Děkuji za další moc milou vzpomínku na první hodinky, kterou nám napsala čtenářka s nickem kobližka. A možná ji dnešní téma přivedlo k myšlenkce vrátit se opět k hodinkám...
Zdravím milovníky dochvilnosti. Kdo z nás někdy nenosil náramkové hodinky?Zřejmě asi každý. Já ty svoje první dostala od rodičů ve čtvrté třídě a jmenovaly se ZARJA. Byla jsem na ně náležité pyšná, zvlášť, když jsme je směla sama každodenně natahovat. To už dnešní majitelé hodinek dělat nemusí.
V pubertě jsem s nimi dokonce i spala, vůbec jsem je nesundavala z ruky. A měla jsem je hodně dlouho, nakonec byly sovětské výroby a pak - tehdy prostě spotřební věci vydržely dlouho, nedělaly se na pár měsíců.
Pak přišla doba digitálek, ale ty mě nikdy k srdci nepřirostly. Já mám ráda, když mi čas ukazují dvě ručičky a obíhají ciferník. Od manžela jsem dostala dvoje hodinky k nějakému výročí, jenže asi jako skoro každý druhý jsem podlehla nástupu mobilních telefonů a milé hodinky odložila někam do šuplíku.
Najednou jsem nemusela koukat na zápěstí, abych zjistila kolik je hodin a připadalo mi to úžasné. JENŽE! Neustále hledám mobil někde po kabelce, nebo v kapse, v lepším případě v pouzdře. Že by to bylo nějak praktické, se nedá říct a nějaký čas už pochybuju, jestli jsem se k těm svým hodinkám nezachovala nějak macešsky.
Někdy si tak s úsměvem pomyslím, že jsme jako ti naši pradědečkové, kteří své hodinky nosili na řetízcích v kapsičce u vesty a když potřebovali zjistit čas, skoro obřadně je vyndavali. Ale....já si tady klábosím a čas letí. V hlavě už mám jasno - běžím hledat v šuplíku ty svoje hodinky. Hned se jim omluvím, že jsem je tak dlouho zanedbávala, poběžím koupit novou baterii a s radostí je zase budu nosit........jéééé, to už je hodin...tak já běžím.
Ať vám čas tolik neutíká, zdravím všechny, kobližka.
No vidíte, možná vám dnešní téma opravdu vrátí hodinky na zápěstí. To hledání mobilu ve velké tašce je opravduděs....proto jsem se také vrátila k hodinkám. Takže vítejte v klubu hodinkářek.
A co vy, milé ženy-in? Jak jste na tom s hodinkami? Dáváte přednost mobilu, nebo jste věrná hodinkám. Máte nějakou příhodu, nebo hezkou vzpomínku spojenou s tímto pěkným doplňkem?
Napište nám na adresu: redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
I moje první hodinky byly Zarja,byly krásné "zlaté" i se "zlatým" náramkem.Dostala jsem je za vysvědčení před nějakými 45 lety.Dlouho jsem je schovávala,ale při stěhování a nebo nějakém větším úklidu se prostě někam ztratily.Je mi to docela líto.Opravdu jsem na tehdejší dobu měla nádherné hodinky a byly i spolehlivé.
Moje první hodinky byly taky Zarja. Dostala jsem je k osmým narozeninám. Další jsem dostala k promoci. Ty byly německé a do roka se pokazily. Tak jsem na ruku zase vrátila svoje staré se zašlým ciferníkem, ale pořád funkční. Ani nevím, kde je jim teď konec. Pak jsem ještě měla několik hodinek, ale žádné z nich nebyly tak spolehlivé. Teď se řídím hodinami v PC a svými vnitřními hodinami. Co jsou děti dospělé, tak na nějaké hodině nesejde.
Já nebýt líná koupit si baterku, tak ty svoje ručičkový taky nosím
Vzpomínám na tátovo hodinky, který měl po jeho otci na řetízku, ty byly úžasný, kdepak je jim konec, dneska by to byla rarita
Moje první hodinky byly také Zarji, mám je někde uschované, další byla Slava