Moje dětství v šedesátých letech bylo šťastné, plné lásky rodičů i prarodičů. Přesto mé první vzpomínky nejsou vůbec veselé a z teprve s odstupem času jsem si mnohé dala do souvislostí.
Moje maminka měla jako následek dětské revmatické horečky těžce poškozené srdce. Pamatuji si, jak jsem s tatínkem šla v dešti po betonové cestičce areálu nemocnice, kde na nás čekala maminka, bledá a úplně ztracená ve svém dlouhém modrém županu. Bylo těsně před Vánocemi, nebe bylo plné těžkých černých duchen mraků a mně připadal černý celý svět, protože mi bylo bez maminky velice smutno.
Byly mi asi čtyři roky. Cítila jsem i na tatínkovi velké napětí, mluvil s velkým bílým brýlatým panem doktorem a pak mi doma řekl, že o Vánocích budeme sami, protože maminku z nemocnice nepustí. Plakala jsem, i když tatínek říkal, že Ježíšek stromeček stejně přinese, protože jsem hodná holčička a že pojedeme k babičce a dědovi.
Jaké bylo moje velké překvapení, když na Štědrý den ráno zastavila před domem sanitka a z ní vystoupila – moje maminka. Byla jsem nesmírně šťastná. Maminka si musela jít ovšem hned lehnout, tatínek počkal, až usnula, šel k sousedovi, který již tehdy měl auto Škodu 1000 MB, posadil do auta i mne a společně se sousedem jsme jeli do blízkého města do prodejny nábytku a táta tam koupil pro maminku krásný dvoupatrový konferenční stolek za čtyři sta korun.
Stihli jsme to, než se maminka probudila. Stolek taťka schoval do sena, strojil stromeček a chystal večeři. Vůbec si nepamatuji, co jsem ten rok pod stromečkem našla, jen to, jak tam trůní novotou vonící konferenční stolek a jak sedím na klíně mamince.
Ten rok jsem začala mít pochybnosti o roli Ježíška, co se nošení dárečků a stromečku týče, ale přesto byly tyto Vánoce nezapomenutelné.
reditelka
Příběh je sladkobolný a dojemný, proto autorce posíláme 1000 bodů do VVS. Děkujeme!
Nový komentář
Komentáře
ježíšek je, ale občas je mu potřeba trochu pomoct
hezký příběh
Určitě Ježišek je, jak by to vypadalo, kdyby nebyl.
Smutné, ale konec dobrý, všechno dobré
Já byla na operaci loni hned po svátcích...
Jedny vánoce jsem v nemocnici byla.
Krásné :)
hezké, je dobře, že maminku pustili na vánoce domů
Krásné
velmi hezky dojemný příběh
krásny příběh
Je to dojemné, člověk si uvědomí co pro něj maminka znamená, až když je pozdě
Dojemný příběh
pekny clanek s dobrym koncem takovy podobny konferencni stolek mam ty dnesni me nic nerikaj a jsou hodne nizke
Velmi hezký příběh.
dojemné
Příběh s pěkným koncem..
člověk když chce stihne věcí... nejvíc, když mu teče do bot...