Zimní houby nenajdete na každém rohu a nejspíš jich nebude ani plný košík, ale tím větší vzrušení z pátrací akce zažijete. Úspěšná můžete být nejen v lese, ale také v parcích nebo poblíž řek, potoků a rybníků, všude tam, kde je vlhko. Jen nekoukejte pod nohy, ale trochu výš. Jde totiž o dřevokazné houby, kterým se daří na kmenech stromů nebo na pařezech. 

Jidášovo ucho (Auricularia auricula-judae)


Foto: Shutterstock

Objevit ho na starém dřevě listnatých stromů, hlavně bezu černého a akátu, můžete po celý rok. A je úplně jedno, jestli v nížině, nebo pahorkatině. Jeho 2 až 12 centimetrů široké, červenohnědé kloboučky jsou různě zprohýbané a na dotek měkce chrupavčité. Zkušení houbaři se na jejich hledání vydávají hlavně po dešti, díky němuž plodnice nabobtnají.


Foto: Shutterstock

  • Kromě toho, že si z nich připravíte například různá jídla v asijském stylu, polévky a podobně, mají i léčivé vlastnosti. Posilují imunitní systém, upravují hladinu cholesterolu a jsou prospěšné srdečně cévnímu systému (léčí i hemoroidy).

Penízovka sametonohá (Flammulina velutipes)


Foto: Shutterstock

Od podzimu do jara lze na mrtvém dřevě listnáčů objevit jednu z našich nejchutnějších hub. Kolem 5 cm široké kloboučky zbarvené žluto-oranžovo-hnědě rostou v trsech. Lepším poznávacím znamením penízovky je ale její noha (třeň). Má na sobě sametové chloupky a jak stárne, barví se až do hnědočerné. Vydrží i větší mráz (do -10 °C). Sice zmrzne na kost, ale po roztátí roste dál.

Foto: Shutterstock

  • Konzumuje se pouze klobouček, který vyniká báječnou houbovou vůní a chutí. Hodí se do omáček, polévek, k masu nebo třeba do asijských jídel. V těch můžete penízovku najít pod názvem enoki. Pozitivní účinky má tato houba i na naše zdraví. Je vyhledávána pro podporu imunitního systému, ale také pro protirakovinné a antimikrobiální působení. Tlumí záněty, alergie, astma a pomáhá při nespavosti. Hojí i žaludeční vředy a je vhodná pro pacienty s Crohnovou chorobou.

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus)


Foto: Shutterstock

Tuto houbu (nebo její příbuzné) budete nejspíš znát z obchodu, kde je už běžně k mání. Barvou i tvarem skutečně připomíná ústřici. Její 5 až 25 cm široký, bělavý až šedohnědý klobouk je pružný, vějířovitý a hladký. Roste od podzimu do jara na odumírajícím dřevu listnáčů, někdy ale nepohrdne ani jehličnanem.


Foto: Shutterstock

  • Z hlívy je pověstná například falešná dršťková polévka, ale také bramboračka a houbové omáčky. Chutnat vám bude i v octovém nálevu. Zamilujete si ji také pro zdraví prospěšné látky, kterých je plná. Posiluje imunitní systém, a tak pomáhá tělu bojovat proti nejrůznějším neduhům - včetně civilizačních chorob.

Čtěte také:

Reklama