Foto: Tv Nova / Jedna rodina
„Ano, paní produkční, která mi volala, se už během hovoru omlouvala. Ptám se jí, proč se omlouvá, a ona říká: „Mám pro vás malou roli a brzo umřete.“ Já na to: „To je skvělé!“ Ale zatím jsem toho natočil dost a pořád neumírám. Mám s tím navíc i osobní zkušenost,“ vyprávěl herec a mě samozřejmě zajímalo, jakou má zkušenost se smrtí.
„Ano, jednou jsem byl mrtvý. Když vám selže srdce a nikdo vás nerozdýchá, tak jste prostě mrtvý, že? Naštěstí to bylo v nemocnici. Doktor mě nakonec rozdýchal a skončil jsem na ARO. Tam jsem ležel tři a půl měsíce,“ vysvětloval Pavel Nový.
Někteří lidé mají právě z klinické smrti různé zážitky, říká se, že vidí světlo a podobně. Herec ovšem takovouhle zkušenost nemá. Naopak! „Rovnou vám řeknu, není tam nic. Je tam jen tma a zima. Nikdo tam není. Už předem víte, že to stojí za starou bačkoru. Takže si užívejte, dokud to jde. Já si taky užívám. Mám svých „bonusových“ sedmnáct let života. Takže jsem spokojený.“
Pověstné kraťasy nosí za každého počasí a jak se ukázalo, dost se mu to vyplatilo. „Myslím, že právě ty mě zachránily. Doktor i primář říkali, že žiju hlavně díky otužování a kraťasům. Otužuji se prakticky celý život. Jsem kluk ze Šumavy. Když to jde, tak každý den. Bydlím na vesnici, kde máme padesátimetrový bazén. Stačí projít zahradou, překročit potůček a jsem tam. Bazén je napájený pitnou vodou, starají se o něj hasiči. Mohu tam dokud to nezamrzne. Pak už nemůžu dětem bourat led, že? V takových případech jezdím k přátelům. Teď se chystám do Přeštic a pak do lomu za Macochou, kde se scházejí moravští otužilci.“
Kam nejdál se ve svých oblíbených kraťasech dopravil? „Na severní pól ne. Nejseverněji jsem byl asi ve Finsku s Divadlem Ypsilon. Samozřejmě, že v kraťasech. Já ani nemám dlouhé kalhoty, snad kromě džínů na cestování letadlem. Kvůli svému zdravotnímu stavu musím nosit kompresní punčochy, a džíny to trochu zakryjí.“
Na Vánoce se těší, protože si s rodinou budou navzájem ochutnávat bramborové saláty, ale nesoutěží. Přesto má prý ten nejlepší salát právě Pavel. „Nesoutěžíme. Soutěžení přináší stres. Já si myslím, že ten nejlepší salát mám stejně já! Ale i moje žena dělá dobrý podle receptu mé matky. Já dělám ten svůj, klasický bramborový salát, je to takový vlašák.“
Zdroj: Autorský článek
Nový komentář