Za dob totality byly v Čechách dětské jesle nedílnou součástí předškolní výchovy dětí nebo spíše batolat. V současné době se nad jesličkami vznáší mnoho otazníků. Zatímco v roce 1990 fungovalo 1 043 jeslí, dnes jich je něco málo přes 40.

Psychologové, pedagogové a pediatři se nedokáží shodnout ohledně jejich vhodnosti a nevhodnosti na další vývoj dítětě. „Pokud bych měla opustit koncept pedagoga,“ říká Klára Markuciová, ředitelka mezinárodních jesliček a mateřské školy NestLingue, „pak řeknu: ‚Ne maminky. Nedávejte své děti do jesliček. Buďte s nimi doma, milujte je a proveďte je začátkem jejich života a přiveďte nám je, až jim budou tři roky.‘“  Jak ale řešit situaci, kdy rodiče z různých důvodů musí začít chodit do zaměstnání již ve velmi nízkém věku dítěte?

JESLIČKY MAJÍ POMÁHAT RODIČŮM I DĚTEM

V současné době existují dva typy jesliček. Jesličky, kde je nasloucháno vývojovým potřebám dítěte, následováno jeho individuální tempo, způsob vzdělávání a respekt k jeho vlastním volbám a jesličky, kde se s dětmi pracuje skupinově, způsobem adekvátním věku skupiny. Oba typy jesliček jsou v pořádku. Záleží na citu, každé maminky, který způsob péče si pro své dítě přeje zvolit. Jesličky by se měly stát prodlouženou rukou přání rodičů a místem pro naplnění vývojových potřeb dětí v době, kdy rodič nemůže být přítomen. Všichni rodiče milují své děti, ale současně cítí, že potřebují s jejich výchovou pomoci. „Je moudré vědět, že potřebuji pomoc a proto takové rodiče velmi oceňuji a vítám, neboť pro takové jsme tady.“, říká Klára Markuciová. „Přála bych všem rodičům, aby si všimli, že jejich dítě je jedinečné, a tak je třeba se k němu chovat.“ 

Pobyt v jeslích může mít na dítě kladný i záporný dopad.Samozřejmě, že se setká s větším počtem svých vrstevníků, což vede k jeho sociálnímu rozvoji. Setkává se zde také s velkým množstvím infekčních nemocí, což může vést k vytvoření imunitních protilátek do budoucího života. Dítě tak nemusí být tolik nemocné při nástupu na základní školu. V přeplněných jeslích s méně citlivým přístupem k individuálním potřebám mohou děti bez přítomnosti matky trpět separační úzkostí. Což může mít neblahý vliv na jejich další vývoj. Státní jesle mají kapacitu umístit zhruba 1% všech dětí do 3 let. Pomoci mohou samozřejmě babičky. Ale kdo z dnešních mladých lidí má rodiče v důchodovém věku? Dobrým řešením je, když si maminky své děti hlídají navzájem. To ale není dlouhodobé řešení. Chůva na hlídání také není levná záležitost. Mnohdy jsou dětské jesle jediným východiskem.

„Ve věku od 0 – 3 let se pokládá základ pro budování celé osobnosti dítěte a jejích možností. Utváří se všechny složky jeho fyzického, citového, emocionálního, mentálního těla a vědomí sama sebe ve světě.“, upozorňuje Klára Markuciová.  Dítě si v tomto věku utváří přesvědčení o tom, kdo je. Na základě prostředí, ve kterém se nachází a reakcí, které z něho přicházejí, si tvoří základ pro svůj vlastní charakter a všechny složky své osobnosti. „Proto je vysoce důležité věnovat dětem jesličkového věku pozornost, péči, lásku, respekt, naslouchat jejich potřebám a pomoci jim je naplňovat. Pokud maminka sama nemá na toto vše prostor, pak říkám: ‚JESLIČKY URČITĚ ANO. Jesličky, které respektují potřeby Vašeho dítěte!‘“

Jaké jsou potřeby dítěte ve věku 0 – 3 let?

Nasává vše skrze smysly a pohyb, zkoumá a sleduje vše kolem sebe a potřebuje na to nekonečné množství času, učí se manipulovat se svým tělem a s věcmi kolem sebe, utřiďuje si svět, následuje impulz a učí se rozhodovat, je otevřeno všem vlivům, tzn. nasává stejnou měrou vhodné i nevhodné prostředí. Ptejte se proto ve svých jesličkách, jestli toto vše mohou Vašemu dítěti nabídnout:

Dále čtěte Historie a současnost jesliček

HISTORIE A SOUČASNOST

 

Jesle na území dnešní České republiky fungují už od 2. poloviny 19. století. Jejich počet se rozšířil zejména za komunistického režimu, kdy fungovaly i při průmyslových závodech nebo společně se školkami. Zatímco na konci komunistické éry chodilo do jeslí zhruba každé páté dítě, dnes už téměř nikdo. Většina jeslí po roce 1989 zanikla, a to už zejména v první polovině 90. let. Na konci roku 2012 bylo v Česku podle Ústavu zdravotnických informací a statistik pouhých 44 jeslí (a v nich 1 401 míst). Novější statistika není k dispozici. Výrazný pokles byl způsobený malým zájmem rodičů, ale i drahým provozem jeslí (například v porovnání se školkami).

Kritéria přijetí do dětských jeslí a kolik to stojí

Kritéria přijetí jsou podobná jako u mateřských škol. Jednotlivé jesle a jejich zřizovatelé si stanovují různá kritéria pro přijetí. Posuzuje se trvalý pobyt dítěte. Pokud to kapacita dovolí, přijmou dítě i odjinud. Mnohdy je však pro toto dítě vyšší školné. Druhým kritériem může být věk dítěte. Většinou mají přednost starší děti před mladšími. Děti také musí dosáhnout minimální věk (většinou 1 rok, u některých jeslí i 6 měsíců), pro příjem do jeslí a nesmějí přesáhnout věk 3 let. Dalším ukazatelem pro výběr dětí do jeslí je individuální situace dítěte. Přijímány jsou často přednostně děti, u kterých matka pracuje a nepobírá rodičovský příspěvek. Cena jeslí dotovaných státem nebo obcí se pohybuje kolem 1000 - 4000 Kč za měsíc, plus stravné cca 30 Kč/den.  Měsíční školné v soukromých jeslích je okolo 6 000 Kč až 15 000 Kč při celodenní docházce. Jejich výhodou je menší počet dětí, které umožňuje individuální přístup a rodinnější prostředí. Soukromé minijesle jsou také přístupnější spolupráci s rodiči a naslouchání jejich požadavkům a potřebám.

Reklama