Někde létají zvony do Říma a cestou zpět z nich padají barevná vejce, někde se zase vejci koulují, u nás se mrskáme pomlázkou a koledujeme. V každém případě je zajímavé se podívat i za hranice naší vlasti… A co Velikonoční ostrovy?
Jiný kraj, jiný mrav…
Vajíčková bitva - Pravoslavné Velikonoce v Řecku vypadají zajímavě. V den Velikonoc se v rodinách koná vajíčková bitva. Účastníci se snaží házením svého vajíčka rozbít vajíčko protivníka. Při úspěšném zásahu se pronáší věta: „Christos anesti“.
U protinožnožců nenaděluje klokan, jak by se nabízelo, ale zajíček. Australské děti se po zahradě snaží nalézt schovaná vajíčka od zajíčků a O Velkém pátku jsou tady zavřené všechny obchody.
Vejce a peníze - Den nebo dva před Velikonocemi posílají rodiny bochník chleba a 10–15 vajec obarvených načerveno svým tureckým přátelům, kteří tento dar považují za čest. Posel, který ho předává, je tradičně obdarován malou peněžní částkou. A kde? V Bulharsku.
Zvony letí do Říma - Zajímavé Velikonoční svítky mají ve Francii. Každý den tady vyzvánějí kostelní zvony. Jen na Velikonoce NE. To totiž odletí do Říma. Zpátky se vrací s vajíčky a sladkostmi pro hodné děti, které při přeletu na Francií popadají dolů. Děti odpoledne vyrážejí do zahrad, aby tam poztrácené sladkosti posbíraly.
Za taneček koláček - Velikonoční koláček si musíte vynacovat v Irsku. Ráno se tady pojídají vajíčka, aby se tak uzavřel půst. Během dne pak ten, kdo chce získat velikonoční koláč, musí zatančit.
Vymlátit si velikonoční vajíčka musíte v Mexiku. Večer před Velikonocemi zaplaví ulice spousty lidí. U sebe mají papírové krabice s bonbony a pamlsky, které symbolizují Jidáše. Pytle pak věší po okolí, a následně do nich mlátí holí tak dlouho, až se obal protrhne a k zemi se snese záplava sladkostí.
To jsou věci, že?
A co Velikonoční ostrovy?
Jestli si myslíte, že právě Velikonoční ostrovy jsou centrem všech vajíček a zajíčků, pak vás musím zklamat. Ani o nich tady nevědí. Velikonoční ostrovy totiž mají s Velikonocemi společné jen jméno, které nosí jen podle data svého objevení.
Holandský kapitán Jacob Roggeveen objevil tenhle malý, ale dodnes záhadami obestřený kus země na Velikonoční neděli roku 1722. I nazval ho tedy Velikonoční ostrov.
Velikonoce tady sice neslaví, zato je tu rozhodně čím se kochat. Vedle proslulých soch „moai“ se zde každoročně houfy turistů mohou spolu s místními zúčastnit například Slavností Ptačího muže, a mnoho dalších věcí je tu k vidění.
No a samozřejmě se, a to klidně i na Velikonoce, mohou povalovat po překrásné vyhřáté pláži Anakena s teplým bílým pískem na severním pobřeží, popíjet koktejly a zaručeně na nějaká vejce úplně zapomenout.
Nový komentář
Komentáře
jela bych tam na velikonoční svátky, vůbec by mi to nevadilo