Vzpomínám si, že moje maminka chodívala na podobné šicí kurzy a pak pro půl rodiny šila úplné skvosty v podobě oteplovacích kalhot nebo zimních bund. Nějaké geny mi předala a úplný začátečník nejsem, na gymnáziu jsem začala šít a moje představa byla taková, že odpoledne zakoupím látku, večer ušiji a ráno půjdu jak páv v nové sukni či šatech. Párkrát se mi to podařilo, ale větší projekty mi moc nešly. Ztroskotaly na mojí trpělivosti. Podle Burdy jsem ušila košili a zařekla se, že zůstanu u sukní. (To je ale piplačka...) K oteplovacím kalhotám a zimním bundám mám prostě daleko a navíc poslední dobou se ze mě stala spíš zašívačka děr nebo výkonná „zkracovačka“ jeansů.
Na značky
Po dlouhé době mě přepadla kreativní chvilku a měla chuť zase tvořit. Co s tím? Už chvíli jsem sledovala na Facebooku projekt Pokoj č. 10 – sdílená šicí dílna a přihlásila se. Jediné instrukce zněly, abych si koupila kvalitní vlněnou látkou a v sobotu přišla do malé šicí dílny na Letnou v určený čas.
První okukování účastnic kurzu proběhlo už po deváté ráno. Byly jsme tři a lektorka, daly si v klidu čaj, vysvětlily jsme si, co nás čeká, a probraly naše znalosti a šlo se na střih. Velmi laicky jsem odhadla, že ve tři nemám co dělat a jdu domů. Měření, kreslení. Trochu nuda. Zlatá Burda, kde jde vše šup šup. A pak přišlo přenášení střihu na papír velké špendlení. Několikrát zaznělo, že máme raději vše několikrát zkontrolovat, dát si přední i zadní díl stejným směrem, opravdu vyzkoušet, jakým směrem látka pruží... A víte co, stejně jsem měla nakonec rukávy jak vyrostlý student a dodělávala manžety. Jak zelenáč... Ale to předbíhám.
Pokračovalo se stříháním a stehováním a pak už konečně ke strojům. Mezitím už se taky začala ozývat záda a sednout si, byla příjemná změna. Zkrátím to. Ve tři došito nebylo a ani v pět, kdy kurz končil. Sice chybělo dodělat jen délka, ale stejně.
Co mi kurz přinesl? Zjištění, že jsem se od puberty v trpělivosti moc neposunula, že můj odhad času stojí taky dost za starou belu, ale na druhou stranu jsem měla celý den jen pro sebe a pro svůj projekt a ve chvílích, kdy jsem nejvíc úpěla, mi pomohla zkušená lektorka v podobě studentky UMPRUM. Více takových zážitků.
Pokoj č. 10 vznikl v létě 2015. Provozovala jsem v té době obchod s látkami, které do ČR dovážím pod značkou Materialistic. V našem obchodě byly nevyužité sklepní prostory v docela slušném stavu a já se rozhodla, že je zkusíme využít jako prostor k šití, kde budeme dělat šicí kurzy a nabídneme lidem hodinový pronájem šicí dílny. S rozjezdem Pokoje č. 10 nám pomohli lidé v rámci crowd-fundingové kampaně a já získala finance na nákup strojů a zařízení dílny. To, co byl ze začátku spíš experiment, se po dvou letech ukázalo jako životaschopná myšlenka a my se přestěhovali do větších prostor, abychom měli na kurzy důstojnější prostředí než malý sklep.
V současné době probíhají kurzy každý všední den kromě pátků a většinou je máme obsazeny. Děláme i víkendové kurzy a ty se nám obsazují stejně dobře. Nově jsme otevřeli dílnu i přes den. Člověk může přijít jednorázově nebo s permanentkou a hodina v dílně ho pak přijde na 110,- Kč. K dispozici má vše, co k šití potřebuje. Kvalitní šicí stroje, žehličky, naše střihy a také člověka, který mu poradí s jeho projektem. Obecně bych tedy řekla, že se nám daří moc hezky.
Koho učíte?
Neučíme profesionální švadleny, ale lidi, kteří si chtějí šít pro sebe a své blízké. Na začátečnických kurzech začínáme jednoduchými věcmi, jako jsou polštáře, obaly na knihu, tašky a penály. V navazujících cyklech děláme jednoduché oděvní věci - různé topy, sukně, volnější kalhoty. Pak máme různé speciály. Na košili, na sukni, na kalhoty džínového typu a podobně. Kurzy pořád vyvíjíme (je nás teď 6 lektorů) a měníme podle sezóny. Teď před Vánoci děláme šité a drhané ozdoby a třeba i adventní kalendáře. Na podzim jsme hostili kurz výšivky a v novém roce se chceme znovu pustit po delší době do pletení. Pracujeme i na vývoji vlastních oděvních střihů, které budeme prodávat i s návodem k ušití online. Naše první vlaštovka tištěných návodů vychází teď před Vánoci a je to kit na macramé - květinový závěs.
Čtěte také:
- „Patchwork je úplně jiný svět,“ říká Zuzana Vávrová
- Tvořte s námi: protiskluzová aplikace na domácí balerínky i ponožky
Nový komentář
Komentáře
obdivuji zručné lidičky
Vendulko, moc hezký a poutavý článek. Jde z něj motivace něco tvořit a přihlásit se na kurzy. Díky. Občas mě popadne něco háčkovat nebo jinak ručprčkovat, ale pak to z hlavy odejde a nic nedělám