Často lze ale narazit i na informace, které mohou vyvolávat v rodičích pochybnosti nad přínosem očkování. Je očkování tím správným prostředkem prevence nemocí? Je malé děťátko na očkování připraveno?

Jak funguje očkování?
Očkování vytváří ochranu před infekčními onemocněními způsobenými viry nebo bakteriemi. Očkovací látka se podobá původcům infekce a jejím úkolem je aktivizovat v organismu imunitní systém, aby si sám vytvořil potřebné protilátky a takzvané paměťové buňky. Pokud dojde k průniku virů či bakterií do organismu, protilátky se na ně okamžitě navážou, zneutralizují je a znemožní jejich množení, šíření a napadání dalších buněk. Tím je zabráněno propuknutí infekce. Očkováním jsou dále utvářeny takzvané paměťové buňky. Ty kolují v krvi, podobně jako protilátky, a čekají na případný kontakt s virem či bakterií. V případě, že k němu dojde, paměťové buňky si „pamatují“ hlavní složku očkovací látky, která vyvolala jejich tvorbu. Velice rychle pak reagují a začnou produkovat velké množství protilátek, které posílí účinek těch stávajících dříve, než dojde k propuknutí nemoci.

Jaké je složení vakcíny?
Hlavní součástí očkovací látky je účinná složka (antigen), která je podobná původci infekce, viru či bakterii, a navozuje imunitní reakci. Nejmodernější vakcíny obsahují jen takové množství antigenů, které je nezbytné k vytvoření dostatečné ochrany. V současnosti je dětem v rámci očkování aplikováno jen několik desítek antigenů. Pro porovnání, v druhé polovině minulého století, kdy došlo k rozšíření očkování, bylo ve vakcínách obsaženo až několik tisíc antigenů. Odborníci uvádějí, že pokud by všechny vakcíny současného českého očkovacího kalendáře byly aplikovány v jeden den, bylo by „zaměstnáno“ pouze 0,1 % kapacity dětského imunitního systému. Druhou významnou složkou vakcín jsou pomocné látky, které jsou nezbytné pro jejich účinnost, stabilitu, trvanlivost a bezpečnost. Je třeba zdůraznit, že množství těchto prvků není však vyšší, než běžně přijímáme z potravy či ze svého okolí.

Jsou děti na očkování připravené?
Většina vakcín je podávána v průběhu prvních měsíců života. Riziko vážných průběhů nemocí hrozí zejména u dětí v prvním roce života. Doporučené termíny očkování jsou proto zvoleny tak, aby očkování poskytovalo ochranu tehdy, kdy je jí nejvíc zapotřebí. Obranyschopnost nejmenších dětí ještě není plně vyvinuta a imunitní systém si s infekcí sám neporadí. Dostatečnou ochranu nezajistí miminku ani mateřské mléko, jak se občas traduje. Očkování imunitní systém dětí nezatěžuje ani neoslabuje, naopak ho posiluje a přirozená obranyschopnost se pak nadále utváří. Zmíněné doporučené termíny očkování uvádí dětský očkovací kalendář. Pokud dítě trpí vážným onemocněním nebo má významně oslabenou imunitu, vytváří se plán individuální. Mělo by se však jednat pouze o výjimečné situace, jakékoli odkládání očkování nemá z hlediska imunitního systému význam, pouze prodlužuje rizikové období, kdy dítě není proti nemoci chráněno.

Reklama