Pokud se mluví o Velikonocích jako o svátcích klidu a radosti, pak se ty letošní vydařily. Stejně by se ale povedly jako čas katastrof a nehod. Obojí jsem zvládla. Jsem zvědavá, jestli mě trhnete…

Protože po vás v tématu dne chci vaše zážitky a barvité vyprávění, bylo by nečestné a nesportovní nezačít u sebe.

Vezmu to po dnech.

Sobota: Neupečeného beránka by mi nikdo neodpustil. Tedy beránek a logicky zajíček. Původně jsem měla v úmyslu vyrobit bílého nordického beránka. Bohužel jsem si bílou polevu vrhla neopatrně do vodní lázně, kde si notně „nabrala“.  Nakonec z bílku se také dá vyrobit poleva. Patlat ale celého berana se mi nechtělo. Zase bude černý.

S mandlemi a kudrlinkami vypadal také dobře.

h

Zajíc měl původně mít z oné naředěné polevy hebkou srst. Mínila jsem toho dosáhnout ladnými cákanci. Nejsem cukrářka, takže je to spíše zvláštní druh dlouhosrstého tvora, něco mezi afgánským chrtem a vypelichanou veverkou. Neříkejte, že se vám nelíbí.

Navečer už bylo dobře. Nakonec s celou rozvětvenou rodinou ani jinak být nemohlo.

Neděle: I vyhodnotili jsme, že budeme večer grilovat šašlik. Je to lahůdka nad lahůdky a nemohu vás připravit o recept.

 

Vepřová krkovice se nakrájí na plátky, které se naloží do

NÁLEVU:

Litr grepového džusu

Dva bobkové listy

Trocha octa

trocha cukru

Šest kuliček nového koření

A hodně moc cibule, která je na plátky.

Dobře je nakládat maso do nálevu den předem.

Dopoledne jsem věnovala domácnosti ve snaze ji zkrášlit o závěsy na okna. Krásné jsem koupila, na sluníčku na zahradě je založila a ručně zaobroubila.

Pověsit je bude hračka, stoupnu-li na topení.

Pro člověka se závratí může být balancování v metru a půl ovšem hrdinským činem a já jsem hrdina. I obětavý a stačený člověk.

Malíček zaháknutý v ďource od radiátoru a vykroucený o 180 stupňů nepočítám jako úraz, ale spíše jako nutnou oběť.

Horší už to bylo ve chvíli, když mi 4x za sebou spadla na hlavu ta blbá tyč, jež se pokaždé vyhákla na druhé straně po té, co jsem tam pracně nasoukala kolečka, o kterých mě prodavač přesvědčil, že jsou dost široká. Nebyla.

Protože ale nemám ve zvyku se vzdávat, nerovný boj s tyčí jsem nakonec vyhrála.

S pocitem vítěze jsem se jala seskočit z topení.

Netušila jsem ale, jak zákeřná umí být klička od okna. Škodolibě mě držíc za konec sukně, který na sebe ještě navíc umě navlíkla, způsobila, že jsem místo plavmo po nohách letěla k zemi po ústech, a to přímo na opěradlo židle, kterou do cesty mému obličeji nastrčil osud.

Závěsy jsem ale pověsila a ten rozkošný monokl se vstřebá.

g

Večer už se vydařil skvěle.

Co na tom, že gril jsme složili bez jedné součástky, která prostě nebyla ani v manuálu ani na obrázku.

g

Pondělí: Do mazance jsem zapomněla dát máslo, takže je dobře ho hodně zapíjet, a k monoklu jsem připočítala jelita na zadku.

Jinak jsem ale prožila Velikonoce s rodinou, všeobecném veselí a obklopena přátelskou atmosférou a všudypřítomnou láskou.

m

O těch vašich budeme doufám číst ve vašich příspěvcích dnes celý den.

Pište na redakce@zena-in.cz