Šálek kávy nás dokáže „nakopnout“ k nevídaným výkonům, zvýší tlak, zažene únavu. Chválabohu za kofein! Jenže, co když patříte mezi ty, jimž je zapovězen? Pak jistě vezmete zavděk alespoň takzvaným dekafem. Víte ale, jak káva bez kofeinu vzniká? Možná se vám to nebude líbit.

Zatím se ještě nepodařilo vyšlechtit kávovník, který by plodil zrnka prostá kofeinu. Proto jej z nich musí výrobci kávy pracně odstraňovat až po sklizni. Ano, to byste pravděpodobně vydedukovali sami. Tušíte ale, jak to dělají? Existuje hned několik způsobů, ale ne všechny se obejdou bez pomoci chemikálií. Ač jsou všechny schváleny jako zdravotně nezávadné, některé výzkumy hovoří jinak. Proto se vyplatí vědět, co pijete.

káva

1) Evropský proces

Většina bezkofeinové kávy je připravena pomocí chemických látek - rozpouštědel, jako je dichlormethan nebo ethylacetát. Jaký je postup? Zelená kávová zrna se po sběru namočí do vody, aby se rozevřela. Jakmile se tak stane, je opakovaně promývána v chemické látce, dokud ta do sebe neabsorbuje naprostou většinu kofeinu.

Evropské zákony dovolují v takzvaném dekafu pouze 0,1 % kofeinu u zrnkové a 0,3 % u instantní kávy.

Jakmile jsou kávová zrna bez kofeinu, párou se z nich odstraní použité chemikálie, aby mohla být následně usušena.

Výhoda tohoto procesu spočívá v tom, že kávě zůstane z velké části její původní aroma i chuť, byť zůstává patrná i chemická příchuť v chuťovém dozvuku nápoje.  

V minulosti se k výrobě dekafu používal také benzen. „První bezkofeinová káva vznikla již na počátku 20. století, a to napařováním roztokem slané vody a proplachováním benzenem. Není překvapením, že tento postup byl následně opuštěn kvůli zdravotním rizikům, které s sebou nesl,“ vysvětluje Daniel Kolský z pražírny kávy mamacoffee.

2) Švýcarská vodní cesta

Za nejšetrnější a bezpečnou metodu dekofeinizace se nyní považuje takzvaná Švýcarská vodní cesta. „Během té se zelená káva ponoří na 8 - 10 hodin do čisté vody, do které se postupně louhuje kofein a další látky. Voda se následně filtruje přes uhlíkové filtry. Celý proces se opakuje tak dlouho, dokud v kávě nezůstane pouhé 0,1 % kofeinu,“ vysvětluje Daniel Kolský.

Snad jedinou nevýhodou tohoto procesu je fakt, že s kofeinem mizí také éterické oleje a aromata, což se neblaze podepíše na výsledné vůni a chuti kávy. O to víc, oč je pražená káva méně kvalitní. Pokud se ale tento způsob kombinuje s kvalitními kávovými zrny, zůstává chuťový prožitek i tak vysoký.

3) CO2 metoda

I při této metodě je kofein odstraňován ze zelených zrnek. Ta jsou napařena a následně vystavena proudění oxidu uhličitého zahřátého na extrémně vysokou teplotu. Při tomto procesu do sebe CO2 kofein pohltí. Ostatní složky obsažené v kávových zrnech však zanechá.

4) Sparkling Water Process

Funguje na podobném principu jako CO2 metoda. Jen je při ní oxid uhličitý vpouštěn do zrn, která jsou namočena ve vodě, a to tak dlouho, dokud jí nenasáknou a kofein nepustí. Následně mohou být zrna pro přípravu kávy bez kofeinu usušena.

Podle odborníků z pražírny kávy mamacoffee jsou obě metody odstraňování kofeinu pomocí CO2 sice velmi kvalitní, často však pokulhává kvalita vstupních kávových zrnek. Proto prý bývá takto připravený dekaf chuťově plytký.

Podle čeho vybírat

Jak poznáte, kterým procesem byl z kávy kofein odstraněn? Těžko, na etiketě to nemusí být, a většinou ani není, uvedeno. Jedinou možností je kontaktovat výrobce. Druhou šancí, jak vědět, co pijete, je navštívit specializovanou pražírnu a investovat do kávy, která na štítku postup dekofeinizace uvádí.

Jak doma snížit obsah kofeinu

„Množství kofeinu v kávě lze ovlivnit i její přípravou a mletím. Obecně platí, že čím jemněji je káva namletá a čím déle se louhuje, tím více kofeinu se dostane do výsledného nápoje,“ radí Daniel Kolský z mamacoffee.

káva

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

Čtěte také: