616fd322345f6cl.jpg
Foto: Bioscop

Jakou roli ve filmu hrajete?
Matka Tomáše se jmenuje ta role. A je to matka Tomáše a víc asi říkat nemůžu. Kdyby to byla opera, tak já vám řeknu libreto, ale tam jde o to, aby ti diváci byli překvapení… Je to matka, která má jednoho syna, má jednoho muže, žijou spolu celej život, takže taková tradiční rodina, jemně cinklá.
 
Jaké jsou vaše Vánoce?
Mám ráda starý pohádky, starou Popelku. Tyhle pohádky většinou moc nedávají a já si raději pohádku přečtu. Čteme si Vánoční koledu kolem stolu, nesedíme u televize. Kromě Pelíšků, to se chce celá rodina dívat. Všechny nás ten film baví a pro mě je to hezký i v tom, že co záběr, to vzpomínka na herce, kteří už tu mezi námi nejsou, jako je pan Krejčík, Jirka Kodet, Stellinka Zázvorková.
 
Kromě toho, že sedíte a čtete si, máte ještě nějaké vánoční tradice?
Lijeme olovo a vždycky se pohádáme, co v tom vidíme a co je v tom za budoucnost.
 
Když si vzpomenete na svoje dětství nebo vůbec na celý život, dostala jste nějaký dárek, který jste si strašně moc přála nebo naopak – je něco, co se vám nesplnilo dostat pod stromeček?
Těch bude asi hodně, ale já si je nepamatuju. Vím, že se táta jednou strašně těšil na takovou velkou krabici. Říkám, počkej, tu necháme až na konec a byl tam globus a ten ho hodně bavil.
 
Co byste přála filmu Přání Ježíškovi?
Aby dělal lidem radost, jako dělají radost Pelíšky, aby je těšil, aby na něj chodili.
 
Jaká je spolupráce s režisérkou Martou Ferencovou?
S Martou dělám poprvé. Mám pocit, že se známe odjakživa. S kolegou Duškem dělám už po několikáté, známe se od nepaměti a potvrzuje se, že stará láska nerezaví. Jsem hrozně ráda za tohle setkání.
 
Co popřejete lidem k letošním Vánocům?
Popřeju to, co bych vám přála ke každým Vánocům.  Aby neztratili lásku k životu, víru, naději, nadhled, smysl. Přeju Boží požehnání a ostatní zbytečné i nezbytné přijde samo. Držte se.

Zdroje: Přání Ježíškovi, Eva Holubová, Bioscop

Reklama