Tři krásky vedle sebe
Foto: Shutterstock
V Gíze, která leží na okraji egyptské metropole Káhira, se nachází nejslavnější pyramidový komplex na světě. Dominují mu tři monumentální pyramidy postavené před více než 4500 lety jako hrobky faraonů 4. dynastie. Právě tyto stavby každoročně přitahují miliony návštěvníků a patří k nejvýznamnějším památkám starověkého Egypta.
Největší a nejznámější z nich je Velká pyramida v Gíze, která byla postavena pro faraona Chufua, známého také pod řeckým jménem Cheops. Původně dosahovala výšky přibližně 146 metrů a po tisíce let byla nejvyšší stavbou vytvořenou člověkem. Dodnes je jediným dochovaným ze sedmi divů starověkého světa a její rozměry i přesnost provedení stále vzbuzují obdiv archeologů i turistů. Právem. Je totiž opravdu fascinující ji vidět na vlastní oči, procházet se kolem ní a vnímat střípky daleké historie.
Vedle ní stojí Chafreova pyramida, která patřila Chufuovu synovi Chafreovi. Přestože je o něco menší, díky poloze na vyvýšeném podloží často působí jako nejvyšší z celé trojice. Na jejím vrcholu se navíc dochovaly zbytky původního světlého vápencového obložení, které kdysi pokrývalo všechny pyramidy a dodávalo jim oslnivý vzhled.
Třetí hlavní stavbou je Menkaureova pyramida. Ta je ze všech tří nejmenší, přesto však patří mezi nejvýznamnější egyptské památky. Byla postavena pro faraona Menkaurea a tvoří nedílnou součást monumentálního komplexu a jakousi pomyslnou tečku vrcholné pyramidové architektury. V okolí hlavních pyramid se nacházejí také menší pyramidy královen, pohřební chrámy a rozsáhlé pohřebiště významných členů královského dvora.
Překvapivě malá Sfinga
Foto: Vendula Kubalíková
Velká sfinga v Gíze je jednou z nejikoničtějších soch starověkého světa a zároveň jednou z nejzáhadnějších. Leží na planině Gíza nedaleko pyramid a představuje mytologickou bytost s tělem lva a hlavou člověka – nejčastěji se uvádí, že zobrazuje faraona Chefrena.
Socha je vytesaná přímo z vápencového masivu, což znamená, že nejde o stavbu z bloků, ale o „odkrytí“ a dotvarování jednoho obrovského kamene. Na délku měří přibližně 73 metrů a na výšku kolem 20 metrů, což z ní činí největší monolitickou sochu na světě. Přesto v porovnání s kolosálními pyramidami působí křehce.
Její přesné stáří a účel jsou stále předmětem diskusí. Tradiční egyptologie ji spojuje s obdobím stavby Chefrenovy pyramidy, tedy přibližně kolem roku 2500 př. n. l. Existují ale i alternativní teorie, které její vznik posouvají ještě dál do minulosti.
Sfinga měla pravděpodobně chránit pohřební komplex v Gíze a symbolicky střežit vstup do posvátné oblasti. Lev byl v egyptské symbolice spojen s ochranou a královskou mocí, zatímco lidská hlava představovala inteligenci a božskou autoritu faraona.
Zajímavostí je, že Sfinga dnes postrádá nos – ten byl ulomen už ve starověku. Nejrozšířenější legenda tvrdí, že Sfingě ustřelili nos vojáci Napoleona Bonaparte během jeho tažení do Egypta. Tato historka je ale téměř jistě nepravdivá. Existují totiž kresby Sfingy z období před Napoleonovým příchodem, na nichž už nos chybí.
Podle historiků je pravděpodobnější, že byl nos úmyslně zničen ve 14. století. Arabský historik al-Makrízí uvádí, že v roce 1378 jistý náboženský fanatik jménem Muhammad Sa'im al-Dahr poškodil Sfingu poté, co viděl místní obyvatele přinášet k soše obětiny a modlit se za dobrou úrodu. Za tento čin měl být následně popraven.
Nos byl poměrně velký – odhaduje se, že měřil asi 1,5 metru. Archeologům se ho dosud nepodařilo najít, takže není jasné, co se s ním stalo po odštípnutí.
Sfinga však nepřišla jen o nos. Chybí jí také část královského vousu. Jeho úlomky byly nalezeny a některé z nich jsou dnes vystaveny v Britském muzeu.
Zážitek na celý život
Jedním z nejkrásnějších zážitků je pohled na všechny tři pyramidy z vyhlídky na okraji pouště. Odtud se otevírá ikonické panorama, které známe z fotografií a dokumentů. Teprve při osobní návštěvě si však člověk naplno uvědomí jejich skutečnou velikost a monumentálnost. Místní strážci vás rádi v těchto místech vyfotí, ale počítejte s tím, že o kvalitní snímky se jednat nebude a spoléhejte spíš na sebe.
Praktické informace
Cestovat na vlastní pěst k pyramidám je možné, letecká společnost EgyptAir zajišťuje pravidelné pohodlné spojení mezi Prahou a Káhirou, ale to doporučujeme spíše zkušeným cestovatelům. Káhira je opravdu rušné město a průvodce i řidič se vám zde bude víc než hodit. My jsme využili zájezd cestovní kanceláře Čedok, která nabízí program Prodloužený víkend v Káhiře, kde je výběr top památek včetně Velkého egyptského muzea. Benefitem jsou služby delegáta, vysoká úroveň ubytování i jídla.
Areál, ve kterém se pyramidy nacházejí, je rozlehlý a většina turistů se po něm pohybuje v autobuse se svojí cestovní kanceláří, k dispozici jsou ale i takzvané shuttle busy, které vás přiblíží k památkám. Za vstup do areálu zaplatí dospělý turista přibližně 350 korun. Kdo chce nahlédnout i do útrob slavné Cheopsovy pyramidy, musí si připlatit dalších zhruba 700 korun. Připravte se ale na vyšší teplotu a stísněné prostory uvnitř. Zážitek za to ale rozhodně stojí a vy si budete připadat jako Indiana Jones. Pokud budete toužit po osvěžení v podobě kávy či nákup suvenýru, je zde několik obchodů.
Možná jste o pyramidách nevěděli...
- Největší pyramida byla po tisíciletí nejvyšší stavbou světa
Cheopsova pyramida měřila původně asi 146,6 metru a titul nejvyšší lidské stavby si držela téměř 3 800 let. Překonala ji až věž Lincoln Cathedral ve 14. století. - Pyramidy nejsou jen tři
Většina lidí zná pyramidy faraonů Cheopse, Chefrena a Menkaurea, ale v areálu se nachází také několik menších pyramid určených královnám a členům královské rodiny.
- Kdysi zářily do dálky
Pyramidy byly původně pokryté hladkými deskami z bílého vápence. Na slunci se leskly tak intenzivně, že byly vidět na mnoho kilometrů daleko. Dnes se většina tohoto obložení nedochovala. - Nevytvářeli je otroci
Dlouho se tradovalo, že pyramidy stavěli otroci. Archeologické nálezy však ukazují, že šlo převážně o placené dělníky a řemeslníky, kteří byli dobře organizováni a dostávali jídlo, pivo i lékařskou péči.
- Pyramida míří překvapivě přesně na světové strany
Cheopsova pyramida je orientována k severu, jihu, východu a západu s odchylkou pouhých několika setin stupně. Dodnes se diskutuje, jak Egypťané takové přesnosti dosáhli bez moderních přístrojů. - Napoleon tam skutečně byl
Když roku 1798 dorazil do Egypta, navštívil pyramidy i Velkou sfingu v Gíze. Legenda tvrdí, že strávil noc uvnitř Cheopsovy pyramidy a po návratu odmítl prozradit, co tam zažil. - Sfinga je starší, než si mnozí myslí
Velká sfinga v Gíze měří asi 73 metrů na délku a je největší monolitickou sochou na světě. Přesto se dodnes přesně neví, proč přišla o svůj nos. - Uvnitř pyramid není mnoho výzdoby
Na rozdíl od představ z filmů nejsou chodby a komory v Cheopsově pyramidě pokryté bohatými malbami. Interiér je překvapivě strohý a jednoduchý. - Pyramidy stojí na okraji Káhiry
Dnes už neleží uprostřed pouště. Rozrůstající se Káhira se k nim přiblížila natolik, že je od městské zástavby dělí jen několik set metrů. Osvětlené pyramidy tak můžete vidět třeba i z okna svého hotelu, pokud budete bydlet ve správné čtvrti. - Stále ještě skrývají tajemství
Ještě v roce 2017 vědci oznámili objev dosud neznámé velké dutiny uvnitř Cheopsovy pyramidy pomocí kosmických částic zvaných miony. K čemu prostor sloužil, není dosud jasné.
Nový komentář