Nerada někam píšu, ale téma vysvědčení mě nedalo. Když si vzpomenu, jak to chodilo u nás doma, je mi teď do breku.
Nikdy jsem nebyla nějak dobrá na učení. Hlavně na matematiku. Od páté třídy to bylo na vysvědčení vždycky za tři, v osmé třídě za čtyři. Přesto, že se moje maka (bývalá učitelka prvního stupně) snažila do mě něco nakopat, většinou se to minulo účinkem. Reakce mého otce na známky se nesly v duchu zákazů, příkazů a výchovy vařečkou, případně řemenem. To se taky minulo účinkem. Zajímavé na tom bylo, že i když jsem měla zakázáno jít ven a hrát si s kamarády, byla jsem posílána na zahradu s učebnicí a sešitem hlídat o šest let mladšího bráchu.
Přestože naši vždycky chodili na rodičáky a pravidelně mi kontrolovali žákovskou knížku, kvůli vysvědčení bylo doma vždycky zle. Hlavně ze strany mého otce. Jeho naprosto nezajímalo, že mám jedničku z češtiny, z dějepisu, zeměpisu, a podobně, ale vždycky se upnul na tu špatnou známku z matematiky a z fyziky. Nadával mi do blbců, idiotů, debílků a když mě chtěl hodně ponížit, představoval mě svým známým a spolupracovníkům slovy: "Tak to je ten náš malý debílek."
Vždycky jsem měla pocit, že se musím propadnout aspoň
Taky si vzpomínám, jak jsem celý červenec trávila nad učebnicí němčiny jenom proto, že jsme měli začátkem srpna jet na dovolenou na Vranovskou přehradu s výletem do Rakouska. Nesměla jsem nic. Ani lítat s kamarádama, ani se chodit koupat, na houby, a podobně..... Prostě jsem celý měsíc probrečela nad učebnicí.
Nejhorší bylo, když jsem se nedostala na střední zemědělskou školu. Otec požadoval, abych pokračovala v jeho šlépějích a vystudovala na zootechnika. No, dopadlo to, jak to zákonitě dopadnout muselo. Neudělala jsem přijímačky z matematiky. To bylo zle! Otec se mnou dost dlouho nemluvil a jeho přesvědčení, že jsem naprostej debil a k ničemu, se jenom prohloubilo.
Je zvláštní, že můj mladší bratr, přestože měl ještě horší známky, tímhle nikdy neprošel. Tatínkův mazlíček se vždycky nějak omluvil. A bylo všechno v pořádku. Nakonec se vyučil automechanikem.
Nerada na to vzpomínám. Ještě teď, když to píšu, tak mi kanou slzy na klávesnici.
Takže se omlouvám za případný pravopisný chyby a za jistě trochu zmatenou stylizaci.
A všem školáků, kteří dnes donesou domů vysvědčení přeji, aby měli rozumnější rodiče než já. Aby byli pochváleni za úspěchy a neúspěchy se taktně přešly. Vždyť začínají prázdniny. Tak ať si je užijí bez stresů a jelit na zadku.
Nový komentář
Komentáře
Odemětobě: Tak to Ti věřím. Naše máma je v jádru hodná, ale dokáže vybuchnout i kvůli hlouposti. Nejhorší je, že před cizími lidmi je jak mílius a tak si všichni myslí, jak není pohodová.
Navíc např. na svatbu si usmyslela, že všechno upečeme doma (jen koláčků bylo přes 1000 ks). Přes den chodila po návštěvách a pekla v noci, což jsem odmítla - já zdobila přes den a v noci jsem spala. No a ona pak vykládala, že pekla do 4. hod. do rána. To že přes den byla po návštěvách už nezmiňuje atd. Lidi pak na mě koukaj, jako na pořádnýho lempla, kterému maminka peče na svatbu a on si mezitím lebedí.
Korálek:
Mně táta na gymplu řekl, že pokud donesu v pololetí zase trojku z matematiky, tak mi zakáže tancování - můj tehdy největší koníček. Tak jsem donesla čtyřku a mohla tancovat dál
. Takže u nás taky pohoda
já jsem na matiku taky nikdy nebyla. Ale teď, s odstupem let, to vidím tak, že jsem to předčasně vzdala. Chybu jsem dělala v tom, že jsem byla přesvědčená, že matika pro mě není a že ji nechápu. a proto jsem se taky neučila vzorečky, nedívala se do příkladů a spoléhala na sousedku, která byla génius a dělala písemky celé třídě . Kdybych se přinutila matiku učit jako každý jiný předmět, dopadlo by to určitě líp než na trojku. Jenomže já hloupá myslila, že když to hned nepochopím, nemá cenu se dál snažit a vůbec otevírat učebnici. A taky záleží na učiteli - správný didaktik umí pro svůj předmět žáky zapálit.
kemy: to jsem byla já, měla jsem před svatbou a psala jsem, že od otce nemůžeme čekat nic. No nakonec se překonal a zaplatil alespoň hostinu, která byla poměrně levná, páč jsme tam chlebíčky, cukroví a dorty přivezli z domova. Jinak se o mé svatbě (jsem jeho vlastní dcera) vyjádřil ... to je sra*í
chudinko
tvýho fotra bych 
.
Stes: Tak to já jsem trávila každou sobotu tím,že jsem uklízela své věci zpět do vysypaných šuplat a v neděli jsem přepisovala do sešitů stránky,které matka vytrhla,nebyly podle ní dostatečně úhledné.Starší sestra holt byla vzor.Vzala jsem si poučení,co nemám dělat vlastním dětem.Zanechalo to ve mně takové stopy,že i teď v 43 letech si ty situace dokážu vybavit.
kemy: Sorry, sorry, sorry! Veliká omluva. Mně to taky nedocvaklo
Moje máma se se mnou učila do 2 třídy. Pak se začala učit s bráchou a já se začala učit sama (raději). Taky na nás řvala jak šílená a o pohlavky nebyla nouze.
Korálek: vyrovnej se s tím. Víš, manžovo rodiče mu ani nepřišli na svatbu a manža za nimi pořád jezdí. Nevím proč, celý život na něj kašlou a oni zavolají a on jede.
Mám o 6 let starší sestru,nejvzornější dítě pod sluncem, chodily jsme na stejnou ZŠ.Celý život poslouchám,jak moje sestra byla hodnější,šikovnější,pracovitější...od matky i učitelů.Dnes máme své rodiny, obě jsme zvládly VŠ, já žiju normálně a ona se v praktickém životě jen plácá, 2x se rozvedla. Děti mám na gymnáziu, dcera je nadaná na jazyky, syn na matematiku a fyziku.Jsme s tím srozumnění a hlavně chválíme a chválíme. Jenže mně se to mluví, když studují s vyznamenáním. Dávám si velký pozor, abych je nesrovnávala jako to dělala moje matka. Otec měl náročné zaměstnání, na dcery docela kašlal,doma vládla matka. Teď je ale bezvadný děda.
tak tohle je teda sileny, takovy rodice
. kazdej mame vlohy na neco jinyho, jen malokdo je vsestranny. ja jsem mimoradne hloupa na matiku, cisla vnimam jako silene abstraktni, i mala nasobilka mi delala ve skole problemy 
. ale rodice nade mnou nastesti nelamali hul a nikdy mi ani nenaznacili, ze jsem tupounek, kterej dostal 3 z matiky uz ve druhe tride!!! (i kdyz si to urcite museli myslet). a ja jsem zivouci dukaz, ze i s tim se da vystudovat vysoka skola - jineho zamereni ovsem 
Není člověk ten co by se zavděčil všem atím by jsem chtěl říct, že nechápu rodiče kteří nedovedou pochopit možnosti svých dětí.
Mně šla výborně matika fyzika a vůbec technické předměty, ale ta čeština. Jeden na konec. nNa pokračovací (nyní učňovské) škole při jednom nezdařilém diktátu jsem byl plísněn češtinářkou. Tak jsem odpověděl, že jako zámečník tu psanou čestinu moc potřebovat nebudu.Paní učitelka " a co když budeš mít svoji firmu a budeš muset psát obchodní a jiné dopisy" a já nato "paní učitelko tak to bude provádět moje sekretářka kerá bude ovládad češtinu minimálně tak dobře jako Vy," od té doby z češtiny nehodnocen. Podotýkám byl to rok 1947.
No, v něčem vidím sama sebe.
eli určitě není pro každý žaludek.
.Můj otec měl takové nervy, že si raz do toho kusu papíru kopl)blázen:kopat do papíru
), no a asi tak před půl rokem, jsem se náhodou od matky dozvěděla, že můj otec, který mě kritizoval, sám na základce jeden ročník opakoval(umřel mu tehdy tatínek, tak se není čemu divit), ale překvapilo mě to, jak mi to nikdy nepřiznal, prostě se za to stydí a ví, že by mi tehdy neměl právo něco vyčítat.
1) na střední zemědělskou-obor zootechnik jsem se sice dostala, ale po roce jsem z tama utekla,.Buď ráda, že jsi to nevystudovala-vrtat se krávám v
2)Můj otec se celý rok nestaral až když mělo přijít nařadu vysvědčení-taky jsem totálně tupá na matematiku......a taky jsem z ní měla v devítce za 4
Shrnu to jednou větou:"Ach ti rodiče"
Korálek: ňákej takovej otec už tu v jednom článku byl. nepsala si to taky ty? já už si vzpomínam jenom matně. ale to bylo asi o svatbě, která teprve bude...
Meander: heeej! to je nedorozumění. já tim myslela tu mámu, která vyhrožovala děcákem!!!! asio taky začnu pod reakce na příspěvky psát čísla..
Koralku,zkus na to zapomenout,nesmíš se tím trápit i nadále
moje mamka mě taky řezala a můžu Ti říct,že dneska spolu vycházíme jako nejlepší kamarádky.Když chodily moje dcery do školy tak mě taky občas ujely nervy a nějakou jsem jim flákla,ale za vysvědčení jsem je teda nebila.
Sorry, nikdy si nezvyknu na debilní vlastnost tohoto serveru, že refresh znamená znovu poslat
kemy: Jsi v pořádku? Jaký výhrůžky? Když je otec krutej, není mu co odpouštět. Nic víc, nic míň. Nechápu, proč jsi na mě hustá. Už jsem korálkovi popřála hodně štěstí v život a nemám šajna, proč se do mě navážíš.
kemy: Jsi v pořádku? Jaký výhrůžky? Když je otec krutej, není mu co odpouštět. Nic víc, nic míň. Nechápu, proč jsi na mě hustá. Už jsem korálkovi popřála hodně štěstí v život a nemám šajna, proč se do mě navážíš.