Když mi volal můj kamarád a kreativec Pavel s tím, že bychom mohli společnými silami splnit přání paní Lence z domova pro seniory Agáta, neváhala jsem ani minutu. Šla jsem do toho nejen proto, jaký Lenku potkal osud, ale fakt, že dobrých skutků není nikdy dost, a pokud se my máme dobře, zdraví nám slouží, pracujeme a obklopuje nás rodina a skvělí přátelé, není důvod váhat a hledat výmluvy. Tohle bylo totiž přání člověka, kterému osud opravdu zamíchal kartami...

Ježíškova vnoučata paní Lenky

Když jsem si četla příběh Lenky, bylo mi opravdu smutno. Takto ho sepsala její rodina:

Naše maminka Lenka je ročník 1952. Narodila se do rodiny vysokoškolského profesora ekonomie a novinářky. Díky zaměstnání svého otce trávila část dětství v Africe, v Tanzánii a Keni, později rok studovala na střední škole v Londýně. Velkou část svého profesního života strávila v podniku zahraničního obchodu Pragoexport. Při zaměstnání vystudovala VŠE v Praze. Do roku 2015 pracovala na generálním ředitelství České pošty v oddělení controlingu. Má celkem tři děti a pět vnoučat. Před úrazem se věnovala sjezdovému lyžování, pěší turistice a jezdila na horském kole. Vedle toho vedla bohatý kulturní život – navštěvovala divadla a koncerty, hodně četla knihy v anglickém originále. V květnu 2015 jí na přechodu pro chodce dávalo přednost osobní auto, v druhém pruhu jí ale srazila dodávka. S těžkým zraněním hlavy skončila na ARO ve Vinohradské nemocnici. Z kómatu se probrala po více než dvou měsících. Její mozek se z nehody již nevzpamatoval. Má omezené schopnosti vnímání i vyjadřování a omezenou hybnost pravé části těla. Je upoutána na lůžko nebo invalidní vozík a bez cizí pomoci se neobejde. Po úrazu máma vystřídala několik oddělení ve Vinohradské nemocnici, nemocnici v Neratovicích a v ÚVN ve Střešovicích. Pobývala také na několika rehabilitačních pobytech ve Chvalech a Geriatrii v Londýnské ulici. Od roku 2016 žije v Domově U Agáty.

A jaké bylo její přání? Její rodina si pro maminku přála, aby jí navštívili profesionálové, kteří ji nalíčí, obléknou a vyfotí.

A tak jsme se toho zhostili. Pavel dal dohromady holčičí partu – mě jako stylistku, Martu vizážistku a Zuzku fotografku. Všechny se známe z předchozích prací, a tak to bylo vlastně moc příjemné setkání.


Potkaly jsme se v překrásném domě pro seniory U Agáty v Řeporyjích, který mě okouzlil nejen tím, jak byl moderní, čistý a hezký, ale také svým milým personálem. A záhy jsem pochopila, proč Zorka, dcera Lenky, vybrala spolu s bratry právě tento dům – z pokojíků je dokonale cítit domácí atmosféra, a ta je nesmírně důležitá. Lenka vždy ráda kreslila, a tak jsou stěny kolem její postele zdobeny obrázky, stůl plný omalovánek a pastelek.

Snažily jsme se holkama Lence splnit její přání na maximum. Protože se vždy ráda výrazně líčila a měla ráda červenou a modrou barvu, oblékla jsem jí do slavnostních šatů s leskem a okolo krku omotala šňůru perel, Marta udělala krásný make-up a líčila tvář do té doby, dokud jí to jen Lenka dovolila. Zuzka fotila po celou dobu, co jsme v domově U Agáty byly. Výsledek byl perfektní a Lenka krásná.

Nevím, nakolik naši návštěvu vnímala a zdali si ji užila, ale věřím, že když budu mluvit za nás za všechny, moc jsme si to užily a byl to pro nás velký zážitek. Setkat se s tak nelítostným osudem, kterou Lenku potkal, i se Zorkou, která je mladá, milá a tolik silná, protože péče jako taková rozhodně není nic jednoduchého...
Bylo nám ctí stát se Lenčinými Ježískovými vnoučaty!

Foto: Zuzana Berian
Make-up: Marta Šantorová
Styling: Marie Cicvárek Fléglová
Postprodukce: Pavel Brůček

Také si přečtěte:

Reklama