Co já a moje prázdninové bydlení?
Když jsem byla malá, mnoho let jsem trávila minimálně čtrnáct dní v létě pod stanem. Nejdříve to bylo s rodiči, kdy jsme jezdili k rybníku asi patnáct kilometrů od města.
Už jako malá jsem se bála jakéhokoliv pavouka, a proto jsem byla schopná vzbudit skoro celý kemp, jen aby jej někdo dostal pryč. Pamatuji si také, jak jsme vytvářeli vlastnoručně strouhy okolo stanu, když začalo pršet a nepřestávalo několik dní. Naštěstí jsme to domů měli jen kousek, a proto nebyl problém po dvou nebo třech dnech zabalit a odjet z promočeného kempu.
Na pavouky jsem si musela zvyknout, když jsem začala chodit do skauta. Letní tábory bez rodičů byly velkou zkouškou. Rodiče daleko a pavouci na blízku. Zvykla jsem si je ignorovat a užívala si přírodu.
Poslední dobou si stále častěji vybírám ubytování v penzionu než pod stanem. Naposledy jsem stanovala před rokem, když jsme jeli Vltavu, a byla to úžasná změna. Jen jsem tu romantiku po návratu prostonala.
Co vy? Jezdíte stanovat? Jaké zkušenosti máte s kempy v Čechách?
Napište, pošlete fotografie: redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
Stanovali jsme už mockrát (a doufám ještě mockrát budeme), je to zkouška odolnosti organismu
, je mi vždycky šílená zima - a to prosím spím v teplákách a mikině, přítel max. v trenclích!!!Jak to dělá??? Když dlouho prší, mám depku a oddaluji tělesné potřeby :-) Když je vedro, je spacák za trest. Ale jsme tam s prima lidičkami, vaříme v kotli či na roštu, jezdíme vodu, prostě fajn změna. Když jel poprvé malý Domča (4), ráno vylezl ze spacáčku, mžoural - a udiveně hlásil: No to jsem se teda zpocenej???? (počůral se)
Jezdíme pod stan, u nás i v zahraničí. Vybíráme si ale jen kempy kde je pěkné sociální zařízení. Na kadibudku bych nechodila
Už i v Čechách se dají najít super kempy moderně vybavené. V zahraničí jsou kempy ale mnohem lepší!
My jezdíme každý rok na fesťák a tam musíme být pod stanem.No a já každý večer zažívám hrůzu z toho malého prostoru,a tak pravidelně tak ve 4 ráno utíkám spát do auta.Pootevřu si okýnka a spinkám jak zabitá.Jenom můj přítel to nějak nechápe
Prý když je v tom stanu se mnou,tak se přece nemám čeho bát 
Ťapina: ... jak které. Máme oblíbené místo a je to tam super
.
Ale souhlasím, že to tak určitě všude není ...
Mně se zas nelíbí chatky. Připadají mi přes nejlepší péči zatuchlé, vlhké a že je v nich větší zima, než venku
svetluzska: Ani nevíš, jak ti rozumím, konečně můj člověk
. Já se ve stanu vždycky v noci probudím a zažívám infarkt, kde to jsem a co to na mě padá... 
Taky jsem to už párkrát zapíchla a šla do auta. 
Jak tady již padlo - mám své odstanováno a teď volím taky variantu chata. Kempy jsou v přírodě, chatky dobře vybaveny, ticho, nepokroucená záda, zkrátka není, co řešit
Kelly: jo, tak ty mejdany ze stanu od vedle mě taky už se*ou. A do deště to opravdu není
. Ale když je pěkné léto jako zrovna teď, je mi ve stanu horko, že ani spacák nepotřebuju.
Letos jsem ale nakonec taky zvolila pohodlí chaty.
Par dni ve stanu preziju ale ze bych to povazovala za buh vi jakou rozkos, to zase ne. Na karimatce se nevyspim, tak vozim nafukovaci matraci, ktera je vyrazne pohodlnejsi, ale po par dnech stejne touzim po vlastni postylce. Zima mi byla vzdycky i v lete, az jsem si poridila spacak sity na miru do -25°C, ve kterem mi konecne zima neni. Stan jsem si poridila pred par lety poradny a hlavne velky, protoze po dvou dnech stravenych ve starem acku, ktere melo snad 90cm na vysku a nedalo se v nem ani poradne sednout, jsem rekla ze uz nikdy vice a ted mam stan, do ktereho se nemusim plazit po ctyrechm ale muzu do nej vejit. Nejvic me na stanovani ubiji ty neustale rozbordelene veci. Ted me zase bude cekat tyden stanovani, kde v miste bude jen kadibudka a potucek.
Stan - děkuji nechci, mám už odstanováno.
Prostanovala jsem v "áčku" dlouhé roky celé tehdejší Československo a i ty Tatry několikrát. Romantika to teda je, to je fakt, i když byla kolikrát hrozná zima nebo bouřky a lijáky delší víc než týden ... ale pouze do doby, než začne někdo balit věci a startovat
ve 4 h. ráno, když jste usli zase ve 2, jelikož každý večer parta vedle pořádá mejdan, než vám někdo zapíchne stan skoro až ke vchodu vašeho stanu, atd. atd. Každý prd je slyšet.
Zkušeností mám "habakuk" a dnes volím pouze variantu ... chata. Tam je klid (i když je jich více pohromadě), postel, teplo, vlastní sociální zařízení a i to kafe si v klidu uvařím.
Ťapina:
..no jéje....v autě jsem víc v bezpečí....
Jako student jsem všechny prázdniny strávila v řecku, z toho většinu pod širákem na pláži a tak mám romantiku odžitou a dávám přednost hotelu se sprchou a WC. Předloni jsme v Roháčích jeli pod stan
, byla mi zima, lidi chlastali, řvali do 3 ráno, pak chrápali, ve 4:30 jsem byla ráda, že jsem mohla na tůru a abych se stihla ubytovat v chatě, proběhla jsem hřebenovku 2xrychleji než ostatní
. Teprve pak jsem se vyspala.V posteli. nenávidím stanování. Podle mě je tu chladné klima na spaní venku
.
svetluszka: Je fakt, že ve stanu se všechny zvuky zdají hrozně blízko. Jednou jsme se uložili kousek od železniční trati a já jsem se několikrát za noc vzbudila s pocitem, že se na mě řítí vlak
Ťapina:
..asi jo, ale já bojím....v autě jsou okna na všechny strany.......před usnutím musím prostě vidět, co se děje okolo....
svetluszka: Není už ten stan větší?
Manx: tak příště už radši nejedeš?
Manx:
Clerenc: přesně tak
.
Sepy: náš pětiletý syn byl z toho loni nadšený
My se chystáme pod stan teď v sobotu. A poprvé si to ozkouší i náš 20 měsíční klučina, jsem na něj zvědavá. A taky doufám, že budeme mít pěkné počasí
