Pro jistotu jsem v noci nechávala otevřené okno, abych je třeba nepřehlédla. V pokojíku jsem pak ráno měla nula stupňů, na nose jinovatku a možná i omrzliny.
Samotný dopis s vánočním přáním byl pak nejobsáhlejším slohovým cvičením, jakého jsem byla za celý rok schopna. Dokonce jsem se mu všelijak snažila vlichotit, a opatřit si tak přízeň.
„Chápu, nejdražší Ježíšku, jak moc jsi teď zaměstnaný a jak je to pro Tebe všechno těžké. Takže kdyby ses laskavě nezlobil, byla bych Ti hrozně vděčná, kdybys byl tak strašně hodný a donesl mi psa, koně, boby, brusle, ale ne ty, co se přidělávaj na boty, protože jsou na nic. Nejezděj, kloktaj mi v nich nohy a pajdám. Promiň, že ti to říkám, ale zřejmě to nevíš. Mockrát ti děkuji. Jsi strašně hodný. Tvoje Míša Kudláčková.“
Zpětným pohledem jsem do svých dvanácti let působila každoročně jako rodinný kašpárek, neb mé výtvory kolovaly po všech příbuzných. Přesto na tu dobu vzpomínám ráda.
To některé současné děti jsou mnohem praktičtější a řekla bych i šťouravější.
Dokaž, že jsi, jinak to nemá cenu
Na tenhle dopis bude muset zase Ježíšek použít hodně důvtipu, aby vyluštil, o co si vlastně osmiletá Kačenka píše.
Na poslední chvíli, nebo celý rok?
Moje prozíravá babička nakupovala vánoční dary už v květnu a pěkně v poklidu je balila do balicího papíru, který si schovávala i několikery Vánoce. Jméno vždy přelepila novou lepenkou. Teprve když jméno vystupovalo několik centimetrů nahoru, jej vyměnila. Případně odstřihla a zabalila menší dárek.
Takto prakticky jsem se nenaučila chovat dodnes. Hystericky se vrhám na vybílené regály 23. prosince s podivným seznamem v ruce, abych zakoupila něco úplně jiného, než jsem si den před tím, v jednu ráno, polopříčetně poznamenala. Rovněž závidím těm, kteří dokáží dárky tak perfektně opatřit balicím papírem. Osobně mám problém zabalit i lak na vlasy.
Škoda, že dobu bezstarostné nevědomosti u nás vystřídal strach o vyplundrovaný účet, ušoupané nohy, vymytý mozek z davu v obchodních domech, únavový syndrom a slib bulimie až do března při pohledu na osobní váhu.
Naštěstí jsou starosti kolem Vánoc a dárků zpravidla hezky vykompenzovány. To když se v klíně s bačkorami, pyžamem, sadou mýdel, několika verzemi punčoch a spodního prádla bavíme tím, jak naše ratolest u vytržení sápe balicí papír z domečku pro bárbíny. Co na tom, že o pár dnů později se do něho bude pokoušet napěchovat kočku.
Přesně tohle za to shánění stojí! Anebo ne? :)
Nakupujete dárky celoročně, nebo také na poslední chvíli? Jak se vám pak balí? Vzpomenete si na dárek, který vám udělal největší radost? Kdybyste byli Ježíšek, rozluštili byste, co si Kateřina přeje?
Nový komentář
Komentáře
Eva_Fl:
Detska radost je nadherna vec, ale takhle ujeceny dite, zvlast takhle velky! bych zabila behem jedne setiny sekundy...to neni podle me vyjadreni radosti ale rodice si trenujou hysterku
a este se u toho smejou
Kacenka si preje : nausnice, Rubikovu kostku, indianskou celenku, nahrdelnik a zelenej vibrator s cervenym zaludem.
já kupuji dárky už v létě, na výletech a dovolených se mi lecos pro někoho zalíbí, jinak mám představu, co si kdo přibližně přeje a využije.
.
. Nebylo by lepší se jí zeptat?
Dárky mám nakoupeny, jen čekám na Garfieldy pro mého tátu
Kačenka si přeje: nové povlečení na postýlku (asi pohádkový motiv), náhrdelník a nějakou kytičkovou ozdobu nad postýlku, takovou girlandu jak prodávají v Hornbachu
PS: co tahle vyhlásit soutěž o tipování
Tipla bych, že Kačenka si přeje prstýnek a náramek, Rubikovu kostku, a hada v akváriu.
Dárky pořizuji průběžně asi od října, píši si seznam (co už mám a co by komu udělalo radost, či co kdo potřebuje). Ráda dávám a dostávám užitečné věci (ovšem nemyslím tím bačkory, ponožky, rukavice...).
Omlouvám se všem, které teď naštvu, ale tu uječenou "nánu" z videa (a to jsem si radši vypnula zvuk) bych nejradši polila studenou vodou pro zklidnění! Radost se přece dá vyjádřit i "lépe". Prostě mi nesedla!
tatulah: lístky na "High school musical"
Kačenka si přeje povlečení, naušnice a náhrdelník s kytičkama a dárky kupuju v prosinci a těším se na balení dárků a výrobu jmenovek.
jajynka:
a je jí dvacet.
mno, tedy nechtěla bych být cynická, ale jak to tak vypadá, tak Kačenka si přeje vibrátor, Venušiny kuličky a novou postel
Ja darky rada balim
, bavi me to
Meander: jasně
napiš kdy se ti to hodí a v kolik
Žábina: Jeden dárek dneska přišel
Dáme punč na náměstí?
dárky nakupuju na poslední chvíli a hrozně nerada balím - nebaví mě to
radši nakoupím dárkové tašky a dávám dárky do nich
Kačenka si podle mne přeje hada, knížku a náhrdelník
co to dostala?
K nám také chodí Ježíšek. Přes noc na Štědrý den nám nejdřív přinese stromeček a to je pro syna opravdu ten největší dárek. Letos jsme si už "nadělili" druhýho syna. Jinak dárky balím moc ráda - baví mě to.
Ježíšek nosí dárky jen hodným lidem,hlavně dětem...ty děti,které nebyly po celý rok hodné,dostávají dárečky od svých rodičů,protože by jim určitě přišlo líto,že pod stromečkem nic nemají...já si před dvěma lety psala o miminko,přítele a nový byt...loňské vánoce jsem oslavila s bříškem,fajn chlapem a v mém bytečku...letos bych si přála krásné vánoce,pohodu a hlavně milióny hvězdiček v očích naší dcery až přijde k rozsvícenému stromečku...
Někdy když vidím něco pěkného,tak to koupím hned,ovšem problém je potom to najít,balení je pro mě noční můra,u toho se vždycky pěkně vyvztekám
,největší radost mi většinou udělá nějaká hloupost kterou dostanu úplně nečekaně a mimo obdarovávací období,prostě jen tak,co si Kačenka přeje to opravdu netuším
P.S. A k nam chodi Jezisek, i kdyz jsme za oceanem a i kdyz mi je 51 let.
Nakupuju je silene rada a moc rada je davam. Moji blizci ode mne pak dostavaji ,,koule" , neumim balit a vzdy zduraznuji, ze darek nemaji obracet brichem nahoru, tam je to zasmodrchani jeste horsi.