Vrstvení funkčního prádla (cibulový princip) je princip, podle kterého volíme jednotlivé vrstvy oblečení v závislosti na jejich funkci. Cílem optimální kombinace jednotlivých vrstev funkčního prádla je dosáhnout maximální komfortu jak ve smyslu termoregulace, tak i ochrany před vnějšími vlivy. Termoregulace je pak optimální transport potu, díky kterému se naše tělo ochlazuje, ale současně se pot nehromadí v oblečení. Vždy samozřejmě záleží na konkrétní sportovní aktivitě, intenzitě zátěže a klimatických podmínkách.

  1. vrstva - Přiléhavé funkční prádlo (těsně na tělo, nesmí však omezovat pohyb). Jejím hlavní úkolem je odvod potu do další vrstvy, a tím nás „drží v teple“. Čím vyšší je intenzita zátěže, tím lepší transportní schopnosti musí mít zvolený materiál. Těmto požadavkům nejvíce vyhovují syntetické úplety, jejichž mikrovlákna mají optimalizovaný průřez a jsou nenasákavá. Nejčastěji jsou to polyester, polyamid a polypropylen často s přídavkem stříbra, které má antibakteriální funkci. Trendem posledních let jsou přírodní materiály (Merino- produkty z ovčí vlny), které nevyžadují tak časté praní, ale hodí se spíše pro lehčí aktivity. Do této vrstvy oblečení se řadí speciální funkční termo prádlo a ponožky.
    „Funkční oblečení se dnes šije ze syntetických nebo přírodních vláken. Syntetická vlákna se nejčastěji vyrábějí např. z polypropylenu (PP nebo POP), polyesteru (PES) nebo polyamidu (PAD), jejichž výchozí surovinou je ropa a odpady vzniklé při jejím zpracování. Pružnost syntetického vlákna je při výrobě zajištěna kombinací s elastanem nebo ionty stříbra, které zároveň působí antibakteriálně,” říká Žaneta Fidrantová, zástupkyně norské značky Kari Traa. Přesné složení vláken výrobci většinou tají, označují je však svým obchodním nebo výrobním názvem. Určitě tak znáte názvy vláken jako Coolmax, Thermocool, Thermolite, Supplex nebo Gore.
  2. vrstva - Funkční prádlo se schopností izolovat, a tím napomáhá udržet tělesnou teplotu. Současně však transportuje vlhkost z první vrstvy dále. Do této vrstvy patří roláky a mikiny vyrobené z flísu, polyesteru, vlny a bavlny.
  3. vrstva - Chrání nás před různými klimatickými vlivy a současně předává vlhkost do okolního prostředí. Z kopce to může být ve stopě pěkný fičák, stejně tak může pořádně foukat na hřebenech. Proto je potřeba, aby z čelní strany chránil naše tělo materiál, který neprofoukne. Ideální je materiál s funkční membránou. Jedná se o tenký, prodyšný a nepromokavý materiál aplikovaný na vnitřní stranu oděvu.
    Svrchní, třetí, vrstva odvádí vlhkost z předchozích dvou vrstev ven. Zároveň je však odolná vůči povětrnostním podmínkám v závislosti na aktivitě a okolním podmínkám. Obecně lze říci, že je třeba ochránit tělo větru a vodě odolnou bundou/kalhotami. Se snižující se teplotou okolního prostředí je dobré přidat zateplovací vrstvu (lehká péřovka nebo syntetickým vláknem vyplněná bunda). Pro náročné aerobní aktivity (skialp, běh, cyklistika) se hodí tenčí izolační bundy. Naopak pro méně náročné aerobní aktivity (sjezdové lyžování, turistika, procházky) je vhodnější „tlustší” péřovka či „vaťák”.

Jak o funkční prádlo správně pečovat?

Vzhledem k tomu, že za set kvalitního funkčního prádla zaplatíte nemalý obnos, nechcete ho určitě nosit jen jednu sezónu, ale plánujete, že vám vydrží několik let. Je tedy potřeba dbát na zásady správné údržby. „Prát by se mělo vždy naruby, a to nejvýše na 40°C. Vyšší teplota praní už by mohla poškodit strukturu vlákna. Stejně tak funkční oblečení nežehlete, nesušte v sušičce ani neperte v aviváži. Rozhodující pro správnou údržbu jsou ale vždy informace uvedené na štítku konkrétního oblečení,” upozorňuje Žaneta Fidrantová.

Také si přečtěte:

Reklama