Soudě podle vašeho Instagramu moc dlouho nevydržíte na jednom místě. Co pro vás znamená cestování?
Cestování mi přináší pocit volnosti. Zapomenu díky tomu na starosti v České republice. Člověk řeší úplně jiné věci. Ty základní. Kde bude spát, co bude jíst a co dalšího uvidí. A to je osvobozující. 

Kam jste se letos podívala?
Zhruba před rokem jsem byla v Americe, ve Vietnamu, Malajsii a v Kambodži. Potom v Irsku, v Barceloně, v Amsterdamu a naposledy v Albánii. Projížděli jsme i přes Bosnu A Černou Horu. 

Většina lidí si asi představuje, že miss nebo modelka se bude vyvalovat u bazénu v luxusním resortu, ale vy to máte trošku jinak…
Myslím, že nejsem klasická modelka. Pocházím z malého města se třemi tisíci obyvatel, z Jablonného nad Orlicí. Je to spíš taková vesnice. Vyrůstala jsem s babičkou a třemi bratry. Nikdy jsem se nebála práce a odjakživa vyhledávám dobrodružství. Jeden den opalování sice neuškodí, ale nevydržím jen tak sedět a nic nedělat. Velkou část mých cest pojímáme jako road tripy. Do Albánie jsem jela s tátou a bráchou, spali jsme pod stanem a jednou dokonce i pod širákem. Mezi horami to byla krása. 

Loni jste byla také ve Vietnamu, kam jste vyrazila jen s batohem. Co všechno se vám do něj vešlo?
Sama jsem nemohla uvěřit tomu, že jsem se dokázala na měsíc sbalit do jednoho čtyřiadvacetilitrového batohu. Nejdřív jsem vyházela celou skříň a udělala si komínky s oblečením, které jsem si chtěla vzít. Vzápětí jsem ale zjistila, že to nepůjde. Nakonec jsem měla jedny plavky, jedny šaty, dvoje kraťasy, tři tílka, sprcháč v cestovním balení, mini ručník a z kosmetiky jen řasenku a make-up. Ve Vietnamu je naštěstí teplo, takže toho člověk moc nepotřebuje. 

Je něco, na co jste zapomněla a co vám na cestách nejvíc chybělo? 
Věci se dají dokoupit. Když jsem ztratila plavky, pořídila jsem si na tržnici nové. Ale chybí mi moje kočky. Naštěstí mám hodně kamarádek a hodného bráchu, takže vím, že když jsem pryč, je o ně dobře postaráno. Navíc jsou dvě, takže si spolu vyhrají a určitě jim není tak smutno. 

Co vás při cestování nejvíc překvapilo?
Každá země má něco, co mě překvapí. Například v Albánii to bylo kývání hlavou. Mají to naopak než my. Kývání do strany pro ně znamená ano a kývání nahoru dolů zase ne. Na trzích jsme se nejdřív nemohli dohodnout. V Americe mě překvapila jejich mentalita. Každý se tam ohání frází How are you, tedy Jak se máš, ale nikdo nečeká na odpověď a nikoho to vlastně ani nezajímá. 

Jakou roli hraje ve vašem životě adrenalin?
Že se něco děje mi dává pocit, že doopravdy žiju. Vzrušení a napětí mě pohání dál. I když se nejdřív třeba bojím, mám potom dobrý pocit, že jsem to zvládla. 

S přítelem Kazmou máte asi dobrodružství na denním pořádku…
To ano, jsme dobří parťáci. I když on má hranice dál než já a adrenalin vyhledává o něco víc. Když jsem nerozhodná, jestli do něčeho jít, většinou mi dodá odvahu a popostrčí mě. Pak jsem za to zpětně ráda, protože je z toho super zážitek. 

Snažíte se ho trochu krotit? Máte na něj v tomhle ohledu vliv?
Poslední dobou zjišťuju, že na něj mám větší vliv, než jsem si myslela. Dává na můj názor a kolikrát mě i poslechne. 

Ne vždy se vaše dobrodružství obejde bez následků. Kazma si ošklivě zlomil ruku a vy jste měla půlku pozadí úplně fialovou…
Oběma se nám to stalo při projížďce na Onewheelu, ale legrační je, že v nulové rychlosti. Kamil při brzdění najel na kámen, podsmeklo se mu to a lehnul si na ruku. Já jsem si taky natloukla, jen když jsem trošku popojela. Na zadku jsem měla obří modřinu, kvůli které jsem tři dny nemohla skoro chodit. Ale aspoň mám díky tomu k Onewheelu větší respekt. Než se člověku něco stane, neuvědomí si, jak málo stačí. 

Zahojilo se vám to?
Je to přes dva měsíce a půlku mám pořád trochu fialovou. Když si navíc stoupnu z boku, mám na zadku hrbolek. Vypadá jako nepovedený implantát. Doktor mi řekl, že mě toho můžou zbavit tím, že ten hrbolek rozříznou a vytlačí krevní sraženinu. Anebo tomu věnovat více času a počkat, že se může časem vstřebat. Vybrala jsem si druhou možnost a je pravda, že se boule zmenšila. 

Blok ve vás nehoda asi nevytvořila, když jste se nedávno zúčastnila jako jediná žena závodů na Onewheelu….
Nejdřív jsem si myslela, že na něj už nikdy nevlezu, ale pak jsem se oklepala. Navíc jsem nedávno dostala k narozeninám vlastní. Bylo to tři dny před závody, takže kde jinde bych si ho měla lépe zkusit než právě tam. Samotnou mě překvapilo, že jsem na závodech byla jediná holka, ale nevadilo mi to. Tím, že mám tři bráchy, tak jsem zvyklá na klučičí společnost. 

Za jak dlouho se člověk na Onewheelu naučí?
Říká se, že po 15 minutách by na tom měl být schopný jet každý. Ale nepočítá se do toho čas, kdy se člověk učí sjet z obrubníku na silnici apod. Mně to trvalo asi čtyři dny, ale lidem, co mají zkušenosti třeba se skejtem nebo snowboardem to půjde určitě rychleji. 

V rámci Závodní akademie jste závodila i v autě, jak jste si to užila?
Skvěle, ale bylo to náročné. Sice jsem v té době  řidičák měla, ale neměla jsem auto. Takže jsem nebyla moc zvyklá řídit a když tak především s automatem. Na akademii byl manuál, takže jsem hodně bojovala s převodovkou. Můj tým z toho nebyl moc nadšený. Ale jsem za tuhle zkušenost ráda, měli jsme instruktora a já se díky tomu naučila líp řídit. Hned potom jsem začala jezdit v autě. 

A máte manuál nebo automat?
Manuál! Pořídila jsem si ho schválně, abych se to naučila. Kdyby se něco stalo a já musela někoho odvézt autem bez automatu. 

Zjistila jsem si o vás, že jste vystudovaná zdravotní sestra. To asi se při dobrodružném životě hodí.
První pomoc bych dát zvládla, ale jinak je to pro mě uzavřená kapitola. Když jsem se po základní škole rozhodovala, co dělat, s taťkou jsme vybrali zdrávku. Říkal, že nemocní lidé budou vždycky, takže budu mít jistou práci. Ale moje životní cesta se tak změnila, že si nedovedu představit, že bych se někdy do zdravotnictví vrátila. 

Zmínila jste tátu, ale víc mluvíváte o své babičce. Jak to?
V rodině jsme to měli trochu složitější. Když mi bylo 14, mamka nezvládala výchovu, takže se o nás staraly babičky. Se starším bráchou jsme bydleli u jedné a dva mladší bráchové u druhé. Musím dodat, že obě dvě jsou naprosto úžasné, se srdcem plným lásky. Za všechno jsem jim moc vděčná. Táta měl v té době jinou rodinu, takže se staral primárně o ně. Ale všechno je podle mě tak, jak to mělo být. Díky tomu jsme jací jsme, držíme pohromadě a máme silné pouto. Starší brácha je můj nejlepší kamarád, trávíme spolu hodně volného času. Mladším je třináct a patnáct let a jsou to moje zlatíčka. 

Co je pro vás momentálně hlavním zdrojem příjmů. Modeling nebo Instagram?
Momentálně jsou příjmy větší z Instagramu, ale s modelingem to jde ruku v ruce. Když jsem byla pracovně v Barceloně, můj Instagram pro ně sloužil jako portfolio. Dřív chodily modelky s papírovým bookem, kde byly jejich fotky, teď se agentury dívají na Instagram. 

Nelimituje vás to v tom, jaké fotky na Instagram dáváte?
Ne. Snažím se být autentická. Před dvěma lety tomu ale bylo jinak, hnala jsem se za dokonalostí toho perfektního on-line světa. Nakonec jsem zjistila, že neztratit klíč sám k sobě je cesta k úspěchu. A na nic si nehrát a být sám sebou je to nejlepší, co můžete udělat. 

Nemůžu si odpustit otázku na další One Man Show. I když tuším, že odpověď asi nedostanu. Víte, co se chystá?
Vím, přítel se mě ptá na názor a společně to řešíme. Ale prozradit nic nemůžu. 

Podílíte se nějak na tvůrčím procesu?
Bavíme se o tom, ale jinak ne. Každý má svoje projekty. Nechtěla bych dlouhodobě pracovat společně. Člověk si potom nosí práci i do vztahu, podle mě by se to mělo odlišovat. 

Co vás momentálně čeká?
Kromě modelingu mám největší radost z nadcházející vlastní kolekce oblečení. Bude se jmenovat TiGi a hlavním motivem je právě moje kočička. Začneme tričky s jemnými designovými prvky. Budou ze 100% bavlny a půjde o ruční práci.

 
Kdo je Andrea Kalousová?
Andrea Kalousová se narodila 6. září 1996. V roce 2015 získala titul Česká Miss World a reprezentovala Českou republiku na světové soutěži. Momentálně žije v Praze, věnuje se modelingu, Instagramu a studuje vysokou školu se zaměřením na ekonomii. Jejím přítelem je Kamil Bartošek alias Kazma známý jako hlavní tvůrce One Man Show.

Foto: Archiv Andrey Kalousové

Čtěte také:

Reklama