Zdroj: Shutterstock

Lidé se snaží méně plastovat. Mnoho světoznámých značek například z plastových brček a kelímků přechází na papírové. V některých podnicích zase do pití, tak kde dříve byla neodmyslitelnou součástí, brčka nedávají vůbec. Kromě papírových jsou k dostání ještě nerezová, skleněná nebo bambusová. Co byste ale řekly na brčko, které můžete následně i sníst?

Firma Yeonjigonji z Jižní Koreje přišla se zajímavým nápadem. Brčka vyrábějí z rýže. Jsou prý dokonce pevnější, než ta plastová. Ačkoliv prý trochu voní po rýži, chuť nápoje nijak neovlivňují. „Naše brčka jsou jedlá. Ale můžete je klidně vyhodit, pokud je nechcete jíst. Jednoduše je dejte na kompost nebo do akvária pro rybičky,“ říká Kim Kwang-pil, CEO firmy Yeongjigonji.
 
Brčka, která jsou vyrobena ze sedmi dílů rýžové mouky a tří dílů tapiokové mouky, vznikla jako reakce na ochranu životního prostředí. Jen v Jižní Koreji je totiž průměrně použito 2,6 miliard plastových brček ročně.
 
Když Kim Kwang-pil vymýšlel, jaký nový produkt by mohla jeho firma začít distribuovat, narazil na začátku roku 2017 na článek o americké novince Loliware, která vyvíjela jedlé kelímky. Napadlo ho, že pokud mohou vyrábět jedlé kelímky, mohl by on se svou firmou začít dělat jedlá brčka. Začal zkoumat různé materiály, až došel k rýži. „Přemýšlel jsem o ingrediencích, které mají Jihokorejci rádi. Okamžitě mě napadla rýže,“ vysvětluje.
 
Brčka jsou vyráběna v Ho Či Minově Městě ve Vietnamu z vietnamské rýže, protože je moně lepkavá, než korejská. Také chtěl snížit výrobní náklady. Cena rýže je ve Vietnamu nižší, než v Koreji. A to samé lze říci o nákladech za práci. Továrna nyní každý měsíc vyrobí 500 milionů brček, kterými zásobuje malé korejské kaváren, obchodní domy, hypermarkety a hotely v Jižní Koreji. Jednotliví zákazníci mohou brčka zakoupit online. “Také jsme podepsali vývozní smlouvy se společnostmi v sedmi zemích zahrnujících Kanadu, Singapur a Malajsii,„ uvedl pan Kim.
 
Jednou z největších výhod rýžových brček je, že jsou přirozeně rozložitelná. Zatímco běžným plastovým slámkám trvá rozklad 200 let, rýžová to zvládnou do 100 dní. “Když dám brčko do akvária doma, ryby ho zpracují za méně než měsíc," říká pan Kim. Během experimentu uskutečněného jedním indonéským partnerem firmy Yeongjigonji se slámka v mořské vodě rozložila dokonce za osm dní.

Čtěte také:


 

Reklama