name

Před pár dny přijela maminka domů a hned první věc, kterou nám ve dveřích oznámila, bylo: „Mladý se zbláznili, holčičku chtěj pojmenovat Klaudie!“

Hned se strhla debata, zda je to jméno vhodné. Sám jsem se přikláněl spíše k tomu, že Klaudie zní zajímavě, tak trochu prvorepublikově, ale i maminka i žena byly proti.

„Víš, co jsem si se svým jménem užila?“ rozčilovala se moje žena Jasmína, „umíš si představit, jaký je to pocit, když tě každý učitel radostně prohlašuje princeznou a pak je zklamaný, že se vůbec, ale vůbec jako princezna nechováš? Prostě děs! Jasně, že mi to dávaly děti ve třídě pořádně zbaštit!“

Všechny mé argumenty se zdály proti osobní zkušenosti liché. Ale je pravda, že v dospělosti, když se s tím dítě smíří, může netradiční jméno často pomoci. Moje žena se například jmenuje celým jménem Jasmína Kočí Smudová. Když pracovala jako operátorka v callcentru, každého rozčíleného klienta tím hned usadila. Ze sluchátka se jí po představení ozývaly reakce jako: „Mámo, máme na drátě nějakou hraběnku.“

Všechno má své meze

Ačkoli jsem tedy spíše zastáncem netradičních jmen, všechno má své meze. Líbí se mi jména, která voní něčím zvláštním, exotikou anebo historií, ale člověk musí uvažovat i nad kombinací s příjmením. Podivně jistě budou znít jména jako Estel Ňulíčková či Bartoloměj Pivoda. Máte-li malebné příjmení, je třeba volit křestní jméno, které k němu prostě sedne.

Odsuzuji zhovadilosti

Zaplaťbůh, že nežijeme v Americe, kde můžete pojmenovat dítě třeba Jablko. Stejně tak dementní mi připadá pojmenovávat děti podle originálních jmen v knihách či filmech: chodit po světě jako Vinnetou, Aragorn nebo Blade je, řekl bych, smutné.

Ale jméno Klaudie Kočí mi připadá naopak velice pěkné... jen se moje budoucí neteř jednou nesmí vdát za pana Ňulíčka.

Co jsme psali o jménech?

Jméno dítěte: Jak jste se rozhodovali?
Bitva o jméno dítěte...

Jaké jméno, takový člověk?

Těší mě, Hiacint Leopold

Jak vybíráte jméno pro své děti vy? Dala byste dítěti neobvyklé jméno?