Vidíš, já ti říkala, že na tohle nebudeš šikovný, anebo třeba počkej po čtyřicítce, to ti kila vyskočí pěkně nahoru! Možná jsou vám takové věty povědomé. Jedovatá slůvka, která se vám nekontrolovaně dostanou pod kůži. A do mozku. Ten je zpracuje po svém, a přestože o to vůbec nestojíte, začne s přijatou informací pracovat. Tím spíš, pokud se stále dokola opakuje a vy pravidelně slýcháte, jak vám to či ono nepůjde. Jde o tzv. sebenaplňující proroctví.

623db97a4fe9eobrazek.png
Foto: Shutterstock

Sebenaplňující proroctví je relevantní psychologický pojem a fenomén, kdy očekávání budoucích událostí – v pozitivním i negativním smyslu – postupem času vede k chování, díky kterému se původní předpoklad mění v realitu. Souvisí jednak s vnímáním sebe sama, ale i s přístupem okolí a energií, kterou očekávání druhých směrem k vaší osobě vytvářejí.

Když (pod)vědomě očekáváte to nejlepší

Americký psycholog německého původu Robert Rosenthal spolu s kolegyní Lenore Jacobsonovou provedli v roce 1968 zajímavý experiment v jedné z místních základních škol. Žákům namátkou zvolené třídy rozdali inteligenční test a tvrdili, že na jeho základě označí ty nejtalentovanější žáky. Šlo však o záměrnou mystifikaci; Rosenthal vybral děti jen s průměrným výsledkem, ale učitele informoval, že právě ony platí za ty schopnější.

Když test po pár měsících zopakovali, zaznamenali vědci u těchto (původně průměrných žáků) významné zlepšení. Důvodem byl automatický předpoklad učitelů, že jde o nejchytřejší žáky ve třídě, a s tím související atmosféra, kterou na základě svého přesvědčení podvědomě utvářeli. Automaticky k nim přistupovali s tím nejlepším očekáváním, častěji je vyvolávali a obecně víc si jich hleděli. Kombinace toho postupně dopomohla původně průměrným žákům k dosažení nadprůměrných výkonů. Děti jejich zájem a podporu vnímaly a podvědomě se také snažily plnit pozitivní očekávání okolí. Jde o fenomén s názvem Pygmalion efekt.

623db996300fbobrazek.png
Foto: Shutterstock

Funguje to i opačně

Síla myšlenky je mnohdy až neuvěřitelná, a pokud ji podpoříte četností i slovem, šance k jejímu naplnění se zvyšují. Experiment, který Rosenthal provedl, dokazuje, nakolik důležitá bývá podpora okolí. Funguje to ale i naopak; pokud o někom automaticky předpokládáte, že je lhář nebo smolař, podvědomě to vysíláte do svého okolí a dotyčnému tím příliš nepomáháte. Jde-li o dokola se opakující situace, efekt naplnění vašeho, byť mylného předpokladu, může být podobný jako u žáků ve zmiňovaném experimentu. V tomto případě jde ale o tzv. Golem efekt.

623db9a0c5a4aobrazek.png
Foto: Shutterstock

Je-li vnímání pozitivní, případně nadhodnocené, jde o tzv. Pygmalion efekt. Je-li předpoklad naopak negativní a podceňující, hovoříme o Golem efektu. Oba efekty na nevědomé bázi postupně utvářejí atmosféru pro naplnění konkrétní hypotézy o člověku či události.

U dětí a manželů pozor

Opět se vracíme k dětem. Tady slova volte zvlášť opatrně. Nepodsouvejte jim, že na to či ono nebudou šikovné, případně nekonstatujte rodinná „fakta" prověřená časem typu ženy v našem rodě mají vždy nadváhu, případně nikdo z naší rodiny nemá talent na jazyky a další. Dovolte jim, aby si samy bez přejatých předpokladů potvrdily, nač budou šikovné, a nezatěžujte je vztyčeným prstem v souvislosti s budoucností. Úplně nejhorší bývají věty rosteš pro kriminál, nic z tebe nebude, jsi nemehlo, a podobně. Děti snadněji než dospělí přejímají názory druhých (rodičů, příbuzných, učitelů), tím spíš, jsou-li jim opakovaně předkládány. Ať už v negativním nebo pozitivním smyslu, následně snadněji dokola sdělovaným „pravdám“ podlehnou.

Vidění světa i sebe sama je do určité míry vlastní projekce odrážející pocity, přesvědčení, nejrůznější „nálepky“ a různá podvědomá schémata. Zjednodušeně řečeno, svým chováním pozvolna měníte prostředí i mezilidské vztahy k obrazu svému. Budete-li například opakovaně podezírat manžela z nevěry, zvyšujete tím riziko, že se tak opravdu stane. Dítě, které učitel dlouhodobě podceňuje, postupně rezignuje na jakoukoli snahu o zlepšení a nevědomky potvrdí učitelův předpoklad. A naopak člověk, v jehož talent uvěříte, bude mít tendenci vaši domněnku naplnit.

Čtěte také:

Zdroje: sciencedirect.comsimplypsychology.orgwikipedia.org

Reklama