V souvislosti s tímto tématem jsem si vzpomněla na jeden vtip. Poslala mi ho kdysi MartinaC a já ho, s dovolením, použiji jako úvod.
Otec se vrací z práce a vidí, jak jeho děti sedí v pyžamech před domem a hrají si v blátě s prázdnými krabičkami od pizzy a číny. Vrátka na ulici jsou otevřená dokořán, zrovna tak dveře od auta, uvnitř leží pes čerstvě vyválený v blátě a nikde stopa po druhém psu. Muž vejde do domu a uvidí doslova spoušť.
Lampa převrácená a běhoun skrčený u zdi. Uprostřed pokoje hlasitě hraje televize a jídelna je zaházena hračkami a různými díly šatníku. V kuchyni ve dřezu hromada nádobí, rádio hraje na plné pecky. Zbytky snídaně rozházené po stole, na prostírání se povaluje kočka.
Lednice otevřená, psí žrádlo na podlaze, rozbitá sklenička pod stolem a u zadních dveří uplácaná hromádka písku.
Podívá se na něj, usměje se a zeptá se ho, jak se celý den měl.
On jen polkne a vyhrkne: „Co se tu dnes stalo?" Manželka se usměje a odpoví:
„Pamatuješ se, drahý, jak se mě každý den, když se vracíš z práce, ptáš: Co jsi, do prdele, celý den dělala?"
„Ano," odpověděl muž nejistě.
„Tak dnes... jsem nedělala nic!"
A co by také dělala, když má dovolenou, že? On to vlastně vůbec není vtip, jen lehce okořeněná realita.
Je vdaná, má děti, tak je doma. Samozřejmě. Jenomže tak samozřejmé to zase není. Když se některých žen zeptáte, co dělají, rozpačitě zakoktají: „No... já... jsem doma.“ Jako by se za to styděly.
Michaela, matka na mateřské, to vidí takto:
„Všude se mluví o tom, jak jsou některé ženy sobecké, že nechtějí mít děti a myslí jenom na kariéru, ale když sobecké nejste a děti máte, dávají vám ty, co pracují, najevo svou převahu. Ony přece pracují, vydělávají a vy si brouzdáte po parku s kočárkem. Jedna dobrá duše mi dokonce přinesla pytlík ponožek, abych je zaštupovala, protože ona na to nemá čas, když chodí do práce,“ svěřuje se Michaela, která je hrdá na to, že je s dětmi doma.
„Kdybych se snažila stíhat rodinu a zaměstnání, nic z toho bych nedělala pořádně. Takhle mi to připadá přirozené, když máte děti, přece je hned neodevzdáte někomu jinému. Otázku kariéry mám vyřešenou, chci se věnovat dětem a rodině a ne odejít do práce, být nervózní a vystresovaná a nemít na ně čas ani náladu.“
A jak to vidím já?
Práce mě udržovala v kondici, dávala mi pocit sebevědomí, a pak jsem se zase ráda vrátila k těm prdelkám a mohla si je užívat.
A jak to řešíte s mateřskou vy, milé ženy-in?
Jste s dětmi doma?
Užíváte si to?
Co vám to přináší a co vás naopak ničí?
Jak dlouho chcete být na mateřské?
Máte mindráky, že zblbnete?
Udržujete kontakt s prací?
Sebevzděláváte se?
Jak se díváte na tatínky na mateřské?
Váháte s dítětem kvůli kariéře?
Napište nám o svých zkušenostech, podělte se o své názory i rady, pošlete třeba fotky svých ratolestí, pojďte si udělat hezký mateřský den. Máme pro vás připravený dárek.
Nový komentář
Komentáře
Mateřská je občas velké peklo. S manželem jsme se neustále hádali o tom, jak vybrat kočárek. Co dát dětem do pokojíčku, jak vymalovat stěny a takové prkotiny. V něčem nám pomohl webík https://napovime.cz/navod/jak-vybrat-kocarek/ ale něco jsem si zase musela razantně vydupat. To by mě ani ve snu nenapadlo jak se mi budou měnit nálady co hodinu.
Hmmmmmm. No některým bych přála na pár hodin našeho chlapečka. Je hyperaktivní a bez přímého dozoru nemůže být ani minutu, protože je to demolition man. A tím nemyslím pozorování dítěte od žehlícího prkna, ale stálý dozor takříkajíc za zadkem. Nelze absolutně domyslet, co ho v příští minutě napadne a co nového zase zvládne. nevěřila mi to ani vlastní máma, dokud ho odpoledne nehlídala. Měla dojem, jak mi doma vytře, vyluxuje, utře prach, uvaří oběd atd. Dopadlo to tak, že to dělala v noci, až náš poklad spal... Jo, některé děti takové nejsou. Kamarádčina holčička je mírné a rozvážné dítě, které by nenapadlo z nábytku skákat po kytkách a rozbíhat se náhle hlavou proti topení. Tohle já neznám. No, aspoň víme, že ho máme
. Jen nepolevit v ostražitosti
holky, důležité je jedno: jak si člověk tu "dovolenou" užije! Bez dětí ten život je nějakej lehkej... Do důchodu budeme pořád limitováni pracovní dobou a náladou svého šéfa. Ted si den poskládáme podle svého, zda jdeme cvičit, plavat, na procházku ven nebo na pokec ke kamarádce. Aby sem si protáhla mozkové závity, chodím na VŠ, starám se o staroušky,stavíme domeček, ale neremcám, jsem ráda za to, že mám zdravé dítě a jsem sama spokojená! důležité je pořád být sám sebou a nehledět na ty stupidní názory chlapů, kteří nám tu mateřskou v podstatě závidí! at si maminky všecky tento krásný naplněný čas užijete!
Souhlasím s Kotětem. Před porodem jsem pracovala a zároveň studovala při zaměstnání a nevěděla, co je to volná minutka nebo nedělní procházka bez pocitu viny. Ve srovnání s tím náporem mi zvládání miminka přijde jako opravdová dovolená ... tělo zapřažené, ale hlava čistá.
Petroncius: My se nebavíme o dětech ale o tom, že se někdo doma zavede jako služka. A když se tak zavede, tak ať slouží a neremcá. Byla to ostatně jeho volba, jinak by to nedopustil.
tanecnice: To, jak si ten život s dětmi nebo bez nich nastavíš, je jen a jen na tobě.
Meander,nesouhlasim s tim,,,jake si to udelas,takove to mas.Protoze deti rostou a ty jsi si je sice udelala,ale nei to to same,jako kdyz ty sama si vyberes barvu sedacky, proste s detmi se dostanes do zivota, ktery jsi si vybrat nemusela
*Kotě*: dík
Retzlerka: Jaké si to uděláš, takové to máš.
nemyslím, že by mateřská byla taková fuška. možná uklízím víc, než před dvěma lety, ale to je spíš tím, že jsem doma za denního světla, mám čas okounět a ten nepořádek vidím. zase na druhou stranu - kdybych při mateřské nechodila na pár hodin do práce, as by mi šlehlo.
Mám živé, aktivní, dvouleté dítě, bylo takové už od narození, čili žádný buchtík, který by ležel/seděl/stál, kam ho postavím. Přesto mi připadá, že kdybych nepracovala, mohla bych se doma nudou ukousat. Mateřskou dovolenou (kterou nemám a nikdy jsem neměla) považuji fakt za dovolenou.
Kelly: Kdyby měli rodit chlapy vymře lidstvo po přeslici
. Já bych to stou výměnou neriskovala.
Stačí odejít na odpoledne za kamarádkou a děti nechat tatínkovi
.
Evikus: Meander: No jo, jenže Fildovi stále vrtalo hlavou, proč ty holky (u E55) stojí, maji zvedlej palec a že se nebojí. Tak si to chtěl vyzkoušet, stoupnul si před školu a taky zvednul palec.
pracuju od 3/4 roku svého dítěte na 1/2 úvazek a nevím,kam dřív.Je to ale super.Dostanu se mezi lidi,nevypadnu z toho prac.kolotoče.Je to ale díky tomu,že mám babičky.Jinak bych taky byla asi doma.
Já mateřskou vnímám jako dovolenou, ale šéfuju si sama (čili dělám 24 hodin denně), takže být opravdu jen na mateřské, fakt bych měla pocit dovolené.
Já často slýchávala od chlapů v době, kdy mé děti byli ještě "špunti" a já byla na MD, že by si to s ženskýma rádi vyměnili za ty 2 roky na vojně i s tím nošením 9 měsíců, kdy kolem těhotné každý skáče, a následným rozením
.
zábavy s partou kamarádů.
Škoda, že to nejde zařídit, aby to zažili. Humor by je přešel.
Jeden takový to kdysi říkával dost často. Zajímalo by mne, kde by potom bral čas na chození na ryby, čundry a
závislá na čokoládě: to už je fakt jenom na tobě, jak si tu dovolenou zorganizuješ
Pokud si třeba chlap vezme dovolenou a využije jí k přestěhování bytu, rekonstrukci koupelny nebo ke zrytí zahrady, taky by si měl stěžovat, že to nebyla žádná dovolená?
Dyť je to blbost. Je to jen slovo.
závislá na čokoládě: Ale pokud si v práci vezmeš týden dovolené, taky máš týden odpracovaný...
Vivian:
Pokud to chceš brát do slova, tak ano. Podle ELDZ-evidenčního listu důchodového zabezpečení se doba na mateřské dovolené počítá jako odpracované roky. Možná by název mohl být mateřská práce nebo galeje?