Jez do polosyta a pij do polopita. Proč?

Já vím, že nad pěkně křupavě vypečenou kachničkou nebo mísou bramborového salátu a báječným cukrovím po levé i pravé ruce, nám tahle lidová moudrost nějak „nejde pod kůži“…
A tak asi nebudu vítanou zvěstovatelkou, když v tomto období zdůrazním a poukážu na vztyčený prst lékařů a odborníků varujících před unáhleným a nekontrolovatelným se přejídáním.
Nicméně, právě proto, že v těchto dnech k tomu máme všichni podstatně blíže než jindy, doplním onen symbolický vztyčený prst ještě o další informace.

Víte, co je to aterotrombóza?
Pokud ano, tak také víte, že je v současné době příčinou téměř poloviny z celkového počtu úmrtí v civilizovaných zemích. Pokud žijeme nezdravě, přejídáme se, nehlídáme si hladinu cholesterolu, málo se pohybujeme, stresujeme se či navíc ještě kouříme, máme velkou šanci, že i my navštívíme koronární jednotku.
Svou roli však hrají i dědičné dispozice, proto trpěl-li někdo v nejbližší rodině takovýmto onemocněním, měli bychom svému zdravotnímu stavu věnovat zvýšenou pozornost.

Shrňme si, co nás tedy může potkat:
1. Akutní koronární syndrom
Jeho příčinou je vznik krevní sraženiny (trombu) ve věnčitých tepnách. Tyto cévy (konkrétně tři jejich hlavní větve) zásobují srdce kyslíkem. Rozhodující úlohu při vzniku trombu ve věnčitých tepnách hrají krevní destičky. To jsou krevní elementy, které se zásadně podílejí na srážení krve.
Jak k tomu dochází?
Některé krevní buňky začnou pronikat do stěny cévy a následně dojde k ukládání tuku a mezibuněčné hmoty; vzniká aterosklerotický plát. Plát se zvětšuje v důsledku prorůstání buněk hladkého svalu cévy a již v časné fázi může dojít k enzymatickému nahlodání krytu plátu a k jeho prasknutí. Tím se dostanou hmoty plátu do styku s cirkulující krví a v místě prasklého plátu dochází ke vzniku krevní sraženiny. Ta pak může úplně či jen částečně zamezit přívodu krve, a tím i kyslíku a živin k srdečnímu svalu. Během 20 minut bez přísunu krve a kyslíku postižená část srdečního svalu odumírá, a zároveň schopnost srdce pumpovat krev je snížena.

2. Cévní mozková příhoda
Obdobně závažným onemocněním je postižení mozku zapříčiněné chorobnými změnami mozkových tepen. Existují dva druhy cévní mozkové příhody.
Hemoragická (krvácivá) cévní mozková příhoda je důsledkem prasknutí nebo trhliny v tepně v mozku (přibližně 20 % cévních mozkových příhod je hemoragických). Častějším druhem cévní mozkové příhody je tzv. ischemická, tvořící 80 % všech příhod.
Ischemická cévní mozková příhoda je důsledek působení krevní sraženiny, která blokuje průtok krve tepnou, zásobující mozek. Takovouto blokádu může způsobit trombus (krevní sraženina v tepně zásobující mozek) nebo vmetek (kousek krevní sraženiny, který cestuje krevním řečištěm, až uvízne v některé tepně v mozku.).
Bez kyslíku začnou buňky v této části mozku odumírat. Výsledkem může být ztráta fyzických a mentálních funkcí, které jsou pod kontrolou postižené části mozku.

3. Ischemická choroba dolních končetin
Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je onemocnění, při němž se tepny zásobující krví končetiny zúží nebo úplně „uzavřou“, což zabraňuje normálnímu průtoku krve.
Příznaky ICHDK zahrnují bolest dolních končetin, většinou popisovanou jako křečovitou, nebo bolest objevující se při chůzi nebo cvičení.
Tato bolest, běžně označovaná jako intermitentní klaudikace, odezní v klidové poloze a objeví se opět při chůzi nebo cvičení. Později se může pocit bolesti objevovat, i když je organismus v klidu.
Pozor: Někteří lidé nemusí příznaky vůbec pocítit, zvláště v počátečních stádiích onemocnění. Naopak u některých pacientů může dojít k těžkým změnám na končetině či dokonce k její gangréně.
Ischemická choroba končetin není jen „tichou“ nemocí, ale může být i „tichým“ zabijákem.
I u této choroby je nejčastější příčinou ateroskleróza, tedy postupné zužování a ucpávání tepen na dolních končetinách. To je způsobeno tvorbou tukových plátů uvnitř tepny, jejich následným prasknutím a vytvořením krevní sraženiny. Příčinu je možné hledat mimo jiné ve vysoké hladině tuků a cholesterolu v krevním řečišti.

To není příliš pozitivní informace… Na řadu musí přijít:

Léčba
Moderní léčba koronární aterosklerózy a trombózy prodělala v poslední době enormní vývoj.
Léčba ischemických onemocnění je vedena buď chirurgicky, katetrizačně nebo pomocí medikamentů, respektive kombinací uvedených metod.
Vždy vychází z aktuálního zdravotního stavu pacienta a prováděna musí být pod odborným lékařským dohledem.

Medikamentózní léčba
Hepariny
Jednou z látek, které zabraňují srážení krve, jsou hepariny či jejich modernější ekvivalenty, nízkomolekulární hepariny.
Tyto moderní léky s dlouhodobým účinkem působí proti srážení krve vzniklé působením tkáňového faktoru a aktivace koagulační kaskády se vznikem fibrinu (tedy jinou cestou, než je aktivace krevních destiček).
V současné době jsou podávány ve formě podkožní injekce nemocným s akutním koronárním syndromem. Jejich účinnost byla prokázána v několika studiích.
Ukázalo se, že nemocní s nestabilní anginou pectoris léčení nízkomolekulárním heparinem měli významně lepší prognózu než nemocní bez uvedené léčby. Prognózu dále zlepšovalo provedení koronární angioplastiky.

A konečně něco pozitivního…Vždy je tu naděje na zlepšení stavu…
Ta naděje může mít jméno: Clopidogrel

Pro léčbu akutního koronárního syndromu je k dispozici již 2. generace protidestičkových léků. Clopidogrel je moderní lék podávaný ve formě tablet, který blokuje aktivaci krevních destiček (tzv. ADP cestou), a tím zabraňuje shlukování krevních destiček.
Sníží tak možnost nárůstu a vzniku krevní sraženiny. Oproti starším typům léků má rychlejší nástup účinku (již během 2 hodin po podání 4 tablet) a má výrazně méně vedlejších nepříznivých účinků než některé starší antiagregační látky. Podává se 1x denně.
Účinnost léku byla již prokázána v celé řadě indikací: u nemocných, kterým byl implantován koronární stent, u nemocných s chorobou periferních cév, cévní mozkovou příhodou nebo ischemickou chorobou srdeční.
Na základě uvedených studií by měl být clopidogrel podáván nemocným s akutním koronárním syndromem, a to jak při časné léčbě koronární angioplastikou, tak i v nemocnicích bez možnosti katetrizační léčby před převozem do spádových center.
Vědecky je podloženo jednoroční podávání uvedeného léku.

„Pokrok v léčbě některých významných onemocnění byl umožněn díky lepšímu pochopení chorobných procesů, a to pomocí rozsáhlého klinického výzkumu prováděného s určitým lékem. Zcela jistě je takovým případem clopidogrel a aterotrombóza,“ uvedl profesor Michel Bertrand z univerzity v Lille ve Francii. „Probíhající ambiciózní program klinických studií nám umožní lépe porozumět roli clopidogrelu při léčení pacientů s aterotrombózou," dodal.

V České republice brání použití tohoto moderního léku vysoký doplatek pro pacienta, pohybuje se měsíčně na hranici 1 400 Kč.

Víte, že … 
- Celosvětově je každý rok více než 32 milionů lidí postiženo cévními příhodami a vystaveno vysokému riziku „velké“ kardiovaskulární příhody (infarkty myokardu a CMP). 
- Celosvětová data ukazují, že aterotrombóza může u pacientů starších 60 let zkrátit očekávanou délku života přibližně o 8 až 12 let. 
- Každým rokem je v Evropě více než 800 000 pacientů postiženo akutním koronárním syndromem.
I přes pokrok dosažený v lékařství v nedávných letech zůstává cévní mozková příhoda třetí nejčastější příčinou úmrtí (po infarktu myokardu a rakovině).