ton

Prázdniny jsou v plném proudu, ale počasí nám zatím moc nepřeje. Voda se na nás valí z oblohy a koupaliště a břehy rybníků či řek vesměs zejí prázdnotou. Přesto, když na chvíli vysvitne sluníčko, jakoby nám vody bylo málo a okamžitě se vrháme do vln. Ale i tato oblíbená aktivita s sebou nese rizika.

Zejména v době letních radovánek nastávají situace, kdy někdo přecení své síly a začne se topit. A postiženými bývají nejčastěji děti, které se koupou bez dozoru dospělých.

K tonutí dochází jednak u neplavců a špatných plavců či u lidí vyčerpaných, ale i jako důsledek onemocnění či úrazu při pobytu ve vodě – například infarkt myokardu, mozková mrtvice, epileptický záchvat, poranění krční míchy při skoku do mělké vody...

Často se také topí lidé opilí nebo mohou plavci náhle dostat křeč do svalu v důsledku podchlazení v příliš studené vodě.

Tonoucí se stébla chytá

Topení se je většinou spojeno se spolykáním a s vdechnutím vody do plic. Pokud při tonutí dojde současně k podchlazení, vydrží tělo s kyslíkovými rezervami delší dobu (kvůli zpomalenému metabolismu spotřebovává tělo méně kyslíku).

Úspěšná záchrana je pak možná u podchlazených osob – zejména u dětí – i po více než 50 minutách od události.

Zdravotnická první pomoc

Poskytuje se až na pevné půdě a je závislá na stavu vědomí postiženého:

  • je-li při vědomí, komunikuje, zpravidla zrychleně dýchá, je promodralý a může i zvracet – je vhodná poloha v polosedě a je nezbytné zabránit následnému podchlazení svlečením mokrého oděvu a zahalením pokrývkou (deka, suchá osuška). Vždy je nutný transport do nemocnice v doprovodu lékaře záchranné služby;
  • je-li postižený v bezvědomí, ale dýchá, potom je nutné vyčistit ústní dutinu od nečistot (bahno, písek, listí) a vyjmutí zubní protézy. Naprosto neúčinná je snaha „vylévat vodu z plic“ – voda se velmi rychle z plic vstřebává do oběhu a jen se tím zdržují důležité záchranné úkony. Pokud postižený dýchá, je vhodná stabilizovaná poloha na boku. Poté ho přikryjeme pokrývkou a stále sledujeme. Okamžitě kontaktujeme zdravotnickou záchrannou službu;
  • je-li nemocný v bezvědomí a nedýchá, pak vyčistíme dutinu ústní, postiženého uložíme do vodorovné polohy na záda, mírně zakloníme hlavu, otevřeme pacientovi pusu a zahájíme dýchání z úst do úst a nepřímou masáž srdeční, takzvanou laickou resuscitaci.

Snažíme se zajistit alespoň ještě jednoho zachránce – ten okamžitě přivolá zdravotnickou záchrannou službu a poté aktivně pomáhá s resuscitací

Důraz při poskytování první pomoci se klade hlavně na rychlost. Čím déle je postižený ve vodě, tím menší je naděje na úspěšné přežití. Stejně tak s oživováním je nutno začít co nejdříve.

První pomoc

1. dospělí a děti od 8 let:
Projeví se zástava dechu a krevního oběhu » poloha vleže na zádech na pevné podložce » otevření a vyčištění ústní dutiny » uvolnění dýchacích cest » umělé dýchání » záklon hlavy » dlaň jedné ruky přitiskneme na čelo, prsty této ruky stiskneme nos druhá ruka může přidržovat bradu » dva vdechy s dostatečným objemem (hrudník se viditelně zvedá/klesá) » nepřímá srdeční masáž (hranu jedné dlaně položíme na nahý hrudník doprostřed hrudní kosti, u mužů spojnice bradavek), druhou dlaň položíme na první, případně propleteme prsty obou rukou, prsty tonsměřují kolmo k hrudní kosti, nedoléhají k hrudníku, během masáže nevzdalujeme ruce od hrudníku, paže zachránce jsou napnuté v loktech a kolmo k ose těla postiženého » 30 stlačení hrudníku frekvencí 100 stlačení za minutu, resuscitační poměr 30:2 (třicet stlačení na dva vdechy)

2. děti 1–8 let:
Postup stejný jako u dospělého člověka » umělé dýchání – 5 základních vdechů, každý v trvání přibližně jedné sekundy, objemem dechu takový, aby se zvedal hrudník, ale abychom nedýchali proti odporu » nepřímá srdeční masáž dlaní jedné ruky na středu hrudní kosti » 30 stlačení frekvencí 100 a více stlačení za minutu, resuscitační poměr 30:2

3. novorozenci a kojenci do 1 roku
Uvolnění dýchacích cest provádět jen mírným záklonem hlavy (podložení pod rameny » umělé dýchání – 5 základních vdechů z úst (jen jejich objem) do úst a nosu, aby se zvedal hrudník » frekvence 2–3 rychlé dechy za sekundu » nepřímá srdeční masáž dvěma prsty (nebo překříženými palci) na hrudní kosti asi 1,5 cm pod spojnicí bradavek » frekvence minimálně 120 stlačení za minutu, resuscitační poměr 3:1 (novorozenci – do měsíce života) a 30:2 (kojenec – do 1 roku)

Při estetických zábranách a nepřekonatelném odporu nemusíme provádět umělé dýchání » provádíme záklon hlavy a nepřímou masáž srdce.

Obnovení životních funkcí kontrolujeme vždy po třech cyklech (dýchání a masáž), a to po fázi vdechů (po masáži by na krkavici mohla být patrná odezva). Po obnovení životních funkcí a ošetření přidružených poranění ukládáme postiženého do stabilizované polohy.

Záchrana tonoucího

ton

Měli by ji vykonávat profesionálové – hasičský záchranný sbor, vodní záchranná služba, plavčík. Záchrana tonoucího je totiž fyzicky i jinak velmi náročná činnost vyžadující předchozí výcvik a pro nezkušeného zachránce může být velmi nebezpečná.

Pokud však není nablízku žádný profesionál, musíme být při vytahování tonoucího z vody velmi opatrní. Postižený se totiž instinktivně snaží po čemkoliv z vody vylézt a lehce by nezkušeného zachránce stáhnul ke dnu.

Proto se laikům doporučuje počkat v blízkosti tonoucího, až upadne do bezvědomí, a poté ho teprve vytáhnout na břeh. Postižený může být značně promodralý, může se objevit zduřelost rtů a ušních boltců.

Příznaky tonutí

  • panický strach, usilovné nepravidelné dýchání
  • ztráta vědomí, zmodrání
  • plicní otok (vykašlávání narůžovělé zpěněné tekutiny)
  • křeče
  • zástava dechu a oběhu
  • podchlazení

Po tonutí je nezbytný neprodlený transport do nemocnice, a to i v případě, že je postižený při vědomí se stabilními životními funkcemi.

Zdroj: Zdravcentra

Ovládáte zásady první pomoci? Troufli byste si vy sami poskytnout potřebnou první pomoc?

Reklama