
Někdo takový čas považuje za ztracený, ale tu půlhodinku, hodinku či více může člověk (žena) přece využít velmi smysluplně.
Když máte kliku a nevlajete na tyči, nebo nepadáte z posledního schůdku, když se vám tedy poštěstí, že sedíte, můžete otevřít knížku a začíst se do napínavé detektivky (zamilovaného románku nebo vzrušujícího cestopisu). Ostatně na žánru zase tak nezáleží, spíše na rozsahu. Vojna a mír se rozhodně nehodí. Nejvhodnější jsou knížky tenké, formátu malého, takové, které se pohodlně vejdou do kabelky. Říkám jim „autobusovky“, i když se dají číst i v tramvaji a metru.
Někdy se vám však může stát, že obracíte stránky, čtete a najednou zjistíte, že vůbec nevíte o čem! To proto, že ty dvě dámy nad vámi právě hodnotí postoje a názory dámy třetí (v autobuse nepřítomné). No a vy se přistihnete, že vás to zajímá mnohem víc, než kdo je vrah. Že je to neslušné, poslouchat cizí hovory? Co ale jednomu (jedné) zbývá, když mu (jí) debata probíhá přímo za límcem ?
Ale vždyť nemusíte pořád jenom číst. Co takhle učit se anglická slovíčka? Mezi dvěma zastávkami se jich naučíte (pořádně!) pět (je li zácpa i deset). Náš angličtinář ovšem tvrdí, že slovíčka se musí učit nahlas, jinak to za moc nestojí. No, v autobuse to raději nezkoušejte.
A když nemáte ani knížku ani slovíčka, můžete se jen tak dívat z okna. Kolik užitečných informací tak získáte! Tak třeba tady v tom textilu mají velký výprodej (cestou domů se zastavím), kuřata mají levnější v Záběhlicích než ve Strašnicích (tam budu taky muset vystoupit), no a tam, kde ještě před týdnem prodávali docela levnou zeleninu, je dneska herna non stop (tak tam raději ne). Tato pozorovatelská činnost se hůře provádí za tmy a úplně špatně v metru.
A co když je autobus narvaný a vy stojíte? Buďte rádi. Víte, jak skvělé cviky se dají nepozorovaně provádět ve stoje? Stahování hýžďových svalů v pravidelných intervalech, zatahování bříška nebo jen přenášení váhy z jedné nohy na druhou vydá za návštěvu posilovny. Ušetříte čas i peníze. Jen nesmíte zapomenout, že cestující jsou povinni se za jízdy držet!
Nový komentář
Komentáře
brebruna: Taky jezdím autem, a nezačínám litovat. Sice nepřečtu knížku, ale taky nemusím jezdit v létě a "upoceném" autobusu, v zimě na mne nikdo nekašle a nepčíká viry. A vzhledem ke stylu jízdy na našiách silnicích denně posiluji předvídavost a obratnost.
Tak čtení v MHD u mě nepřipadá v úvahu
Když zrovna nevisím s nohama v luftě nalepená na dveřích (každé ráno), tak stejně přestupuju tak často, že se v žádném spoji ani neohřeju. Čtyři zastávky, ven, dvě zastávky, ven, tři zastávky, ven. A to většinou čtyřikrát denně
Dojizdeni do prace hromadnou dopravou (socialkou) neni sice moc prijemne, ale da se vydrzet. Po povodnich, kdyz nejezdilo v Praze metro a byla jsem odkazana na tramvaj,
nasla jsem si nejvyhodnejsi spojeni a sla radeji kousek pesky na konecnou,
tam jsem si sedla a nestacila jsem se divit, co toho za cestu do prace stacim precist.
Odpoledni cesta byla neprijemnejsi, protoze to jsem opravdu
malem visela na tyci a byla jsem rada, kdyz jsem dojela domu v poradku, neokradena, neposlapana a nerozdrbana. Ted jezdime s manzelem rano
a odpoledne vetsinou taky, tak je to mnohem prijemnejsi. Ale jsou dny, kdy je mimo a tak zase musim socialkou.
Ale jezdim radeji rano tramvaji i kdyz je to delsi a odpoledne metrem.
A zase si neco prectu nebo vyposlechnu.
Ja dojizdim autobusem do pracu uz skoro sest let. Kazdy den stravim v autobuse hodinu a ctyricet minut. Jedna cesta mi trva 50 minut. Muzu vam rici, ze to neni pro me to nejlepsi. V autobuse si cist nemuzu, protoze mi neni dobre kdyz cucim do knizky a po obchudkach vazne take nemuzu koukat
, protoze po ceste je snad jen jeden a cestu znam uz nazpamet. No, ale protoze jsem z oblasti, kde neni prace, tak tu cestu kazdy den nejak pretrpim at je zima ci leto. Zbyva mi na praci v autobuse bud spanek nebo nechtene poslouchani rozhovoru, ale u tech se vazne clovek nekdy pobavi. To nekdy zasnu.Takze vsichni co dojizdite vydrzte. Me to sice leze take na nervy jak nekterym z vas, ale jsou horsi veci nez jizda hromadnym dopravnim prostredkem.
To ja si taky ctu, vlastne mi jindy na cteni ani nezbyva moc casu :-)) Ale nekdy mi vazne vadi, kdyz se nekdo neco resi tak, ze to slysi cely metro a to ani nemusi stat hned nademnou. To pak opravdu ctu a vubec nevim co, nedokazu se zacist. Ale kdyz je v metru klidneji, tak se mi i nekdy stane, ze nevnimam ani hlaseni stanic. Ale zase ze bych prejela, to ne :-)))
denne stravim v MHD neco pres hodinu a nijak zvlast mi to nevadi...vyuzivam cas ke cteni...jeste ze mam tady kousek dobrou knihovnu, jinak bych asi musela vylupovat knihkupectvi
nesnasim dojizdeni....jelikoz lidi jsou obcas nemozni,trva jim nez nastoupi vystoupi,rvou se,tlaci se...
v zime je tam nedychatelno,protoze jsou vsichni v kabatech a zimnich bundach,a je vsude vydychany vzduch,a v lete?to je zase horko venku a vetrani v tramvajich atd.nestiha...
takze si clovek nevybere,asi je lepsi na kratsi vzdalenosti chodit pesky