chtějí být u ní, sednou si na práh a počkají, jestli za nimi nevyjde ven. I kočka se dá vychovat.
Ťapina: jakoukoliv aktivitu z mé strany - letím za ní s napřaženou rukou, praštím po ní poduškou - bere jako vítané zpestření ranní maškarády u dveří. Tlamičku od ucha k uchu a poskakuje jak srnka.
pajda: ale ne, zatím. Naprosto je rezignovala a beru to jako obřad, bez kterého ona není schopna se obejít. Ona totiž každé ráno napřed rituálně podrápe na kožence, počká, až na ni ztišeným hlasem přísně zařvu (nechci budit manžela) a ona mi celá natěšená vleze do postele, abych ji hladila. Kdybych jí nedovolila to drápání, asi by onemocněla. Přitom mají kočičí strom až do stropu a tam drápe s velkou vervou taky. Jenomže přes den.
gerda: měnilas dveře za plechové?
gerda: Když jsme na návštěvě u našich, tak Egi spí v obýváku a kocour ho v noci otravoval a ráno budil. Vysvětlili si, že to dělat nebude, za pomoci gaučového polštářku
Ťapina: kočce to sice vysvětlovat můžeš, ale stejně si udělá, co chce. X krát jsem kočce vykládala, že nesmí drápat čalouněné dveře...a co myslíš, jak to dopadlo?