Červená čočka je luštěnina pocházející údajně z Turecka nebo z Kanady. Dnes je velmi rozšířená v celé Asii a postupně si získává oblibu i v Evropě. Ani se nedivím, v naší domácnosti se už „usídlila“ natrvalo.

A co si na ní vlastně ceníme? 

- Červená čočka je bohatým zdrojem železa, selenu, fosforu, zinku a vitaminu B6. V kombinaci s rýží či celozrnným chlebem poskytuje plnohodnotné bílkoviny. Obsahuje vlákninu, která povzbuzuje činnost střev a pomáhá proti zácpě. Škroby přítomné v luštěninách se pomalu vstřebávají a umožňují tak rovnoměrné uvolňování glukózy do krve. To je důležité zejména pro diabetiky

- Červenou čočka není třeba máčet, a přesto je velmi rychle uvařená. Stačí přibližně 15 minut a můžete podávat na stůl.

- Nevýhodou luštěnin (fazole, hrách, soja a čočka) je přítomnost látek způsobujících nadýmání. Mohou zato oligosacharidy ve slupkách, které se částečně štěpí až v tlustém střevě, a uvolněné škroby pak rychle zkvasí . Červená čočka se prodává slupek zbavená, je tedy velice dobře stravitelná.

 Jak upravujeme červenou čočku ? Receptů je určitě hodně, my doma zůstáváme věrni klasickému způsobu přípravy luštěnin – „pohustu“ nebo jako polévku. Tu podáváme s osmaženou houskou, protože červená čočka se velice rychle rozvaří a pak konzistencí i barvou připomíná hrachovou kaši.

Červená čočka se hodí i jako první bílkovina vůbec, kterou svému miminku můžete nabídnout (samozřejmě po mléku). Pro ty nejmenší je dobré přidávat červenou čočku do zeleninových polévek.

 Dobrou chuť přeje

Reklama