Jméno dítěte: Jak jste se rozhodovali?

Věděli jste hned, jak se bude vaše dítě jmenovat,  nebo jste vedli vášnivé debaty? Podle naší redakční vědmy Míši Kudláčkové má každé jméno svou karmu – více si můžete přečíst ZDE.

O tom, že by mělo křestní jméno korespondovat s příjmením, si můžete přečíst v dalším ČLÁNKU. Někdy ke zvláštnímu příjmení nemusí sedět křestní jméno nebo naopak a vrtochy roztoužených rodičů jsou často velmi rozmanité!

Každopádně, jaké jméno dítěti vybereme, to ho bude s největší pravděpodobností provázet celý život. Je to tedy zodpovědný úkol. Podle čeho jména vybíráme? Co ovlivňuje náš výběr? Oslovili jsme několik maminek, aby nám napsaly, jak vybíraly jména pro své děti.

Radka 27

My jsme měli o jméně dítěte jasno tak na půl. Kluk bude po tátovi Petr, takže to bylo jednoduchý. S holčičím jménem to bylo horší, protože co se líbilo mně, tak se nelíbilo manželovi. Mně se vždycky hrozně líbilo jméno Nina, ale to mi bylo hned zavrhnuto. Ale s vlastním nápadem nepřišel, tak jsme vždycky toto téma opustili, že je to ještě všechno hrozně daleko a času ještě bude hodně.

Když už jsem si říkala, že už bychom se mohli rozhodnout, vzala jsem do ruky kalendář a zaškrtala tam asi pět jmen, a ať si konečně vybere. Například Barbora, Kateřina, Lucka, Karolína. Opět vášnivá debata a výsledek nulový. Pořád jsem si myslela, že nás něco osvítí a něco nás napadne, přece jenom termín porodu byl až za dva a půl měsíce. Bohužel nastala situace, že přišly komplikace a já se najednou dva měsíce před porodem ocitla v porodnici a dítě muselo ven.

A tak najednou ležím v nemocnici napojená na monitor a deset minut před operací mi dali do ruky dotazník na jméno dítěte. Manžela ke mně nepustili, takže všechno bylo na mně. Je pravda, že jsem se trošku chtěla pomstít manželovi za nerozhodnost a napsat tam Ninu, ale už jsem viděla, jak s mojí měkkou povahou lítám po porodu na matrice a měním jméno. Nakonec zvítězila Bára a samozřejmě Petr.

Dneska máme skoro dvou a půlletého kluka Petra, který ač nepřišel na svět za moc hezkých podmínek, je naprosto v pořádku a dělá nám samou radost. :-))) 

Radka B.

Já měla hned jasno - první Bruno a druhé Benjamin. Ani jedno nebylo pozitivně přijato manželem a jeho rodinou... a pak jsme vždy zjistili, že čekáme holku, a bylo to. Když jsme se rozhodovali, jak se bude jmenovat holčička, jednoduše jsme vzali kalendář a šli postupně, až jsme se zastavili u jména Adéla a bylo to jasné. Dál už jsme nepřemýšleli. :-) Poprvé jsme se shodli hned. 

Podruhé to bylo vášnivé ještě cestou do porodnice. Jména jsme měli: Klára (ale dobři kamarádi čekali druhé a od začátku říkali, že budou mít Klárku, tak jsme to nemohli udělat), Veronika (ale nechtěli jsme, aby ji říkali Verča :-)) a třetí jsme měli Tereza, ale nakonec jsme zjistili, že takový favorit to zase není. :-)) Chtěli jsme, aby jméno bylo použitelné i v cizině, aby ho neměly děti kolem nás a aby bylo zajímavé. Druhá dcerka se jmenuje Nikoleta – po mé sestře.

Míša Kudláčková

..U Pavlínky a Míši to bylo jasné, Pavlínka se jmenuje po svém otci (Pavel) a Michalka je zase po mně.

U Alice jsem chtěla Ráchel, ale neprošla mi. Kvůli mámě. Prý je to židovské jméno. (No, jako by Michaela nebylo... je hebrejské). Tak byla druhá možnost Alice, což jsem taky vybrala já.

Johanka byla jasná, oba jsme ji chtěli. Mám to jméno nesmírně ráda... Jestli budu mít ještě dceru, bude to Matylda. Kluka bych chtěla, aby byl Karel.

Emilija Dimovska, Makedonie

Co se tyče jména, tak jasno už jsem mela před tím, než jsem vůbec otěhotněla, protože manžel je zarytý Balkánec a u nás je zvykem dat dítěti jméno po otci manžela. Takže na výběr jsem moc neměla. Neshodli jsme se. Byla bych raději, kdyby se syn jmenoval jinak. Debata byla ze začátku vášnivá, pak už jsem to ale nechala být, manžel byl neústupný. Já jsem chtěla novější jméno, třeba Nenad, David, ale on chtěl po svém otci Kiril. Syn se tedy jmenuje Kiril (česky Cyril), to je u nás dost běžné jméno. Já mu říkám Kiko.

Denisa M.

Jasno jsme měli v případě, že by se narodil chlapeček. Tak jsme se hned na začátku těhotenství s partnerem shodli na jménu Vojtěch. Co se týče holčičky, tam jsme se rozhodovali do poslední chvíle (tedy 14 dní před porodem). Mezi favoritkami byla Karolína, Natálka, Marie a Kateřina. Nakonec to vyhrála Kačenka.

Debata vášnivá nebyla, jméno pro chlapce bylo jednoznačné a pro holčičku jsme si vybrali několik jmen, která se nám společně líbila, a z toho jsme postupně ubírali a taky někdy přidávali. Jména, o kterých jsme přemýšleli, byly ve finále Karolína a Kateřina.

Výběr ovlivnily hlavně různé tvary a podobné druhy jména, aby to nebylo tak jednotvárné. Miminko se bude jmenovat Kateřina, narodí se nám každým dnem.

Gábina

Mám dvě děti, nad jmény jsme vždy žhavě diskutovali. Dcera se jmenuje Alexandra a syn Maxmilián. Mně se vždycky líbilo jméno Oliver, úplně jsem byla do něj zamilovaná. Manžel to jméno nechtěl a vše se vyřešilo tím, že druhé dítě byla holčička. Jsme rozvedení, manželovi se nedávno narodila dcera. Děti mi neprozřetelně prozradily, že měl tatínek jméno pro kluka – Olivera! Hrozně mě to naštvalo, to by mi určitě udělal naschvál!!!! To jméno jsem měla vymyšlené já. No, nedotklo by se vás to???

Bára V.

Měli jsme vice favoritů, líbila se nám jména jako Jakub a Filip, ale je jich touhle dobou tolik, že jsme si to rozmysleli a hledali dál. Chtěli jsme, aby jméno bylo mezinárodní, ale zároveň nijak exotické.

První nápady byly šílené, přítel v knížce našel jména Chrudoš a Chrabroš a pak, snad jen z legrace, se jich nechtěl vzdát. Naštěstí všichni známí dali za pravdu mně a Chrudoše i Chrabroše jsme opustili. Jinak naše diskuze nijak vášnivé nebyly. Našli jsme jméno, které se líbí nám oběma, nikoho toho jména neznáme a přitom to není žádná divočina. Co ovlivnilo náš výběr? V podstatě jen to, jak bude jméno znít s příjmením, a zda nebude problém vyslovit ho i v kombinaci s nějakým světovým jazykem. Vybrali jsme Denis.

Jak jste vybírali jméno dítěte? Měli jste nějaké šílené nápady? Znáte někoho, kdo je nespokojený se svým jménem?