Než k sobě Iveta a Milan našli cestu, trvalo to několik let. Byli spolužáci, kamarádi a každý si našel partnera. Stačil ale jeden třídní sraz, aby byli ochotni oba své životy změnit. 

„Na třídním srazu mezi námi přeskočila neuvěřitelná jiskra. Měla jsem pocit jako kdybych našla svoji druhou půlku. A přestože jsme byli na srazu ve více lidech, bylo jasné, že my po večírku ještě budeme pokračovat,” vzpomíná Iveta. 

„Začali jsme si psát a volat, vyráželi jsme spolu pravidelně na výlety, a přestože jsme spolu dlouhou dobu nic neměli, bylo jasné, že se to brzy změní. Do Milana jsem se zamilovala až po uši a byl pro mě důvodem, proč odejít z nefunkčního vztahu a to samé se rozhodl udělat i Milan.”
Po půl roce, kdy se pár scházel za zády svých partnerů, udělali oba krok kupředu a „překopali” své životy od základu. „Chtěli jsme začít s čistým štítem. Našli jsme si společně nový byt, vybrali do něj společně nábytek a začali jsme tvořit náš nový domov. Všechno šlo jako po másle, dokonce jsem si říkala, jak mě mrzí, kolik času jsem bez Milana ztratila,” vzpomíná Iveta a dodává: „Bylo mi 32 a cítila jsem se nejšťastnější ve svém životě, a to trvalo celý rok, jenže jak to tak bývá, ne všechno je vždy a pořád růžové…”60461e2f2256cobrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Iveta si myslela, že našla perfektního partnera do chvíle, kdy otevřeli debatu týkajcí se politiky a tehdy počínající pandemie. 

„Jsem přesvědčená, že pandemie a celé tohle koronavirové období změnilo uvažování a život mnoha lidem. Milan patří mezi ty zaměstnané šťastlivce, kterých se žádná pracovní omezení netýkají. Já, jako živnostník, se musím ohánět, ale děkuju každý den bohu, že mám práci a nic mi neschází,” říká na úvod Iveta a vysvětluje důvod, jejich zásadní hádky: „Celkem prožívám osudy lidí, kteří to v této době nemají lehké, je mi líto, že si lidé musí půjčovat peníze nebo že jsou na tom někteří živnostníci špatně. A to jsem také Milanovi řekla. A v tu chvíli přede mnou stál úplně jiný člověk - tvrdý, neempatický a velmi vyhraněný. Odpověděl mi, že to je úděl všech, kteří žijí takhle na hraně. Tvrdil mi, že takový osud většině patří, protože lidé s živnostenským listem spíše stát chtějí okrádat a obcházet pravidla…”

Iveta se přiznala, že v ten moment před Milanem stála jako opařená a nejprve se nezmohla na slovo. „Když jsem se byla schopná zase nadechnout a argumentovat, byla z toho velká a nepříjemná hádka, která uvalila naši domácnost do týdenního ticha.”
60461e48a57edobrazek.jpg
Foto: Shutterstock

„Hádky do vztahů tak nějak patří. Často vyčistí vzduch a jsou důvodem se hezky usmířit. Uvědomuji si, že nemůžu mít hlavu v oblacích, ale najednou na Milana, kterého miluji, koukám naprosto jinýma očima. Vidím muže, který vidí jen svou pravdu, sociální smýšlení má na bodě nula a osudy jiných lidí jsou mu ukradené. A proto jsem se k této diskuzi vrátila a ptala jsem se ho, jak tedy vnímá mě? Co říká na můj způsob obživy? A co kdybych o práci přišla? Pomohl by mi? Odpověděl mi jasně: jsi dospělá a moji podporu dostaneš až ve chvíli, kdy budeme mít dítě.”

„Kvůli Milanovi jsem spálila mosty, nechala jít bývalého partnera a nedbala obav ze strany rodiny. Žila jsem si svůj šťastný příběh. A teď? Teď mám strach, že jsem projednou šla za svým srdcem, které se už teď začíná lámat.” 

Také si přečtěte: