Voříšek, podvraťák, mixpes, Karl von Bahnhof... Tak a všelijak jinak se jim říká. Pejskům, jejichž předci jsou obvykle neznámí a z jejichž vzhledu můžeme jen tipovat, kolem jaké rasy prošli jejich rodiče. Tvrdí se o nich, že jsou chytřejší a zdravější než psi čistokrevní. Je to ale pravda?

Co je to čistokrevný pes?
Účelem takzvaného čistokrevného chovu je vyselektovat u psů určité žádoucí vlastnosti a jiných se zbavit. Potřebujeme-li psa, který dožene a strhne antilopu, vybíráme do chovu jiné jedince, než když se snažíme získat spolehlivého pastevce, bránícího stádo před vlky. Výsledkem selekce některých vlastností však může být i objevení se vlastností méně žádoucích – například získáme neuvěřitelně rychlého, ale svéhlavého psa se silným loveckým pudem.

Chov na „krásu“
Čistokrevný chov psů je prakticky od svého počátku poznamenán několika nešvary. Především zde máme plemena, při jejichž chovu je rozhodující vzhled. Ten se ovšem ne vždy slučuje s inteligencím a zdravím. A čím více upadalo pracovní využití různých plemen psů, tím více se kladl důraz na pouhý zjev a do chovu pronikaly nejrůznější vady, jak zdravotní, tak povahové. Typickým příkladem úpadku pracovního psa je například Německý ovčák.

Peníze a jenom peníze
Dalším velkým úskalím chovu čistokrevných psů je jeho komercionalizace. Jakmile se nějaké plemeno stane módním, objeví se řada množitelů, „vyrábějících“ psy jako na běžícím pásu bez ohledu na vhodnost rodičů k chovu. Podobnému jednání by měly zabránit chovatelské kluby, leč i jejich funkcionáři se často nechají zlákat penězi.

Bezpapíráci
A pokud chovatelské kluby přece jen zasáhnou, začne „výroba“ takzvaných bezpapíráků – tedy psů v podstatě čistokrevných, ale bez průkazu původu. Právě ti se nejvíce zasloužili o špatnou pověst čistokrevných psů. K neuchovnění psa s průkazem původu totiž obvykle existují závažné důvody – leckdy zdravotní. Majiteli sice nemusí vadit třeba to, že má pejsek o něco méně zubů, jenže štěňata takové fenky můžou mít ještě závažnější problémy. Existují samozřejmě i výjimky, kdy za neuchovněním psa stojí prostě neochota majitele komunikovat s chovatelskými organizacemi, obecně ale platí – pokud chceme čistokrevného psa, neměli bychom váhat připlatit si za zvíře z kvalitní chovatelské stanice. „Záchranou“ pejska od množitele totiž tyto lidské hyeny jenom podporujeme.

Čistokrevný voříšek
Výhodou čistokrevného psa z ověřeného chovu je, že můžeme celkem přesně odhadnout, jak bude vypadat a jakou bude mít povahu. U křížence si nemůžeme být jisti prakticky ničím. Z malého roztomilého štěňátka nám může vyrůst Maxipes Fík, může se ukázat, že pes po svých předcích zdědil různé povahové vady, nebo zkrátka jen vlastnosti, které zrovna nám nevyhovují, a ani zdraví „voříšků“ není tak skálopevné, jak tvrdí lidové pověsti. Voříšci totiž už většinou nejsou potomci generací žijících v tvrdých podmínkách přírodního výběru, ale produkty nekontrolovaného množení psů původně čistokrevných, ba často právě bezpapíráků.

Chceme-li tedy voříška zdravého a chytrého, musíme si vlastně sehnat voříška „čistokrevného“ – to jest pejska, u nějž víme, že mezi jeho předky vybírala příroda pevnou rukou. Ale ať už si vybereme jakéhokoliv voříška, jedna nesporná výhoda tu však je – vždy budeme mít originál.

SOUTĚŽ!!!
A teď si s námi můžete zasoutěžit v psí soutěži! Následuje pět fotek psích plemen. Vaším úkolem je do tohoto (klikni) odkazu, ne pod tento článek – napsat, o jaká plemena se jedná. Pište všechny odpovědi najednou!

Soutěžit můžete od tohoto okamžiku do čtvrtečního rána do 9:00. Na vylosovanou vítězku zde čeká opalovací gel od Garnier.

 

SOUTĚŽNÍ FOTKY

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Máte doma voříška, bezpapíráka nebo čistokrevného lorda či lady? Jakým pejskům dáváte přednost? Jak jste svého miláčka získala? Co myslíte, jsou voříšci skutečně chytřejší?

Reklama