pohlavi-seznam-i-do-textu.jpg
Foto: Shutterstock

Podle výsledků, ke kterým dospěl Sociologický ústav Akademie věd například vědecké výzkumy kromě zmiňovaných žen opomíjí i další skupiny, například z důvodu věku, etnicity nebo jiných proměnných. Takové výsledky však mohou část populace nejen znevýhodňovat, ale i ohrožovat na zdraví či životě, ať už jde o diagnostiku infarktu, nárazové testy vozidel nebo další oblasti vědy a výzkumu.

„U oblečení nebo bot nám přijde zcela jasné a automatické, že různí lidé potřebují různé velikosti. V případě vědy ale stále vládne představa, že její výstupy jsou univerzální a slouží všem stejně dobře. Bohužel tomu tak není a existuje řada konkrétních případů, kdy se ukázalo, že je velkou chybou pracovat s představou „univerzálního člověka“. Rády bychom proto laické i odborné veřejnosti ukázaly, proč má smysl ve vědě a výzkumu reflektovat různorodost lidí a jejich potřeb, a jak může tento přístup napomoci zlepšit vědecké výstupy,“ doplnila ke kampani Markéta Brabcová z Národního kontaktního centra – gender a věda.

Na svých sociálních sítích i na webu bude Národní kontaktní centrum pravidelně zveřejňovat informace o vědeckých výstupech z různých oblastí, u nichž se projevuje odlišný přínos nejen pro muže a ženy. Součástí kampaně budou také doprovodné přednášky. Kampaň Jedna velikost nestačí se zaměří například na témata, jakými jsou dopady pandemie Covid-19, udržitelnost či právo. Již nyní jsou na webových stránkách dostupné případové studie, které se týkají řady oblastí.

Jednou ze zkoumaných oblastí je například rozdílnost příznaků infarktu u žen a mužů. Ženy čelí o 50 % vyššímu riziku špatně diagnostikované srdeční příhody než muži právě kvůli tomu, že mužské příznaky jsou stále často chápány jako typický obraz infarktu. Další důležitou oblastí, kde je třeba mít na paměti rozdílnost dopadů vývoje a výzkumu na různé skupiny lidí, jsou technologie. Negativním příkladem výzkumu, kde se počítá jen s univerzálním člověkem, jsou nárazové testy automobilů. Figuríny při testech mají totiž zpravidla parametry odpovídající tělu průměrného muže. Riziko vážného zranění při autonehodě je proto u žen o 73 % vyšší než u mužů a riziko úmrtí je pak u žen vyšší o 17 %.

Zdroje: Sociologický ústav Akademie věd ČR, Národní kontaktní centrum - Gender a věda, Instagram: Gender a věda