„Začala série vyšetření, po které se ukázalo, že i když u nás není rodové zatížení, dcera má těžké astma a velké množství alergií. Vzhledem k anamnéze nám po čase naše paní doktorka ve spolupráci s profesorem Pohunkem z pražského Motola navrhli biologickou léčbu, abychom Karolínčin stav co nejvíce stabilizovali,“ říká maminka školačky

Jak astma vzniká?

U většiny pacientů, u kterých se vyvinulo astma v dospělosti je jeho původ neznámý. Astma má většinou dědičný základ, ten se změnit nedá, další faktory částečně ano.

Mezi rizikové faktory patří:

  • kouření
  • obezita či nadváha
  • nekvalitní vnitřní (plísně, cigaretový kouř) a vnější prostředí (smog)

Jaké jsou příznaky astmatu?

  • opakující se sípání
  • svíravý pocit na hrudi
  • kašel
  • dušnost

Nyní jedenáctiletou školačku však neodlišuje od ostatních dětí jen nemoc, ale také to, jaká je bojovnice. Přestože lékaři rodinu od sportu zrazovali, pro Karolínu si ho vybojovali. „Je od mala i přes své zdravotní obtíže nesmírně aktivní. Hledala jsem pro ni proto již v předškolním roku aktivitu, kde nebude s tolika dětmi. Vyhrálo taneční studio u nás v Havířově, kde tehdy začínala v malé skupince. Věnuje se disco dance a ukázalo se, že má pro pohyb talent,“ vysvětluje maminka. Významnou roli v dívčině úspěchu sehrála moderní biologická léčba, která Karolíně ulevila od neustálých záchvatů a nemocí.

Taneční skupina se postupně rozrostla a začalo se jí dařit na soutěžích v Česku i zahraničí. „Jsme dvojnásobné mistryně Evropy a vicemistryně světa. Soutěže jsou občas náročné, ale baví mě to. Kamarádky už o mém astmatu vědí, pomáhají mi, když to po závodech potřebuji. A jezdí se mnou i maminka,“ přibližuje Karolína.

Tance se nevzdává ani v době covid-19. Přestože lékaři kdysi s jejím sportováním příliš nesouhlasili, nyní se ukazuje, že jí pomáhá. I když někdy po konci náročného závodu musí používat úlevové léky, tanec posílil její srdce a plíce. Snaží se proto i nadále intenzivně sportovat, aby si to udržela. „Trénujeme dvakrát týdně online, do toho sama chodím ještě běhat. Ale kamarádky mi chybí, přišli jsme také o několik soutěží,“ popisuje školačka.

Karolínka se stala teprve třetím dítětem s biologickou léčbou v Česku. Léčbu jí aplikují ve Fakultní nemocnici Motol u profesora Pohunka. Pouze tam mají u nás s léčbou zkušeností. „Jezdíme tam každé tři měsíce na kontroly, docházíme také do ordinace paní doktorky Vnenk v Novém Jičíně. Vakcínu s biologickou léčbou však aplikujeme doma samy, není to nic složitého,“ popisuje maminka. Kromě toho používá Karolína v případě potřeby úlevové inhalační léky.

Co se pro Karolínu inovativní léčbou změnilo? „Předtím měly její záchvaty rychlý nástup, nyní je to mnohem pomalejší. Dcera sama už většinou pozná, že to přijde, proto se na záchvat můžeme připravit. Jen dvakrát za poslední čtyři roky jsme museli použít systémové kortikosteroidy, kterými se léčba těžkého astmatu obvykle léčí,“ doplňuje maminka Karolíny.

I s těžkým astmatem se podle ní dá žít, klíčová je však diagnóza a správná léčba. „Lékaři by také měli co nejvíce šířit osvětu, jak správně používat inhalátor, to bývá u astmatiků často problém,“ dodává Karolínina maminka.

as.jpg

Nejmodernějším způsobem léčby těžké formy astmatu je biologická léčba
Nejmodernějším způsobem léčby těžké formy astmatu je biologická léčba. Hlavním důvodem je efektivnější a rychlejší snížení výskytu potíží spojených s tímto onemocněním. „Účelem biologické léčby není nahradit základní preventivní inhalační léčbu astmatu, ale doplnit ji cíleným ovlivněním některých imunologických mechanismů tak, aby nebylo nutné přistoupit k podávání kortikosteroidů celkově. Biologická léčba je přelomem v léčbě těžkého astmatu a mnoha pacientům přinesla významné zlepšení stavu i prognózy s tím, že je nezatěžují a neohrožují nebezpečné nežádoucí účinky celkově podávaných kortikosteroidů,“ vysvětluje prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.

V současné době je možné v České republice podávat dva základní typy biologické léčby:

  • Regulace eozinofilů – Eozinofily jsou buňky účastnící se v alergickém zánětu. Produkují různé působky (látky vznikající v organismu a „působící“ na jeho různé části, buňky apod.) poškozující tkáň průdušek. Tento typ biologické léčby cílí na působky, která eozinofily přivolávají do tkání, aktivují je a řídí. Podává se injekčně jednou měsíčně.
  • Anti-IgE terapie – léčba využívající protilátku omalizumab. „Tato léčba je podávána v podkožních injekcích každé dva nebo čtyři týdny, je vhodná pro pacienty s těžkým astmatem, které je vyvoláváno alergickou reakcí na celoroční inhalační alergen, např. alergií na roztoče, prach, plísně apod. Blokuje účinky imunoglobulinu-E (IgE), hlavní protilátky, která se podílí na alergické reakci,“ říká profesor Pohunek.

Biologická léčba vede u těžkého astmatu ke snížení obtíží a četnosti astmatických záchvatů. Díky ní se snižuje nebo dokonce i úplně omezuje podávání kortikosteroidů ve formě tablet či infuzí. Celkově je dobře tolerována a má výrazně méně nežádoucích účinků než terapie celkově podávanými kortikosteroidy.

I když astma stále ještě nelze úplně vyléčit, moderní postupy léčby dovolují nemocným plné zapojení do běžného života, a to většinou včetně pohybových a sportovních aktivit.

O projektu Astma Zero
Celosvětová kampaň Astma Zero – nulová tolerance k astmatickým příznakům se věnuje prevenci astmatu. Připojila se k ní i Česká iniciativa pro astma (ČIPA). Projekt si klade za cíl seznámit širokou veřejnost s možnostmi prevence astmatu s důrazem na dlouhodobou a pravidelnou léčbu. Díky té je možné astmatickým příznakům předcházet a zlepšit kvalitu života pacientů. Součástí projektu Astma Zero – nulová tolerance k astmatickým příznakům jsou webové stránky www.astma-zero.cz a také FB stránka. Přinášejí důležité informace o astmatu a jeho léčbě, dechové rehabilitaci, odpovědi na nejčastější otázky.
 

Reklama