Pestrá strava s dostatkem živin, vitaminů a minerálů. Taková by měla být strava každého člověka, tím spíš, když se jedná o kojící matku. Ta sice nemá jíst za dva, jak se někdy říká, ale její jídelníček by měl být oproti nekojící ženě o pětinu (zhruba o 1 500 kJ) výživnější.   

Rizikových potravin se nemusíte hned vzdát

„Matka by měla jíst dostatečné množství ovoce a zeleniny, libové maso, vejce, ryby a mléčné výrobky, včetně výrobků kysaných. Nemusí se omezovat v konzumaci ovoce a zeleniny, s klidným svědomím si může dopřát denně i 5 porcí. Naopak nevhodné je jíst potraviny rizikové z hygienického hlediska, jako jsou syrová vejce, syrové maso a podobně,“ doporučuje Státní zdravotní ústav.

Jenže o tom si mnoho žen nechává jen zdát. Tak jako například paní Aneta (36), maminka dvouměsíční holčičky: „Od porodu jsem neměla čerstvé pečivo, nejím nic kynutého a pečlivě vybírám i zeleninu, kterou si dám. Nechci totiž riskovat, že by Klárka trpěla na bolesti bříška, prdíky. Raději se sama omezím, i když je to těžké. Šilhám hlady,“ svěřuje se. Možná se ale trápí zbytečně. Její miminko totiž s v tomto směru obávanými potravinami (zelí, cibule, okurka, luštěniny, čerstvé pečivo, květák, hrušky a mnoho dalších) nemusí mít žádný problém.

jidlos.jpg
Zdroj foto: Shutterstock

„Neexistuje žádné fyziologické vysvětlení, jak by nadýmavá strava matky mohla nadýmat kojené dítě. Spíš jsou ‚prdíky‘ novorozenců a malých kojenců připisovány na vrub nezralé mikrobiotě střeva dítěte,“ vysvětluje vedoucí lékařka Národního laktačního centra MUDr. Anna Mydlilová, která vychází mimo jiné i z publikace doktorky a doktora Lawrencových, Breastfeeding: A Guide for the Medical Profession (Kojení: Průvodce pro zdravotnické profese).
Zároveň podotýká, že pokud má maminka zdravé stravovací návyky, obvykle není důvod měnit je ani během kojení. „Kojenci zřídka reagují na jídlo, které matky jedí. A těch několik potravin, u kterých bylo pozorováno, že způsobují reakce, se u kojenců lišilo. Takže není rozumné doporučovat všem kojícím matkám, aby se některým potravinám vyhýbaly,“ dodává.

Sledujte reakce miminka

Stejně to vnímají i lékaři z Nemocnice AGEL v Přerově. „Příčinou nadýmání u novorozenců bývá nevyzrálost zažívacího systému. Dochází proto k nedokonalému trávení složek potravy a s tím souvisí tvorba plynů. Reakce kojenců bývá individuální a je důležité vypozorovat ve stravě ženy, jaké potraviny mu vadí,“ radí maminkám s tím, že se nemusí zcela vzdávat ani obávaných luštěnin. Vyhnout se jim doporučují jen během šestinedělí.

Jistou opatrnost by přerovští zdravotníci volili i při konzumaci některé zeleniny: „Nadýmavou zeleninu doporučujeme přidávat až kolem 2. a 3. měsíce věku dítěte, a to v normálním hrnci, tlakový hrnec není vhodný. Zeleninu je vhodné vařit s bylinkovým kořením, které snižuje potíže s nadýmáním, je to například majoránka, tymián, saturejka, nebo kmín.“

Zdravotníci rovněž varují i před kožními reakcemi u citlivých dětí. K nim může podle Národního zdravotnického informačního portálu dojít, pokud si kojící matka dopřeje ostrá nebo kořeněná jídla, rajčata, papriky, citrusy nebo jiné tropické ovoce. „Doporučuje se vypozorovat možnou souvislost mezi problémy dítěte a tím, co matka jí a případně omezit takové potraviny, které dítěti nesvědčí. Často jsou ale důvodem obtíží jiné příčiny než strava matky, např. špatná technika kojení,“ uzavírají.

Zdroj informací: MUDr. Anna Mydlilová, Národní zdravotnický informační portál, Nemocnice AGEL Přerov

Čtěte také:

Reklama