Vstáváme s ní, dopřáváme si ji po obědě, vaříme ji přátelům. Káva je zkrátka fenoménem a kdo ji miluje, nedovede si bez ní představit den. Jenže ne vždy máme čas a poměrně zdlouhavý proces vaření a louhování tradiční kávy stále častěji nahrazujeme přípravou té instantní. Víte ale, kde se vůbec vzala a jak se vyrábí?

První kroky výroby rozpustné kávy jsou stejné, jako u té, která po sobě v hrnečku zanechává lógr. Pak jsou ale čerstvě pražená kávová zrna nahrubo namleta a pod velkým tlakem louhována v horké vodě. Asi jako byste si dělali obrovský kotel kávy. Akorát že výsledný koncentrát je, díky odpařování vody, velmi hustý. Na výrobu jednoho kilogramu rozpustné kávy také padne mnohem více kávových zrn, než při výrobě mleté kávy.

Co s kávou dál? Existují hned dva způsoby, jak nám dobře známou finální rozpustnou kávu vyrobit. Snazším sprejováním, nebo složitějším vymrazováním.

instant coffee

Sušení sprejováním

Do horní části velké nádoby (věže) je dodáván kávový koncentrát a je v drobných kapičkách rozprašován směrem dolů. Proti nim je naopak hnán horký vzduch, čímž dochází k odpařování vody, a tedy sušení kávy, která se hromadí na dně věže.

Tento nejčastější způsob výroby kávy je snazší a levnější, ovšem má i svá proti. Vysoká teplota, které je zapotřebí, ochuzuje kávu o mnoho jejích přirozených vlastností.

Sušení vymrazováním

Při této metodě je kávový koncentrát zmražen na teplotu až – 45 °C a následně rozdrcen na jemné destičky. Díky sublimaci ve vakuových komorách pak mohou být led a voda extrahovány a zůstává jen rozpustná káva.

Tato metoda zpracování trvá déle než sušení sprayováním (rozprašováním) a vyjde výrobce podstatně dráž. Ale káva si uchová lepší chuťové a aromatické vlastnosti.

Co když není rozpustná káva v prášku, ale v granulkách připomínajících na hrubo namletou kávu? Je to díky spojení kávového prášku do takzvaných aglomerátů. Usušená káva je odměřena do rotujícího šikmého válce a zvlhčena. K tomu bývá použit buď poprašek vody, nebo kávový olej. Právě díky nim se částečky začnou spojovat, až vznikne jejich požadovaná velikost. Pak se jen odkutálejí z válce.

Aby voněla…

Aromatizování se často provádí i u mletých káv, ale u těch instantních bývá umělé „ovonění“ nezbytné. Bez něho by totiž typickou kávovou vůni připomínala jen stěží.  

Na co si dát pozor

Ne vše, co se tváří jako rozpustná káva, jí opravdu je. Některé výrobky jsou „nastavovány“ obilovinami, práškem z mletých fíků nebo cikorkou. Zda si neodnášíte domů něco takového, byste měli zjistit snadno. Výrobci těchto mixů mají povinnost uvádět na obalech, že jde o směs kávového a kávovinového extraktu.

Jak vznikla rozpustná káva?

Poprvé ji světu představil japonsko-americký chemik Satori Kato na panamerické výstavě v Buffalu. Tehdy byla ještě v kostkách. Použil stejný proces výroby, jako už dříve u instantního čaje.

  • První instantní káva určená k prodeji se objevila na americkém trhu v roce 1852.
  • Kolem roku 1910 obdržel patent na výrobu instantní kávy George Constant Washington. Jeho kávu ocenili především vojáci na frontě za 1. světové války.
  • Počátkem 30. let 20. století řešila Brazílie, co s nadbytky kávy, a tak požádala firmu Nestlé o novou formu jejího zpracování. Ta pak v roce 1937 zlepšila chuť instantní kávy díky vylepšení procesu sušení kávového extraktu při výrobě a nabídla světu kávu v prášku. Dostala název NESCAFÉ a poprvé prezentována byla v roce 1938 ve švýcarské továrně Orbe.
  • O rok později rozšířili výrobu do Velké Británie, Francie a USA. Nestlé pokračovalo ve výzkumu a na základě výsledků vznikla unikátní metoda sušení - vymrazováním.

Čtěte také:

TÉMATA:
DŮM A BYT