Je přirozené a normální zůstat s jediným partnerem po celý život? Jde to vůbec? Jaký na to mají názor Lenka Černá, kouč pro řešení partnerských vztahů, a Zuzana Lišková z psychologické partnerské poradny v Jičíně...

Lenka Černá...

partner

Já osobně se domnívám, že to možné je, i když je to v dnešní společnosti spíše výjimkou. A proč nám to vlastně nejde, zůstat s jedním partnerem celý život? Uvádím základní čtyři důvody, se kterými se setkávám u klientů nejčastěji:

1.     Neumíme si partnera vybrat

Úplným základem je přece fakt, že si vybereme partnera, se kterým si budeme celý život rozumět. Což se dá velice dobře zjistit ihned na začátku vztahu (prvních 6 měsíců). My jen nevíme, podle jakých kritérií partnera hodnotit a co je pro celoživotní vztah vlastně důležité. Proto klientům doporučuji si poslechnout CD Aleše Kaliny – 7 metod pro rozpoznání životního partnera (více na www.zivotni-partner.cz ), na kterém se mohou přesně naučit, jak partnera poznat.

2.     Neumíme o náš vztah pečovat

I když si k sobě vybereme vhodného partnera, o vztah dlouhodobě nepečujeme a spoléháme se, že to „nějak půjde samo“. Jenže vztah není jen o tom hezkém, musí se také řešit problémy, čelí se finančním nebo materiálním problémům… V těchto situacích dochází k dobré zkoušce vašeho vztahu a mnoho lidí právě v období nepohody o vztah nepečuje. Ten se poté pod tíhou každodenních starostí rozpadá. Primárně tedy neumíme ve vztahu komunikovat, a tím neřešené problémy házet pod postel. Ony však nezmizí, jen se objeví ve větší míře po nějaké době, a většinou to znamená manželskou krizi.

3.     Nejsme připraveni na změnu parametru vztahu

Na začátku vztahu jsme všichni nadšení, jak ale budeme zvládat výchovu dítěte nebo jejich odchod? Právě v těchto etapách se náš vztah mění a je pouze na nás, zda jsme schopni se novému parametru vztahu přizpůsobit.

4.     Nerespektujeme odlišnou sexuální chemii

Náš partner může být ze zlata, avšak pokud k němu necítíme vášeň, budeme si ji dříve či později hledat jinde. Proto nemá smysl podceňovat sexuální stránku vztahu a namlouvat si, že nevadí, když nás partner nepřitahuje.

www.mujvztah.cz

Zuzana Lišková

Žít po celý život s jedním partnerem má svá plus i mínus a hlavně spokojenost či nespokojenost zúčastněných záleží na spoustě faktorů. Nejdůležitější podmínkou spokojeného soužití je vhodná konstelace osobnostních rysů partnerů, laicky řečeno, jdou-li koně do páru. Někomu vyhovuje výběr podle: „vrána k vráně sedá“, ale časem se mohou spolu nudit a vztah skomírá na stereotypu.

Jiní postupují podle klíče „protivy se přitahují“, tam zas hrozí možné odcizení jako důsledek vývojového narůstání vzájemné odlišnosti.

A je to ještě mnohem složitější: existují takové osobnostní typy, které se prakticky pro soužití nehodí, na straně druhé jsou mezi námi i tací, kteří jsou sami o sobě zárukou perspektivního vztahu (téměř s kýmkoliv - kromě tzv. zakázaných partnerů - alkoholici, toxikomani...). 

Kladem dlouhodobých vztahů je naplňování potřeb jistoty, bezpečí,sounáležitosti - což jsou základní psychické potřeby nejen dětí.

Záporem je změna lásky milenecké v lásku manželskou, což mnozí nedokážou přijmout a svoji touhu po milostném opojení hledají jinde. Nebo nehledají, ale spokojení, natož šťastní nejsou.

Obecně platná odborná rada na spokojené dlouhodobé soužití neexistuje, snad jen něco z beletrie: Božena Němcová napsala:

„Jenom v rukou starostlivého zahradníka kvete domácí štěstí“.

 

 

TÉMATA:
ONA S NÍM