Dnešní téma je pro nás více než aktuální.
Celá redakce se stěhuje téměř doslovně o dům dál.
Pod zadkem mi odnášejí nábytek, všude kolem mě panuje stěhovací šrumec a já sedím na bedně od banánů a píšu poslední článek v těchto prostorách.
Dělám si legraci. Tu bednu od banánů jsem si vymyslela.
Jinak je všechno pravda.
Říká se, že je lepší vyhořet než se stěhovat. Nebo malovat? To je fuk, obojí je šílené.
Já bych se nechtěla rouhat, ale celá moje rodina se po povodních 2002 stěhovala jen s pár věcmi, a mělo to něco do sebe.
Když si představím, že bychom někdy stěhovali karlínský byt, po strop napěchovaný pětadvacet let střádaným “haraburdím“, berou mě mrákoty.
Teprve když se člověk stěhuje a bere pěkně jednu věc po druhé do ruky, přijde na to, jaký je sysel.
„To je škoda, to by se mohlo ještě někdy hodit; jé, a tohle jsem celá léta hledala...“
Určitě to každá z vás někdy zažila a vždycky si řekla, že teď už nebude nic schovávat, že teď už bude nemilosrdně vyhazovat to, co nezbytně nepotřebuje k životu.
A že toho je.
Za dob studií jsem se stěhovala každou chvíli a žila mezi krabicemi, které jsem někdy nemusela ani vybalovat.
Všude čouhaly ze zdí dráty a prostorem se nesla ozvěna.
Ale na rozdíl od původního bytu se tenhle doslova koupal v sluneční lázni a voněl novotou.
Museli jsme, a vlastně i chtěli, úplně změnit dosavadní styl bydlení.
Karlín byl vybaven převážně tmavým, místy starožitným nábytkem, stěny obloženy obrazy a grafikami, všude koberce, záclony a mraky serepetiček. Byl to takový klasicky, až staromilsky zařízený byt, který působil mírně dekadentně až ponuře.
Zato nový ďáblický si přímo říkal o střídmý jednoduchý nábytek a světlé barvy.
Zařídili jsme ho celý v jednom stylu, v kombinaci severské břízy, hliníku a mléčného skla.
Působí čistě, vzdušně a, což má nesmírnou výhodu, uklizeně.
Navíc je úžasně variabilní, lehce změníte jeho náladu pouhou výměnou přehozů, polštářků a drobných doplňků.
Nakonec ta radikální změna zapůsobila jako očistná lázeň a mám dokonce pocit, že jsem s novým bytem omládla. Už bych určitě neměnila.
Možná stejně očistně na nás zapůsobí i stěhování redakce.
Kdo ví, nechme se překvapit.
A co vy, milé ženy-in, jaký je váš vztah ke stěhování?
Máte rády změny, nebo si těžko zvykáte?
Zažily jste nějakou příhodu při stěhování?
Chtěly byste žít kočovným životem?
Nebo by vás vytržení z kořenů bolelo?
Musely jste se někdy stěhovat proti své vůli?
Kvůli stavbě dálnice, důlní těžbě, přehradě?
Napište mi své zážitky nebo otázky, už budu v novém!
Nový komentář
Komentáře
Stěhuju se v poslední době docela často, za poslední dva roky pětkrát. Převážet metrovou kamélii je sice potíž, ale to bylo jenom jednou, jinak tahám hlavně knihy. Nemám iracionální náklonnost k sebraným spisům Jiráskovým nebo Engelsovým (ty bych naopak darovala nějaké rodině s krbem, kdybych k nim nějakým omylem přišla), ale poměrně pracně a draze shromážděnou specializovanou knihovnu, kterou hojně používám.... tahání krabic s knihami je taková posilovna zadarmo..
Kdyz jsme se stehovali v prosinci do Skotska, tak jsme meli 78 velikych krabic (a dve male deti). Nebylo to tak strasne, jen moji rodice z toho meli migrenu, protoze si mysleli, ze to nemuzeme za tak kratkou dobu zvladnout - ovsem priznali to, az uz bylo po vsem.
Jinak já jsem člověk, který na předmětech absolutně nelpí, takže mi nebylo líto opustit jeden byt a zařídit sakumprásk nový... a kdybychom se měli za pět let stěhovat zas, asi by mě to taky nijak nemrzelo...
Tak nám to tak vyšlo, že jsme se vloni stěhovali dvakrát - v lednu a v prosinci
Stěhování samotné je dost děs, navíc v prvním případě jsem byla v sedmém měsíci těhotenství a ve druhém jsem měla osmiměsíční dítě
, ale důkladná probírka věcí, kterou jsem uskutečnila hned dvakrát, nám skutečně neuškodila, a nový byt je super
, takže vlastně zkušenosti se stěhováním mám veskrze pozitivní
Žábina: Mám mnoho obrazů svých
Ja nesnasim malovani, toho bordelu potom,to nekonecne omyvani, a kdyz to uschne je to tam zase:(((
Zase pro stehovani, ikdyz je to neprijemne, zmenit byt je super, clovek omladne,s tim souhlasim, vymeni se.
S uchovavanim starych cerepeticek, uz schovavam jen malicne zbytky sperku, mam na to dve vetsi krabicky, a je to.Horsi je to z knizkama,mam asi talent koupit takove, ktere nikdo nechce, nepotrebuje, tak je taham sebou:(
Jinak, ted se budem ztehovat, a mame to pres tisic kilaku, ceka nas totalne uklidit byt, dovest zpatky predchozi vybaveni,to nase si ovest, uskladnit, a potom az navest do noveho bytu_ufff,myslim,ze uz mam plan, pod zastitou usetrit, se asi zdejchnu,a neecham stehovani na priteli a jeho pomocnikovi.No co:))Jsem preci princezna:))))
A co vy? taky v tom nekdy nechate chlapi se topit, vzdyt my to pak budem uklizet desetileti, oni by to mohli prestehovat bez nas,ne?:)
Meander: já nevím, ale když si to někde zařídím k obrazu svému jak se říká, tak jsem spokojená kde jsem a nechce se mi někam jinam....
Já se stěhovala 4 a jednou jsem stěhovala rodiče. Moc mi to nevadí, protože dělám debordelizaci průběžně.
Co se nehodí, ihned posílám dál.
Okna jsme vyměňovali na podzim a nezdálo se mi to tak hrozné.
sharonka: Hmm, to je taky fakt, ten můj taky není žádnej kutil. Menší rekonstrukce sice proběhly a byla jsem to já, kdo pobíhal se zednickou lžící, míchal hrubou a fajnovou.
Editka:
zajímavý koníček
gwen:
a když ještě připočtu, že manžel nemá vůbec žádné "kutilské sklony", takže shánět na všechno firmy a řemeslníky a nějak to zkoordinovat dohromady, kontrolovat, aby to udělali dobře atd. atd.
sharonka: Já to taky řeším. Koupelna by potřebovala překopat, neb je z 50. let a kuchyň to samé. Ale hrozím se té špíny, prachu, atd...
damanka: já mám teď přesně tohle dilema. Původně jsem chtěla začít příští rok s rekonstrukcí našeho panelového 3+1, ale čím dál víc se mi líbí možnost ho prodat a nastěhovat se do nového.
Pořád to řeším.
Mockrát jsem se stěhovala bez nábytku, jenom s věcma k přežití, a to byla fajn změna
Tahat skříně si moc neumím představit, stačilo malování, ale zase kdyby to mělo být do lepšího, tak proč ne?
Žábina: Já to chápu. Mít na to prachy, taky by mě to bavilo. Ale když se pořád stěhuju a místo nábytku mám krabice od banánů, je to poněkud vyčerpávající
někde jsem četla rozhovor s nějakou herečkou, že se vždy nastěhuje někam, vše zařídí, předělá a když je hotovo, tak se nudí a přestěhuje se zas jinam..to absolutně nechápu
damanka:Mluvíš mi z duše. Loni jsme se stěhovali, nakoupili vše nové, krásně se zabydleli a pak nám asi ruplo v bedně
a rozhodli jsme se pro rekonstrukci kuchyně. To byl asi nejhorší měsíc v mém životě.
Stěhovala jsem se devětkrát a v tomhle bytě hodlám umřít, i kdyby to mělo být vlastní rukou
stěhování není problém-když je to do lepšího
aspoň zjistím, co všechno už nepotřebuju
daleko horší jsou nějaký úpravy v bytě-chtěla bych nový podlahy, ale nemůžu se odhodlat....mám živě na paměti ten chlív při výměně oken na podzim
nejlepší je stěhovat se do nového prostorného bytu s holýma rukama a narvanou kreditkou....
Prostě od nuly....