Mám strašně ráda ježky. Vlastně ani nevím proč, ale tenhle malý pichlavý mrzout, samotář a noční tulák je mi sympatický. I když je plachý, s nikým se moc nekamarádí a lidskou společnost nevyhledává, setkání s ním bylo úžasným zážitkem.
Večer začal pes zběsile štěkat. Ale ne jako obvykle na kolemjdoucí, ale na místa, kde je složené dřevo. No jasně, ježek si pod ním udělal příbytek a pes ho vyrušil při nočním lovu. Stočený do svého obranného klubíčka dělal, jako by nebyl. Odehnali jsme psa a ježka si na chvíli „půjčili“.
Kdy se vám poštěstí si ho pořádně prohlédnout?
Postavili jsme ho na stůl ve stodole v domnění, že odtamtud neuteče a můžeme ho chvilku pozorovat.
Chyba lávky, ježek byl statečný, a než jsme se nadáli, skočil ze stolu. Pro takového malého tvorečka musel stůl znamenat výšku jako pro člověka třetí patro. Ale nic se mu nestalo. Ježek se tak šikovně sroloval, že to jen žuchlo, a pelášil pryč. Bodliny mu zřejmě slouží nejen jako obrana před nepřítelem, ale i jako airbag.
„Dobře, tak já to tady s vámi chvilku vydržím. Takhle vypadám z profilu.“
Takhle z ánfasu. Nádherný čumáček, co?
„A konec pózování, už mi dejte pokoj!“ Takhle se umí kabonit.
Chtěli jsme si u něj šplhnout a nabídli mu syrové vajíčko. Jenomže ježek měl svou hrdost a nenechal se uplatit. Buď byl ve stresu, nebo vejce prostě nebaští.
Už ho tedy nebudeme trápit a pustíme ho do zahrady.
Ještě poslední foto pro Ženu-in a někdy zase nashle.!
Říká se, že ježek má hodně blech, ale to bude asi pomluva. Nebo blechy ježčí, co na člověka nejdou.
Nový komentář
Komentáře
br, ten musí smrdět
Tady jsou důležité rady, jak pečovat o ježky a hlavně jak pomoci ježečkům s nedostatečnou váhou přežít zimu...
BODLINKY
Ježek v nouzi
Krásný ježeček
Ježci žerou vejce i v přírodě, když se k nim dostanou. Spíš byl vyplašený.
To jsem ráda, že mě nepeskujete za mou neuváženost.
V každém případě jsem ráda, že tennhle užitečný tvoreček žije někde na zahradě. Dokonce prý žerou i ty tlusté oranžové slimáky. Ale neviděla jsem ho "při činu", takže nemohu potvrdit.
Ten je nádherný :-) Slyšela jsem, že ježek dovede spořádat i slepýše, ale žížaly a slimáci jsou asi nejvíce populární. Jinak - ježek blechy má, a hooodně
Jen mají blešky ježka radši, než člověka, tudíž se na vás hned tak nepřestěhují. Spíš na psa 
Neznám jiné jěžky než cizí
Ano, mohla jsem si vzít rukavice a zjistit na netu, jestli baští ježci vajíčka...ale asi by na mě nepočkal.
Vím, že je masožravec a nesmí se mu dávat mléko, ale jak bylo vidět, sám si vybral.
My jsme teda jednomu ježkovi umožnili zimování u nás v garáži, ale ježek musel nejdřív na prohlídku, protože může mít i různé parazity a sahat na cizího ježka bez rukavic... a vajíčko, to bych asi teda, být ježkem, taky ignorovala. Ježek je masožravec. Pamatuju si, že jsme měli přesně dané, čím se musí krmit, bylo to tedy hlavně maso... Já teda nevím, ale nejdřív by to asi chtělo nějakou informaci a pak jednat :-).
Dana Svobodová — #2 Po mém setkání jsem trošku hledala ne internetu a netopýři, pokud jsou zesláblí hledají zdroj tepla, protože jinak spotřebují spoustu energie jen na zahřátí. proto se tak krásně tulí do dlaně, úplně stejně by se tulili do ohřívací lahve
Anime Otaku — #1 Netopýr je také úžasné zvářátko. Loni jsem jednoho našla na silnici. Zřejmě zesláblé mládě. Vzala jsem ho do mikiny a odnesla ho do stodoly. Myslela jsem, že netopýři mají rádi tmu, ale on se pořád dral ke světlu. Nakonec vylezl mezi trámy ven a slunil se. Zřejmě čerpal energii. Když jsem tam přišla za chvíli, už byl pryč. Jen doufám, že si na něm nepochutnal kocour.
Anime Otaku — #1 Netopýr je také úžasné zvářátko. Loni jsem jednoho našla na silnici. Zřejmě zesláblé mládě. Vzala jsem ho do mikiny a odnesla ho do stodoly. Myslela jsem, že netopýři mají rádi tmu, ale on se pořád dral ke světlu. Nakonec vylezl mezi trámy ven a slunil se. Zřejmě čerpal energii. Když jsem tam přišla za chvíli, už byl pryč. Jen doufám, že si na něm nepochutnal kocour.
Ježky mám taky hrozně ráda, a celý podzim nedělám nic jiného než je odklízím z cesty. Bydlím totiž v okrajové části města, kde za poslední řadou paneláklů je pole a les. Takže když v noci venčím psa potkáváme ježky, srna, kuny ale i lišky (jen ty potvory neumí dát dobrou noc, asi nejsme dost daleko
) a co jsem se hodně bála jednou jsem v sídlišti potkala i divočáka. Naštěstí jen zachrorchtal a odešel zpátky do lesa.
Podobně vzácné setkání jsem neměla s ježkem, ale netopárem, asi byl mladý a nevyhnul se skleněným dveřím. Naštěstí se mu noc nestalo, jen potřeboval pomoct dostat se na větev, aby mohl odlétnout. Byl moc krásný, maličký a tulil se k teplu mojí dlaně. kdybych věděla, že mu se mnou bylo líp, nechala bych si ho.