Klientku gynekologické ordinace snadno vyděsí lékařův výrok o nezvyklém laboratorním nálezu. Okamžitě jí v mysli vytanou ty nejčernější představy. Rakovina!

Papillomavirus

A hned se začnou rojit otázky: Proč zrovna já? Jak se to mohlo stát? Kde jsem udělala chybu? Kde jsem k tomu přišla? Mohla jsem se od někoho nakazit?

Na specialistovi pak je vyvrátit mnohé obavy, šetrně zodpovědět položené otázky.

 

Až do nedávna v odborných kruzích přetrvával názor, že rakovinu nelze přenášet. Ovšem pokud jde o karcinom děložního hrdla (čípku), výzkumy už hovoří jinak. Tento druh rakoviny bývá dáván do přímé souvislosti s infekcí lidským papillomavirem.

 

Kromě lidských papillomavirů (označovaných zkratkou HPV) jsou známy ještě papillomaviry zvířecí. Ty byly zjištěny téměř u všech druhů obratlovců.

 

Všechny tyto mikroorganizmy žijí v tkáních, které kryjí tělesný povrch (HPV kožní) nebo vystýlají orgány (HPV slizniční). Lidských papillomavirů je známo víc než sto typů.

Jsou mezi nimi druhy s nízkým rizikem ale i typy vysokorizikové, jejichž přítomnost v buňkách kryjících děložní hrdlo vede častěji k vývoji  zhoubného bujení.

 

Udeří rakovina náhle?
Ročně onemocní rakovinou děložního hrdla asi dva tisíce českých žen. A mnohdy naprosto zbytečně.  Tento nádor totiž nevznikne během několika dní, ale předchází mu zpravidla tzv. prekanceróza, tedy předrakovinné stádium, které ještě není zhoubným novotvarem, ale už existuje vážné riziko, že se jím stane.

 

Prekancerózu lze zcela vyléčit, a tudíž k rozvoji zhoubného nádoru vůbec nemusí dojít. Jedinou podmínkou ovšem je, aby se předrakovinné stadium rozpoznalo včas.

 

Ženský lékař proto při prohlídkách odebírá z povrchu děložního hrdla vzorek buněk, které pak putují k rozboru do laboratoře. Pod mikroskopem lze rozpoznat změny, jež signalizují riziko budoucího výskytu zhoubného onemocnění.

 

Pokud se takové ložisko „nenormálních“, ale ještě ne rakovinných buněk včas odstraní, pak je žena vyléčena dřív, než onemocní. 

 

 

Co radí odborná lékařka Mirka Jonášová?

Mezi projevy infekce paillomavirem patří
   fíčky: špičaté bradavičnaté výrůstky, které
   zcela pokrývají zevní rodidla, někdy tvoří ve
   stejné lokalizaci izolované ostrůvky bradaviček.

Vzácněji bývají větších rozměrů, pak mohou
   připomínat nádor. Na jejich vzniku se může
   podílet dlouhodobé dráždění.

Léčí se zevní aplikací rotoků nebo mastí,
   případně laserem.

 

Které ženy jsou nejvíc ohroženy
Všem ženám nehrozí karcinom děložního hrdla stejnou měrou. U některých je však riziko vyšší než u jiných.

 

Mezi „rizikové“ patří:

Ženy a dívky, které často střídají sexuální partnery. Uvedený fakt souvisí s vyšším rizikem nákazy ifekčním lidským papillomavirem, který má přímý vztah k vývoji karcinomu děložního hrdla. Bohužel zde ani kondom nepředstavuje stoprocentní ochranu.

 

Kouření je považováno za rizikové chování i v případě zhoubného nádoru děložního hrdla. Rakovinné látky, které vznikají při spalování nikotinu a dehtů, ve značné míře přecházejí do hlenu děložního hrdla. To je pak „koupáno“ v těchto nebezpečných látkách trvale.

 

Stoupá riziko onemocnění s věkem?
Dříve ve většině případů patřily zhoubné nádory ke starším pacientkám. To však dnes už neplatí. Ještě smutnější je, že toto onemocnění se stále víc týká i dvaceti- až třicetiletých žen.

 

Kdy také k lékaři?

Zanedbáme-li prevenci, vyburcovat k návštěvě gynekologa by nás měly následující příznaky:

Nepravidelné krvácení
Výtok
Krvácení po styku
Bolesti v podbřišku

 

Pozor: Výše zmíněné příznaky bývají velice často provázeny únavou a zvýšenou teplotou! 
 

Od virové infekce ke zhoubným buňkám

K přenosu papillomaviru dochází především při nechráněném pohlavním styku. Obzvláště
   velmi mladé ženy, které začínají s pohlavním životem, mívají tkáň v děloze přecitlivělou a ta
   shodně citlivě reaguje na uvedený druh infekce.

 

   K dalším rizikovým faktorům postižení papillomaviry patří časté infekce v oblasti genitálu
   (např. herpes – opar), genetická zátěž nebo nákaza provázená sníženou obrany schopností
   (např. AIDS).

 

Po infekci mohou na buňkách děložní sliznice vznikat zprvu nezhoubné změny, například 
   dysplazie. Ve velké většině jde ale pouze o přechodný jev a dysplazie se opět vytrácí – zaniká.

 

Při přetrvávající infekci mohou původně nezhoubné buněčné změny přejít v předstupeň
   nádorového bujení (prekanceróza), z něhož se nakonec poměrně snadno může vyvinout tak
   távažné onemocnění, jakým je rakovina děložního hrdla (čípku). Pokud by tumor vrůstal do
   močového měchýře, může být krev v moči posledním varovným signálem, který by měl
   pacientku odvést do ordinace.


Prevence


Je důležité zvážit, jak lze rakovině děložního čípku předejít. Na prvním místě je očkování. Vakcíny Cervarix a Silgard chrání ženy před prekancerózními lézemi způsobenými onkogenními typy viru HPV (lidský papillomavirus), které jsou zodpovědné až za 70 % případů onemocnění rakovinou děložního čípku.

Kombinace preventivních prohlídek a očkování je efektivní formou prevence. Vakcíny Silgard a Cervarix jsou určeny dívkám a ženám ve věku 10 až 25 let.

 

Vakcíny jsou pouze na lékařský předpis a podávají se ve třech dávkách v průběhu 6 měsíců. Jedna dávka stojí 3300 Kč, celá kúra tedy obnáší necelých deset tisíc korun. Předepsat ji může dětský lékař nebo gynekolog.

Reklama