
Foto: Shutterstock
„Když běží porod a v určité fázi se zastaví, samozřejmě máme spoustu nemedicínských postupů, jak ženě pomoci – aromaterapie, polohování, sprcha, balon… To vše se u nás dá realizovat. Jenže přes to všechno někdy nález opravdu neprogreduje a je vhodné, abychom v danou chvíli podali oxytocin, jelikož pracující děloha se jako každý orgán po čase unaví a musíme s časem a energií šetřit, mít sílu na později. Když dáme ve správnou chvíli oxytocin, je to prevence toho, že po porodu se děloha nestáhne, nevznikne tzv. děložní hypotonie, žena bude méně krvácet – ale hlavně porod úspěšně dokončíme. Jenže někdy žena přes to všechno řekne: ‚Ne, oxytocin v žádném případě.’ To jsou situace, kdy se neshodneme,“ popisuje MUDr. Markéta Matoušková, primářka gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný.
Podávání oxytocinu je dnes součástí moderní porodnické péče, ale ne ve smyslu rutinního zásahu. Současný přístup k porodu klade důraz na co nejpřirozenější průběh a individuální potřeby ženy, proto se oxytocin používá jen tehdy, když je k tomu jasný medicínský důvod.

MUDr. Markéta Matoušková, primářka gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný
Moderní porodnictví se snaží najít rovnováhu mezi přirozeností a bezpečností. Pokud porod probíhá fyziologicky, není důvod do něj zasahovat. V případě, že se však zpomalí, zastaví nebo vznikne riziko pro matku či dítě, může být podání oxytocinu důležitým a účinným nástrojem.
Zdroj: MUDr. Markéta Matoušková, primářka gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný
Naše články:
- Odborná poradna: Proč se nebát očkování od prvních dnů života? Co chrání novorozence, vysvětluje pediatrička
- Postrach maminek: Budou mi kvůli urychlení porodu v porodnici „skákat na břicho“? Porodnický postup s názvem Kristellerova exprese vysvětluje porodní asistentka
- Kdy půjdete z porodnice domů, posoudí lékaři podle několika faktorů. Druhou variantou je ambulantní porod
Nový komentář
Komentáře
Nevím, co je to oxytocin - tak je to napsáno v článku. Když jsem začala rodit prvního syna, tak "se mu prý nechtělo na svět". Bolesti byly slabé, stahy - stejně jsem nevěděla, co je to "stah", takže jsem je necítila. Pak jsem asi po tři dny byla uvedena do umělého spánku, pak se primář rozhodl, že porod musí nastat a dostala jsem nějaké - nevím a nikdy jsem se nezajímala, co to bylo - intravenosní látky, které vyvolaly porod. Dítě mělo nesnášenlivost krevních skupin otce a matky. A kdyby tehdy, ten primář nerozhodl o tom, že porod bude, tak, jak mi vysvětlila následně dětská lékařka, dítě mohlo být dementní. Ženské, prosím vás, věřte svým lékařům! Kdyby přesné návody k tomu, jak počít dítě, jak rodit, jak být zdravý, proč očkovat nebo neočkovat dítě, co se zuby, atd. byly na internetu? - proč tedy, existují lékařské fakulty při universitách?, proč někteří odvážlivci - když jim konkuruje internet - studují medicinské obory?