Pokud chováte doma zvířectvo od rybiček přes hady, pavouky, želvy,  křečky až po kočky – nemáte s tím žádný problém.

Psi ale štěkají a musí chodit ven.
Tady se ale dostávají do kontaktu s přírodou, městem, jinými psy a lidmi.
Kdysi jsem se psů bála.
Potom jsem ochrnula a byla celé dny sama doma. Rodina mi pořídila přítele – trpasličího pudlíka, který mě dostal z bytu ven.
Koupila jsem si knihu o chování psů, abych věděla, co mi kamarád říká.
Je škoda, že lidé málo vědí o psech, protože by se předešlo mnoha konfliktům.

Psi jsou bohužel nejvíc nejistí z chování dětí – nekoordinované pohyby, křik, pláč, mávání ruček – to pes neumí jasně identifikovat. Navíc se děti kolikrát nešetrně psa dotýkají, pes jim to dává najevo, ale to zase dítě nepochopí.
Proto by bylo dobré, kdyby se podařilo tyto dvě skupiny od sebe poněkud oddělit.
U nás na sídlišti s tím problémy nemíváme. Je tu dostatek zelených ploch i les.
Poslední věc, co ještě chyběla, se už buduje - oplocené hřiště, které je vyhrazeno pouze dětem.
Takové plochy jsem viděla ve Francii. Tam je dovoleno i sezení na trávě, pokud tedy není právě kropená nebo tam nebyli holoubkové….

Co se tedy ještě vytýká psům a jejich páníčkům?
To jsou psí hromádky. U nás jsou koše s pytlíky. Podle mých zkušeností uklízí se po malých plemenech… Je tu ale hodně velkých psů, velkých hromad, po nich nikdo neuklízí. Obvykle argumentují vysokým ročním poplatkem.

Jak je to ve světě?
Já vím pouze, že v Paříži jezdí speciální motorky, které hromádky vysávají. Kromě toho někde jsou na obrubníku namalovaní psíci, tam by měli hromádky dělat.
Ve Švýcarsku se zkoušely psí záchody, obdoba pískoviště, ale nějak se to neujalo a odborníci to nepovažují za dobré řešení.

Ve zprávách často slyšíme – pes napadl, pes pokousal…
Ne vždy je to však vina psa.
Poslední příklad – chlapec přelez plot a šel za přivázaným psem. Pravděpodobně se ho pes polekal a zaútočil.
Další příhoda – chlapec střílel na psa za plotem, jednou se ti dva potkali na ulici a dopadlo to špatně, pes si pamatuje…

Samozřejmě existují i nezodpovědní lidé, nemají psa na vodítku, pes nemá náhubek atd.

Uvedu pár námětů k zamyšlení

  • malý chlapec odešel z domova s fenkou jezevčíka. Ta se ho snažila zahřát svým tělem a neopustila ho, ani když umrzl.
  • canisterapie – u nemocných dětí, stresovaných, autistických a mentálně opožděných se jejich stav zlepšil
  • staří a opuštění lidé mají ve psovi společníka a cítí se mnohem lépe
  • slepečtí psi
  • psi vycvičení, aby pomáhali lidem upoutaným na vozík
  • psi, kteří vyhledávají drogy, zasypané

A co vy, jaké máte zkušenosti?

TÉMATA:
DŮM A BYT