Čtenář fulfy přispěl k tématu dne vtipnou historkou, jak přišel k vytouženému kolu modré barvy značky Pionýr. Díky Vám fulfy za příspěvek. Živě toho vodníka vidím…
Zdravím redakci, všechny čtenářky i čtenáře tohoto webu.
I já dnes přispěji svojí troškou do mlýna. Zajímalo by mne - jestli se vůbec najde někdo, kdo na kole jezdit neumí. Co se zeptat čtenářů,jak jsou na tom oni a jejich rodiny? J
Já si zavzpomínám na dobu,kdy jsem byl ještě malý kluk. Dva starší bratři a o hodně let a já jejich ,,koule“ na noze.
Všechno jsem po nich dědil včetně spodků a tudíž i opotřebovaná kola. Byl jsem ale vděčný, že vůbec nějaké mám a mohu se prohánět s klukama po vsi.Kolo bylo většinou velké, já drobný a tak jsem provlékl nohu pod štanglí a už se jelo.
Můj otec byl starý, měl mne po padesátce a tak si každý myslel, že jsme děda a vnuk. Ale co, v současné době je to vlastně in. Prostřední bratr byl na mne vysazený. Žárlil a dělal mi, co nejhorší ho napadlo. Hlavně mne strašil vodníkem,který žije pod vodou v rybníku na vsi. Byl to takový kačák, plný žabince a pořádně páchl.
Jednou mne opět dostal bratr na starost. Vyjeli jsme na kolech, bylo krásně a tak jsme se rozhodli, že se vykoupeme v nedaleké nádrži. Rozjeli jsme to, bratr nečekal a ujížděl mi rychle přes náves. Já opět s nohou pod štanglí se marně snažil ho dostihnout. Co čert nechtěl, zatáčku jsem nezvládl a skončil i s kolem v kačáku. Jak jsem se celý zelený od žabince, zabahněný a mumlající dostával z rybníka, právě se pro mne vracel brácha.
Uviděl zelenou postavu, která se plácá ke břehu a zkoprněl. Byl celý bledý a začal řvát :.,,Vodníííík,pomoooooc!!!!!!!! A ujížděl domů. Táta na nic nečekal a běžel k rybníku. To už jsem byl venku a zubil se radostí,že mne přece jen někdo přišel zachránit.
Doběhl i brácha. Všiml jsem si, že má v rozkroku celé mokré kalhoty.........
A kolo? To tam táta nechal a já konečně dostal vytouženého ,,Pionýra“ modré barvy!
fulfy
Vy a kolo:
- Jezdíte na něm ráda? Nebo musíte?
- Jak jste se na něm jezdit naučila?
- Umíte si ho opravit?
- Seznámila jste se na kole s někým?
- Vadí vám cyklisté na silnici?
- Máte slušivý cyklistický dresík?
- Nebo jste měla bouračku?
Vaše příběhy, názory, polemiky, fotky, historky i fórky posílejte na redakční e-mail
A já jednu z těch, co do tématu dne přispějí, odměním sportovním náčiním. Konkrétně konkurenční výbavou, trekovými holemi s odpružením. Pro chvíle, kdy se na kolo nebudete moct ani podívat.
Nový komentář
Komentáře
Moje mamka (51 let) neumí na kole. Nikdy jako dítě neměla vlastní kolo, prostě si to tenkrát asi nemohli dovolit, babička byla samoživitelka.
nikoho kdi neumi jezdit na kole neznam. to s plavanim to bzý byla jina
jo :-)
Neznám nikoho, kdo by neuměl jezdit na kole, ale znám několik lidí, co na něm jezdit nemohou, protože jim to nedovolí zdraví. Většinou prostě mají problém s rovnováhou a padají.
Lukáš Čejka — #16
chápu, taky to mám do práce po rovině a s kopce, s drobným rozdílem, že vlak jede, protože takhle se dostanu teprv k nádraží, a pak musím ještě 60 km vlakem. 
Zpátky taky a pak od nádraží logicky do kopce a po rovině. To bych po náročném pracovním dnu nedala, takže chodím k i od nádraží pěšky. Nehledě k tomu, že za kolo bych v nádražní úschovně musela platit obolus, a to si dám radši za ty peníze 
Na otázku v nadpise bych mohla říct: Ano, znám takové, co na kole neumí a jsou i mezi mými vrstevníky. A to z důvodu, že prostě nechtějí umět jedzit na kole.
Já neuměla jezdit na kole do 21 let. Naši mi kolo odmítli koupit, bydleli jsme na frekventované ulici - tramvaje, autobusy, náklaďáky, takže se o mě báli. Stejně se na kole necítím moc jistě a jezdila jsem jen, když jsme ještě jezdívali s dětmi. Přežila jsem i dvě dovolené na kolech, ale radši chodím pěšky. A moje nejlepší kamarádka na kole neumí vůbec. Ani moje maminka neuměla na kole. Není to úplně běžné, ale i takoví jedinci se najdou.
Bébina — #15 tak to sme na tom stejně
marde — #17
ta se vyplatila 
Alespoň k něčemu byla ta koupel dobrá
Rikina — #14 ja si na to kolecko vzpomnel, nebot jsem dostal blaznivy napad, ze bych mohl neco udelat pro sve zdravi a ze bych jezdil do prace na kole - ten napad se mi zamlouval do doby dokud jsem se zabyval jeho prvni pulkou - do prace to mam z kopce a po rovine, pak jsem se dostal k druhe polovine planu - to jest k ceste z prace domu a tady se objevil ten kardinalni problem - to ze cesta do prace je z kopce a po rovine nutne znamena, ze cesta z prace domu je po rovine a do kopce a pres to vlak proste nejede
Moje máma neumí a já velice mizerně. Nejlépe po rovince, pomalu a hlavně žádné otáčení na úzké cestě.
Lukáš Čejka — #12
tak to já vím, že skutečně vlastním šedé kolo, takže mně na pohled připadá, že vůbec zaprášené není 
Tak pozor, můj rotoped sloužil jako ramínko, ale teď se na něm proháním a jsem ráda, že ho mám
ToraToraTora — #8 to je pravda s tim prachem, zrovna vcera jsem se podivil, ze vlastnim sede kolo pritom jsem mel za to, ze vlastnim takove tmave zlute, vse se vysvetlilo, kdyz jsem s nim pohnul a kryci vrstva prachu se vznesla a zaplnila pokoj
Ronyka — #4 Bez kola se dá taky žít
Já teda umím,ale nejezdim a už bych se bála.Hlavně na silnici bych se bála .A tady není kde jinde jezdit
Pěkná vzpomínka
Ronyka — #4 Nikdy není pozdě.
Lukáš Čejka — #7 Je to lapač prachu a memento lenosti. Krásný bytový doplněk jsem já
ToraToraTora — #6
je to treba krasny bytovy doplnek 