Narodila jsem se v trošku zvláštní rodině, alespoň podle pohledů některých lidí v našem okolí, ale mně to nikdy netrápilo. Mám dvě vlastní sestry, já jsem prostřední. Potom mám ještě další sourozence, dvě sestry a bráchu od táty, a pak ještě dva bratry a sestru od druhé mamky... No zkrátka na pochopení našich vztahů je to povídání na dlouhé zimní večery, jak říká moje kolegyně v práci :-)

S vlastními sestrami se stýkám pravidelně, ta starší je v Čechách, takže se vidíme jen párkrát do roka, ale voláme si každý týden, a ta mladší bydlí ve stejném městě jako já. Jako malé jsme se hodně hádaly a i praly mezi sebou, ale běda tomu, kdo se na některou z nás venku ošklivě podíval, to byl hned mazec.

Jednou, když mi bylo asi 8, byla moje starší sestra na prázdninách na táboře a já se hrozně těšila, až se vrátí domů. Když přijela, hned jsem se s ní utíkala přivítat a vzala jsem jí tašku, že ji odnesu do pokoje. Když jsem se vrátila do předsíně, ona už nikde nebyla. Asi dvacet minut jsem ji hledala po celém bytě, až jsem ji našla schovanou za skříní. Ve zlosti, že se mi mohla schovat a nechápala, že se o ni bojím, jsem jí vypálila takovou pecku, že druhou chytla o skříň - tak nešťastně, že má dodnes památku nad obočím v podobě jizvy. Dnes už je všechno zapomenuto a jsme moc rády, že se máme.

Stýkám se i se sourozenci od táty, hlavně se svou nejmladší sestrou, i když i oni jsou v Čechách a je to hlavně o telefonování (můj mobilní operátor mě má opravdu rád :-)) Jako děti jsme se o prázdninách moc neviděli, když já přijela k tátovi, tak oni většinou s mámou odjížděli k babičce na Moravu, ale asi od mých 15 let jsme se začali vídat pravidelně a já jsem ráda, že si i s nimi rozumím a můžeme se na sebe spolehnout.
Mít takhle velikou rodinu je fajn, i když potom na oslavy kulatých narozenin musíte pronajímat restaurace, v bytě by asi 45 lidí mohlo najednou těžko být. Snažím se i svým dvěma dcerám vtisknout do paměti, že i když budou mít své partnery a své děti, vždycky tady bude ta druhá, za kterou budou moci jít se svými starostmi a trápením.

V.

Děkujeme za krásné povídání :)

Je pěkné vidět, že jsou i takhle velké rodiny, které fungují :).

redakce@zena-in.cz

TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY