Spatřila jsem v nabídce pokrm zvaný Kikkerbille. Inu, asociace jsou různé, a já jsem si pod tímto pojmem představila něco od drůbeže.
Dostala jsem ovšem žabí stehýnka. Opotila jsem se. Pohled obsluhujícího pána byl kombinací shovívavě zdviženého obočí a škodolibého úsměvu. Zapikal se u dveří do kuchyně a nespustil od našeho stolu oči.
Ale samozřejmě, že jsem se chovala, jako bych tuto krmi třikrát v týdnu měla k svačině. Nakonec to bylo velice dobré a vážně jsem si pochutnala.
Nicméně, proti některým krajům a obyvatelům různých zeměpisných šířek je má ochutnávka žabích končetin slabým čajíčkem.
Pojďte se podívat, co se kde dá prohnat zažívacím traktem.
Termiti – Afrika
Bílí mravenci jsou pochoutkou afrických černochů, kteří tvrdí, že chutnají jako ananas.
Pavouci – Laos
Laosané považují pavouky za lahůdku. Smažení pavouci mají prý docela příjemné aroma a připomínají svou chutí obyčejné ořechy.
Klokaní mužství – Austrálie
Za jednu z největších specialit tamější kuchyně jsou považována varlata grilovaných klokanů. V restauracích se obvykle servíruje talíř s třemi varlaty v ceně kolem jednoho a půl dolaru.
Vyhledávané speciality v Číně jsou medvědí tlapy, daňčí ocasy, kachní jazyky, úhoří vajíčka, velbloudí hrb, opičí pysky, kapří ocasy, volský morek a kočičí maso. Dáte-li si zde „trojí písknutí“ možná mi budete závidět Kikkerbille. Jedná se totiž o krysí mláďátka.
Text v průvodci doslova říká: Poprvé vypísknou, když je uchopíte tyčinkami, podruhé při namočení do sojové omáčky a potřetí, když si je dáte do pusy. Ech, dobrou chuť.
Dále v čínském menu například najdete krysu obloženou smaženým chřestem a krysí polévku s kořínky léčivých bylin. Krysu si jednoduše dáte v Číně tak běžně jako u nás kuře.
Pokud byste si tady ale nechtěli pochutnat na hlodavci, můžete zkusit například hada, ježka, žížalu, případně psa. A pokud vám i tohle bude málo, ještě jsou k mání smažení švábi, švábí lívanečky nebo – patrně dětské menu – švábí kaše.
Sobí žaludek i s obsahem – Inuité
Eskymáci považují za lahůdku sobí žaludky plné lišejníků, bobulí a jiné rostlinné potravy, která spolu se žaludeční šťávou soba představuje pikantní a čerstvý salát. Žaludek jedí syrový (ten můj teď zavrávoral).
Hlínové placky – Ghana
Nedaleko Akkry těží dělníci tvrdou hlínu, kterou melou, prosívají a mísí s vodou a moukou a pečou z ní malé placky. Čukčové, žijící zase na nejzazším severovýchodě Ruska, mají v oblibě sladkou, tučnou, žlutou hlínu, kterou jedí jen tak.
Stačí strhnout kůru stromu a objevit chodbičku s 25 cm dlouhými, tučnými larvami. Jedná se o pochoutku plnou stopových prvků, železa a 35 % tuku, který bezvadně váže vodu.
Komáři – Mexiko
Specialitou mnoha mexických restaurací je komáří polévka, nebo vajíčka much žijících v okolí jezera Texcoco. Tato pochoutka se nazývá „Mexický kaviár“. Jen v Mexiku žije okolo 110 druhů hmyzu, které se dají jíst.
Vrabci – Thajsko
Thajci se evidentně řídí pořekadlem o vrabci v hrsti. Pokrmů z tohoto opeřence si zde můžete dát opravdu hodně. Vrabci jsou dokonce v Thajsku již ohroženi „vyjedením".
Lidojedi ve vnitřní Brazílii zásadně nejedí maso svých nepřátel, ale s úctou slupnou zesnulého kamaráda. Toho podle receptu rozřežou na malé kousky, vloží do hrnce a postaví na oheň. Přesně při západu slunce sejmou z hrnce poklici a rozdělí kousky vařeného nebožtíka mezi sebe. Kosti jsou rozemlety na prášek a rozházeny na všechny strany.
Vdova kmene Karaibů z Antilských ostrovů jde ještě dál. Sama manželovi vykope hrob a pohřbí ho. Po roce tělo zase vyhrabe. Jeho kosti pak uloží do pytlíku, který si celý další rok strká pod peřinu, aby s ní byl manžel i v noci. Pokud se chce znovu vdát, tak kosti rituálně uvaří a vzniklý vývar postaví na práh svého domu. Ten muž, který polévku okusí spolu s vdovou, stane se jejím novým manželem. Karaibské ženy nazývají tuto - věc - rajským pokrmem.
No co? Možná by zase třeba Laosanům nebo australským domorodcům při pohledu na naši „svíčkovou se šesti“ bylo také nevolno...
S jakým gastronomickým zážitkem jste se na svých cestách setkali vy?
SOUTĚŽ SCHWARZKOPF: Gabriela Preissová
Nový komentář
Komentáře
Co ten člověk všechno nesežere.
kdyz nekde jsem tak jim jidla jaka jedi v te zemi. Asi bych zavahala nad svabama. Pokud bych vedela ze jsou to svabi. Jinak je dobra treba iguana, na medvedi tlapy si nepotrpim, ty chutnaji asi jako veprove nozicky....sama klizka, jinak medvedy, kteri mohou mit trichonosu varim spis na gulas nebo rostenky, nedelam z nich bifteky. Dobrej je bobr, i kdyz vychvalovana pochoutka, bobri ocas nemusim,bison, pochopitelne los ci cariboo, dikobraz je dobrej,langusty, shrimpy, sneky, zaby...to je vsechno moc dobry papani:) Delala jsem i rysa na smetane a byl moc dobrej, mum synum chutnal. Delam kaviar z lososich jiker a z jejich jater delam pastiku.A jen mimochodem...urcite ten cisnik v popisovanem pribehu se nechoval jak si pisatelka predstavovala. Jednak nemohl tusit ze to nezna, jednak zaby nejsou nic tak neobvykleho,zvlast v restauraci ktera je lidem nabizi v jidelnicku.
Já jsem v tomhle fifinka přecitlivělá, takže mám problémy i s českejma jídlama, nejím vlastně skoro žádný maso. Z toho, co je zde uvedeno, bych snědla jedině tu hlínu.
Trochu mě zarazily ty kulky z grilovanýho klokana. To jako fakt se odříznou až po ugrilování celýho klokana nebo jsou to grilovaný kulky?
Teda ziju tu uz dlouho .. ale klokani kulky jsem tu jeste nevidela
zabi stehynka jsem ochutnala jsou vyborne,nove jsem ted naposled ochutnala na sardinii steaky z konskeho masa
Asi hodím šavli
Zabi stehynka jsou vytecne maso, takove jemne
. U zelvi polevky jsem se vsazela s kamosem, jestli tam budou plavat i boudicky. Neplavaly
Snek je takovej prumernej, muzu-nemusim. Ale hada bych kostla rada
red_rat: Ano vyjmečně film po knize nezklamal.
arjev: K Motýlkovi se připojuji - naprosto vyjmečné čtení.
venclikovaj: pro tebe je to hnus, ale četlas Motýlka a nebo, když zabloudíš v amazonském pralese - hlady sníš všechno co najdeš. Četla jsem knihu o válečných zajatcích a ti když na parapetu okna patologie v koncentráku našli lidská játra, nerozmýšleli se a snědli je.
Housenky motýla drvopleně šedého musí být dobré papáníčko. Tolik proteinu najednou
Meander: Šneci jsou domácí mazlíčci, ty cyniku
Ale krysu nebo třeba morče jo, to je skoro jak králík
venclikovaj: Jak nechutných? Vždyť je u každé "lahůdky" napsáno, komu chutná.
hnus!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!proč píšete o takových nechutných věecech???
Majucha: ten nebožtík po roce.. no nevím, co tam tak může být
Krysa může být moc dobrá
a žabí stehýnka doufám brzy ochutnám. Stejně tak ráda bych okusila hada a šneky.
Majucha: taky si to myslím a kromě živých zvířat (ty pískající krysky) a vývaru z nebožtíka, který byl rok pod zemí, bych zkusila klidně vše
vývar z nebožtíka je hrozný
red_rat: Pripomnelas mi historku z druheho dilu Stoparova pruvodce po galaxii
Restaurant na konci vesmiru... Po restauraci chodil specialne vyslechteny bycek, ktery sam sebe nabizel k snedku
No, ony ty zizalky a svabici jsou asi fakt hodne vydatni na stopove prvky. Ne, ze bych to hodlala zkouset, jsem vdecna za nase zabehane pochoutky