Tak a kupujeme morče. Pro začátek jedno, pokud možno malé. Čím je menší, tím lepší, pozor jenom na to, aby umělo samo přijímat potravu - někdy totiž chovatelé prodají do Zverimexu tak malinká zvířátka, že se neumějí pořádně nakrmit, takže i při nejlepší snaze uhynou. Sama jsem si kdysi takové přinesla - naštěstí jsem měla doma už jednoho otřískaného morčecího kluka, který se mimina ujal a naučil ho všechno, co potřebovalo k životu - včetně okusování dveří od kuchyně.

Předpokládám ale, že vaše zvířátko bylo vyloveno z misky se zrním, kde se šťastně živilo, a tudíž nemá žádné další problémy, ani kožní. Máte ho tedy v krabičce nebo - v horším případě - v papírovém sáčku. A co s ním doma?

Tak na to jste měli myslet dřív. V první řadě musí váš budoucí hlodavec někde bydlet. Ideální je klec s vyvýšeným okrajem dna, aby na morče nefoukalo - průvan totiž nemají tyhle potvůrky rády. Bedýnka je sice taky dobrá, ale dřevěnou okouše a promočí, takže musí být plastová, a navíc nebude vidět ven - morčata jsou velice zvědavá. Rozměry jsou poměrně velké - minimálně 70x50 cm, čím větší, tím lepší.

Kam ji umístíme? Ideálně mimo hlavní trasu v domácnosti, ale tak, aby morče aspoň na někoho vidělo. Dobu, kterou bude trávit v kleci, totiž vděčně využije k pozorování a případnému komentování veškeré činnosti své oběti.  Do klece patří savá podestýlka - mně osobně se osvědčily noviny, pokryté hoblinami - a domeček. Někteří chovatelé radí zpočátku domeček nedávat, ale naše morčata ho měla od začátku a problémy s tím nebyly. Domeček se mi osvědčil dřevěný, ale pozor! To, co vám obvykle prodají pro morče, může vaše zvířátko používat tak maximálně v případě, že by chtělo trénovat ležení na pekáči! Je lepší koupit domeček pro zakrslého králíka. Správně velké morče totiž váží cca 1 kilo nebo i víc - naši chlupáči mají asi 1 200 g. 

Tak, to je základ - morče šťastně bydlí a teď ho zbývá jen nakrmit. U klece by měly být jesle na seno - lepší jsou ty z vnější strany klece. Do jeslí, umístěných uvnitř klece totiž morčátka ráda lezou a hrozí jim pak zlomená nožička, což je téměř katastrofa. Pokud jesle nemáme, můžeme malou dávku sena dát na dno klece, ale pak je nutné hlídat, aby morče snědlo všechno, popřípadě část sena odebrat, aby se nezapařilo. Další věc je miska na zrní - pokud koupíte plastovou, musíte si dát pozor na hrany - některé misky jsou na boku ostré. Naše morčata dělají s oblibou to, že když dojí zrní, chytnou misku du zubů a začnou s ní rachotit o dráty klece - a pak by hrozilo poranění. Ovoce a zeleninu můžeme dávat do misek, máme-li dvě, jinak dáváme malou krmnou dávku na podlahu. V ideálním případě si morče vezme svoji dávku do tlamičky přímo z vaší ruky a do pěti, maximálně deseti minut ji zkonzumuje. Do klece patří i kousek tvrdého chleba nebo rohlík a klásek na okusování - morčátka si musí o něco brousit zuby.

A poslední nezbytnou věcí je napáječka - nevěřte tomu, že morčata nepijí. Sama jsem několikrát odchovala mladé a vím, že některá zvířata pijí hodně, jiná téměř vůbec, ale všechna se občas napijí.

Jinak je dobře počítat s občasným zastřižením drápků - postačí kleštičky na nehty a s pravidelným česáním srsti - buď kartáčem nebo hřebínkem. Dlouhosrstá morčátka se musí občas i koupat, to už je ale dost náročná záležitost, ke které potřebujeme šampon pro jemnou srst, ručník, fén a pevné nervy.

Tak a teď už zbývá nalézt někoho, kdo si bude s morčátkem hrát, povídat si s ním a mazlit se - to totiž morče potřebuje úplně stejně jako vodu a jídlo. A pokud svému morčeti někoho takového pořídíte, naučí se slyšet na jméno a je neuvěřitelně přítulné. A to platí jak pro to morče, tak pro jeho novou hračku. :-)

     
TÉMATA:
DŮM A BYT