„Jižní Tyrolsko je na skialpy nejlepší destinace ze dvou klíčových důvodů,” říká šéf českou zastoupení outdoorových značek Salewa a Dynafit Branislav Adamec. „Na jižní straně Alp je největší počet slunečních dní. Já si snad ani nepamatuji, že bych tam zažil jiné počasí. A pak je tam nejlepší gastronomii. To jsou klíčové důvody, proč do těch krásných hor jezdím,” popisuje zkušený skialpinista, který v roce 1987 získal druhé místo v anketě o nejlepšího horolezce Československa a který byl v té době členem národního týmu. Za svůj největší výkon považuje prvovýstup alpským stylem severní stěnou Shivlingu pokoření extrémně nepřístupné a vzdorovité hory Shivling v Himalájích, o které zkušená německá výprava v roce 1938 prohlásila, že se na ni nedá vylézt. Branislav sjel na lyžích řadu těžkých svahů ve velehorách celého světa, ale do Jižního Tyrolska se vrací, a to nejen proto, že v Bolzanu sídlí ústředí značky Salewa.

Obzvlášť rád vzpomíná na společný výlet s biatlonistou a členem českého reprezentačního týmu Ondřejem Moravcem, který zatoužil vyzkoušet skialpy poté, co na olympiádě v Soči získal tři cenné kovy. „Ondra si tenkrát zasloužil pořádný výlet,” směje se Branislav, který úspěšného sportovce vytáhl na skialpy v oblasti národního parku Fanes-Sennes-Prags.

„V nadmořské výšce nad 2400 je zde jedna z mála vysokohorských chat, která je otevřená i v zimě, a představuje tak vhodné místo pro skialpové túry po okolních horách,” popisuje Branislav krajinu obydlenou příslušníky tradiční ladinské kultury. Ladinština, která vznikla kombinací lidové latiny a rétsko-keltského dialektu, patří vedle němčiny a italštiny k oficiálním jazykům Jižního Tyrolska. Přímo z chaty jsou výhledy na jedny z nejkrásnějších štítů Dolomit Hohe Gaisel (3146 m), Cristallo (3221 m), Sorapis (3205 m) a Tofane (3243 m). Dole pod nimi se krčí typické ladinské osady, tzv. Viles, známé mimo jiné svými původními dřevěnými stavbami. „Měli jsme tehdy štěstí na sníh. Víc jsem ho v Alpách asi nezažil,” vzpomíná Branislav na výlet, kdy do skialpinismu zasvětil českého biatlonistu.

Skialpinismus dnes kvete v celém Jižním Tyrolsku. Řada středisek dobře zmapované terény dělí do tří úrovní obtížnosti od těch pro začátečníky, kteří si chtějí alternativní lyžování teprve vyzkoušet, až po ostřílené horaly se zkušenosti umožňujícími jim odvážit se do náročných podmínek. Vhodným prostředím pro skialpové túry jsou například oblasti Sterzing/Vipiteno, Ratschings/Racines a Gossensass / Colle Isarco. Tato tři střediska vytvořila vlastní stránku, na kterém vyhledáte vhodné ubytování, vyberete si svou skialpovou cestu, dozvíte se aktuální informace o lavinovém nebezpečí a získáte kontakt na zkušeného horského vůdce. Jedním z nich je i Maurizio Lutzenberger, který dlouho spolupracoval s legendárním jihotyrolským lezcem Hansem Kammerlanderem. „Cílem není dosáhnout vrcholu, ale dostat se bezpečně zpátky,” říká Maurizio, který od roku 1994 působí jako instruktor horských vůdců a je členem horské záchranné služby.

Zásady bezpečného pohybu v horách je nutné udržovat bez ohledu na to, které místo Jižního Tyrolska si pro svůj skialpový výlet vyberete. Skialpinistické trasy s pohádkovým výhledem na mohutné vrcholky a skalní zuby se nacházejí jak v Dolomitech, tak v oblasti Ortleru v údolí Vinschgau, v bočních údolích Merana/Merano a okolí, v údolí Eisacktal nebo v Bozenu/Bolzanu. Všude tam na vás čekají hluboce zasněžené svahy a jedinečné přírodní zážitky.

Svůj skialpový region a nejlepší trasu vzhůru hledejte zde.

Reklama