„Taky to znáte? Konečně se vám podařilo najít super chlapa, se kterým to vypadá nadějně, ale čekáte, kdy se co podělá! Tak já se dočkala. A stačila k tomu, abych zašla k němu domů,“ pouští se do vyprávění Eva, která se s Jakubem před třemi měsíci potkala v kině. Respektive u stánku s občerstvením, kde ho polila colou. Následující den už se na tomtéž místě sešli plánovaně a pak následovalo další a další rande. Ze všech odcházela nadšená. Že by to konečně bylo skutečně ONO? Jenže pak ji Jakub pozval k sobě domů.
„Najednou jsem se ocitla v úplně jiném světě! Malý, tmavý pokojík s pohovkou, stolkem a televizí bych jako z hororu. Na stěnách visely obrazy plné krve a násilí i úchylné dekorace, kterým vévodila realistická plastika – uříznutá hlava!“ popisuje Eva, která tehdy vyjekla a rychle ty dveře vedoucí snad do pekla zabouchla. To už za ní ale stál Kuba. Hned mu bylo jasné, kolik uhodilo, a tak ji začal uklidňovat.
„Prý rozhodně nechtěl, abych na jeho zálibu v hororech přišla takhle. Chtěl mě na to nejdřív připravit, vysvětlit mi, že jde jen o neškodný koníček. Vzal mě za ruku a znovu zavedl do onoho pokoje, kde mi ukázal svou sbírku hororů a dalších hodně ujetých filmů. Údajně to je způsob, jak si čistí hlavu. Když už jsme byli u téhle části těla, zeptala jsem se na tu, co visela na zdi. Zasmál se a prohlásil, že to byl dárek od přátel, kteří o jeho koníčku vědí,“ líčí Eva, která teď neví, co si myslet.
„Ačkoli mi tvrdil, že násilí uznává jen v umění, není snadné věřit mu. Od té doby jsem mu nezavolala a vůbec nevím, jestli to ještě udělám. Mám z něho strach. Co když to není tak neškodná záliba, jak tvrdí? Nebo jsem prostě jen příliš upjatá?“ ptá se Eva.
Čtěte také:
- „První společnou dovolenou změnil přítel v horor, domů jsem už jela sama,“ popisuje Kamila (24)
- „Přítel pohřbil náš krásný vztah jen kvůli povýšení v práci,“ zlobí se Petra (29)
Nový komentář
Komentáře
Těžko říct...třeba je to fakt neškodný koníček...mě osobně se líbí hororry, ale až tak daleko bych
nezašla, to už je přinejmenším nechutné...
Těžký posoudit, když člověk nezná toho přítele osobně.....
Kdybych si mohla vybrat sběratele, tak možná těch motýlů
- i když....usmrcování, napichování...raději knihomola a vůbec nejlépe bohéma s vinotékou 
Už jenom statisticky bych se ho bála, když si vezmu kolik příběhů sériových a masových vrahů jsem si přečetla a snad všichni měli nějakou podobnou zálibu. Mít rád horory, děs a hrůzu je ok, ale obklopovat se tím i doma a vytvářet si sbírky? Myslím, že to už svědčí o tom, že daný člověk má k něčemu sklony, které se časem můžou projevit trošičku jinak, než by si slečna přála. A nebo taky ne, přece se říká, že výjimka potvrzuje pravidlo a jestli ho opravdu miluje, měla by dát na radu svého srdce a ...
Ježíš to je cíťa..
… a zaujalo mě, jakým fofrem to slečna stihla prolustrovat - za tu chvilku, než si chlap vzal peněženku, už má přehled o kuchyni (nádobí) i koupelně (prádlo), a že se spletla a do těch dveří vlezla omylem, tomu nevěřím ani minutu. Zvědavá byla, tak teď to má.
Hm. Zneklidněla bych, kdyby ta hlava byla živá a mínila se mnou konverzovat.
To by jistě byl důvod k podezření, že tam něco není úplně obvyklé. Ale jinak - lidi sbírají kde co, a mají všelijaké koníčky. A valná většina z nich nevraždí kvůli tomu bližní, tak proč by to měl dělat člověk, který sbírá filmy.
Kdo tohle vymýšlí???


Velmi divný koníček.Takového člověka bych se bála.