Pokud se malinko zajímáte o výtvarné umění, určitě víte, o co jde. Obraz znázorňující intimní místa, kudy každý z nás musel projít v momentě narození, visí od roku 1995 v Musée d’Orsay. Je tak realistický, že vypadá skoro jako fotografie. Od začátku získal punc pornografie a toho se hned tak nezbaví.

V době, kdy obraz vznikal, byla malířovou modelkou a nejspíš i něco víc atraktivní rusovláska Joanna Hiffernan (1843- po r.1903). V devatenáctém století to neměly modelky vůbec  snadné. Pohlíželo se na ně jako na lepší prostitutky. Joanna, které se říkalo Jo, pocházela z Irska, kde se narodila v roce 1843. Brzy se ale s rodiči přestěhovala do Londýna. Hezký vztah měla zejména se svou matkou, otec byl alkoholik. Když ale matka v roce 1862 zemřela, Joannu už doma nic nedrželo, a tak se odstěhovala. V té době se už znala s americkým malířem Jamesem Whistlererem, který byl o devět let starší a jehož ateliér se nacházel blízko jejího londýnského bydliště. Mimochodem určitě znáte obraz Whistlerova matka, který hraje důležitou roli v jednom z filmů s Mr. Beanem. To je asi nejslavnější Whistlerův obraz. A nejen díky filmu…

Ale vraťme se k Joanně, která se k Jamesi Whistlerovi přestěhovala do jeho obytného ateliéru. Hned v prvním roce jejich soužití namaloval James krásný obraz Dívka v bílém, u nějž mu stála Joanna modelem. Neměla sice žádné extra vzdělání, ale byla moc hezká a mimořádně inteligentní, takže byla považována tak trochu za jeho oficiální partnerku a často Whistlera doprovázela k jeho londýnským přátelům z malířské branže. Brzy ale spolu přesídlili do Paříže.

Jednou se však Joanna musela od Whistlera náhle odstěhovat. To když přijela do Paříže na návštěvu z Ameriky Whistlerova vlastní matka (nikoli ta z obrazu). Stará dáma pocházející z vážené, ale velmi konzervativní rodiny, by totiž patrně nevydýchala, že její syn bydlí na hromádce se svojí modelkou!

V Paříži Whistler představil Joannu malíři Gustavu Courbetovi, kterého obdivoval jako svůj vzor. A to nejspíš neměl dělat! Courbetovi se Joanna velice zalíbila a stala se pro něj více než jen inspirativní modelkou. Podle názoru historiků umění žila s oběma malíři současně. Courbet totiž namaloval své nejkrásnější portréty či akty právě podle Joanny.
Donedávna se myslelo, že důvodem rozchodu s Whistlerem bylo Joannino pózování k onomu „nemravnému“ Courbetovu obrazu, i když i to bylo poměrně často zpochybňováno. Teprve po 150 letech skutečnou pravdu odhalil francouzský historik Claude Schopp, který v korespondenci mezi francouzskými spisovateli Alexandrem Dumasem ml. a George Sandovou narazil na věrohodnou informaci o tom, že se nejedná o Joannu, ale o tanečnici pařížské Opery Constance Queniaux, milenku osmansko-egyptského diplomata Halila Şerifa Pashy, který si mimo jiné liboval v aktech.
Právě ten si obraz u Courbeta objednal a v jeho sejfu ležel dlouhá léta, aniž by se o něm vědělo či se s ním jeho majitel veřejnosti pochlubil. Po jeho bankrotu pak obraz často měnil majitele, až se dostal do Musée d’Orsay. Tam budí takové reakce, že je jeden strážce pověřen jen hlídáním tohoto obrazu. Posuďte sami, jak velký zájem o obraz je:


Když se Joanna rozešla i s Courbetem, na dlouhá léta zmizela z očí pařížské veřejnosti, její další osudy nejsou známy. Objevila se až na pohřbu svého bývalého milence Whistlera v Londýně v roce 1903. Právě tehdy prosákla na veřejnost informace, že se měla z Paříže odstěhovat do Provence. Tam se údajně vdala a úspěšně podnikala se starožitnostmi. Kdy přesně zemřela, se ale neví…


Foto: Wikipedie
 

Na našem webu jste si mohli přečíst i o těchto zajímavých ženách:

Reklama