Narodila v listopadu 1938 v americkém státě Iowa v rodině lékárníka a učitelky a odmalička toužila po herecké kariéře. Herectví začala i studovat.

Psal se rok 1956, když přišla na casting filmu Johanka z Arku. Ten připravoval slavný rakousko-americký režisér Otto Preminger. Přihlásilo se neuvěřitelných 1800 adeptek. Režisér si stále nemohl vybrat, když tu uviděl křehkou, blonďatou a nakrátko ostříhanou dívku. Ani ji příliš netrápil, protože okamžitě věděl, že je to ona. A to i přesto, že Jean neměla žádné herecké zkušenosti, jen párkrát stála na prknech amatérského divadla.

Film natočený o rok později podle hry G. B. Shawa, k němuž napsal scénář Graham Green, však totálně propadl a soudobá kritika strhala i herecký debut Jean Sebergové. Režisér však utěšil zdrcenou Jean slibem další role. Hned následujícího roku ji obsadil do filmu Dobrý den, smutku, který natočil podle prvotiny mladinké francouzské spisovatelky Françoise Saganové, známé i u nás. I tento film se setkal s nevalným úspěchem, a tak chtěla Jean s herectvím rovnou skončit. Naštěstí se tak nestalo. Jean se zamilovala do mladého francouzského právníka Françoise Moreuila, za nějž se v necelých dvaceti letech provdala, a ten ji přemluvil, aby se před kameru vrátila.

Film Myš, která řvala, kde se objevila vedle Petera Sellerse, už úspěšný byl a vrátil Jean ztracené sebevědomí. François byl nejen právník, ale také začínající režisér a spisovatel s velkými ambicemi. Manželství bylo šťastné jen chvíli a vydrželo pouhé dva roky. Jejich rozchod nebyl vůbec přátelský – měli spolu roztočený film a těžko se přenášeli přes vzájemné spory. François v Jean ale probudil lásku k Francii, zamilovala si francouzštinu a vůbec vše francouzské.

Díky tomuto vztahu si Jean zvykla žít střídavě v Americe a ve Francii. A právě ve Francii začíná Jean točit více, i když se nevzdává ani kariéry v Hollywoodu. Mezinárodní hvězdou se stává díky kultovnímu filmu režiséra Jean-Luca Godarda U konce s dechem. Tento film, kde Jean hrála po boku začínajícího Jeana-Paula Belmonda, bývá považován za klíčové dílo francouzské nové vlny.


 
V roce 1962 se vdala Jean podruhé. Jejím manželem se stal Romain Gary, francouzský diplomat, spisovatel, režisér a letec rusko-litevského původu. Byl o 24 let starší a ženatý. Dnes téměř běžná záležitost, která nikoho nepobouří. Ale tehdy? Hrozil ohromný skandál. Jejich syn Alexandre se totiž narodil dva měsíce před Romainovým rozvodem. Vše se muselo dokonale ututlat, o dítěti se nikdo nesměl dozvědět, a tak se chlapeček narodil v Barceloně. V jeho rodném listě se datum narození posunulo až na rok 1963.

V šedesátých letech byla Joan na vrcholu slávy. Je idolem zejména evropské mládeže, která napodobuje její účes i oblečení. Bylo to období, kdy spousta amerických intelektuálů dávala najevo sympatie k některým radikálním a levicovým organizacím a odsuzovala válku ve Vietnamu. Mezi ty nejradikálnější patřilo Hnutí Černých panterů, požadující ekonomickou i politickou rovnoprávnost všeho obyvatelstva, tedy i pro černochy. Svým levicovým smýšlením se netajila ani Jean. Uvádí se, že snad poslala Černým panterům nějaké finanční příspěvky. Podle slov šéfa FBI byla tato organizace největší hrozbou pro bezpečnost Ameriky. FBI tehdy rozjela sérii akcí COINTELPRO, díky níž měly být osoby mediálně známé zdiskreditovány, zbaveny důvěryhodnosti, pošpiněny.

V roce 1969 natáčela Jean Sebergová veleúspěšný film Letiště a v roce 1970 krátce po jeho dokončení zjistila, že je těhotná. Je šťastná, druhé dítě si moc přála! Netuší, že už ji nějakou dobu sledovala FBI a shromažďovala na ni kompromitující materiály. Teď nastala ideální doba je použít. A v novinách vychází „příběh“, na němž není ani zrnko pravdy. Jak kdosi potkal v Paříži Jean, která se mu svěřila, že nečeká dítě s manželem, ale s jedním z vůdců Černých panterů. A postupně o tom informují všechna média USA. Tato společná akce FBI a médií přinesla kýžený výsledek! Jean se poprvé pokusila o sebevraždu. Spolykala velké množství prášků na spaní. Naštěstí se ji podařilo zachránit.



Krátce nato porodila v sedmém měsíci holčičku, která však za dva dny zemřela. Pohřeb dcerky se konal za pár dní a na přání zdrcené Jean bylo její tělíčko vystaveno v otevřené rakvi, aby každý viděl, že neměla dítě s černochem. Tím to ale neskončilo. Jean je nadále sledována a odposlouchávána, dostává anonymní zastrašující dopisy. Nepřítele vidí na každém rohu. Její rodina a přátelé mají pocit, že je paranoidní, ale když byly o několik let později zveřejněny dokumenty týkající se jejího případu, vyjde najevo tvrdá realita.

Psychický stav Jean se rapidně zhoršuje, dochází ke změně její osobnosti. S Romainem Garym se rozvedla a vdala se potřetí. Ani toto manželství nebylo konečné. Několikrát se pokusila o sebevraždu – vždy ve výroční den smrti své dcery. Jednou například skočila do kolejiště metra. I tehdy přežila.

V srpnu 1979 záhadně zmizela a byla nezvěstná několik dní. Pak byla objevena zabalená do deky na zadním sedadle svého auta. Mrtvá. Měla u sebe dopis pro syna, v němž se omlouvala, že už nemůže dál… Případ byl uzavřen jako sebevražda následkem požití velkého množství prášků na spaní.

A tak je smrt Jean Sebergové dodnes zahalena tajemstvím, od začátku se totiž spekulovalo také o vraždě. Pitva totiž prokázala velké množství alkoholu v krvi, ale v autě se nenašla žádná láhev. Z vraždy ostatně veřejně obvinil FBI její exmanžel Romain Gary, který se jí snažil do konce jejího života pomáhat. Nešťastný příběh krásné herečky Jean Sebergové měl tragickou dohru o rok později. To když dobrovolně odešel ze života právě Romain Gary. Zastřelil se…



V letošním roce byl o Jean Sebergové natočen film s prostým názvem Seberg. Světovou premiéru si odbyl na festivalu v Benátkách 30. srpna 2019. V amerických kinech se má promítat od tohoto týdne – 13. prosince 2019, ve Velké Británii pak od začátku ledna příštího roku. Možná se brzy dočká i český divák…

Foto: Wikipedie, youtube

 Na našem webu jste si mohli také přečíst i o těchto zajímavých ženách:

Reklama