...vyběhla jsem před školu a už mávala na projíždějící auta. Kdyby mě tak viděli naši, jakým způsobem jsem si urychlovala cestu domů. No co, autobus jezdil jednou za uherák a ještě k tomu stavěl na každé mezi. Stop byl rychlejší, zábavnější a zadarmo.
A strach? Vůůůůbec. Co by se mi mohlo stát, vždyť stopuji ve dne, na přehledné hlavní silnici, cestou žádná odbočka do lesa a zásadně jen osobáky. Jako by to byla záruka, že násilníci řídí jenom náklaďáky. Přinejmenším mají po ruce něco, čím by vás mohli praštit.
Občas se mě některý řidič zeptal, jestli nemám strach takhle sama stopovat, ale na to jsem měla (prý) osvědčenou odpověď: „Většinou berou jen slušní lidé jako vy.“ Také je dobré sednout si dozadu, nenosit vyzývavé oblečení a stále se na něco ptát, aby neměl čas vymýšlet nekalosti. Tato naivní teorie „bezpečných“ zásad stopu, mě držela až do doby, než jsem viděla film Smrt stopařek. Sice to byl řidič náklaďáku, stalo se to v noci a na odbočce do lesa, takže splňoval všechny rizikové faktory, kterým jsem se vyhýbala, ale stejně…
Myslím, že tou dobou od stopování odradil spoustu holek. Mě teda určitě.
Pak už jsem stopovala jenom s přítelem. No stopovala, většinou jsme na silnici prostáli půl dne, než se nad námi někdo (většinou řidič náklaďáku) slitoval. A pak že v tom není sexuální podtext.
Každý řidič, který vám zastaví, si chce pošimrat ego, poklábosit s pěknou mladou holkou a třeba trochu zaflirtovat. Nebo myslíte, že to je čistě z dobročinnosti? Snad, pokud šlo o vojáky, s těmi měli skoro všichni šoféři soucit. Jako by jim nohu na brzdový pedál vedly 
nostalgické vzpomínky na časy, kdy sami bývali na jejich místě.
Já sama, jako řidička stopaře neberu, mám strach. Jednou jsem ale udělala výjimku a zastavila starému dědovi, který jel s košíkem plným jahod ze zahrádky. To nebylo kvůli těm jahodám, jak by se mohlo zdát, ale začínalo pršet a bylo mi ho líto. Svezla jsem ho jen kousek do nejbližší vesnice a on mi za to pár jahod dal.
Poslední dobou mám pocit, že autostop skoro vymizel. Čím to? Řidiči mají strach z falešného obvinění ze znásilnění, nebo mají strach stopaři?
A jak jste na tom se stopem vy?
Stopujete nebo jste stopovala?
Odkud kam?
Co vás na stopu láká?
Máte nějaké zásady bezpečného stopu?
Zažila jste nějakou příhodu?
Stopovala jste někdy v zahraničí?
Jaký je v tom rozdíl?
Zkoušela jste spolustopa přes internet?
Vy sama stopaře berete?
Máte nějaký zážitek?
Napište nám pozitivní i negativní zážitky ze stopu vašeho nebo vašich přátel a my vám pošleme dárek.
Jdu na stopa
Co by se mi mohlo stát, vždyť stopuji ve dne, na přehledné hlavní silnici, cestou žádná odbočka do lesa a zásadně jen osobáky. Jako by to byla záruka, že násilníci řídí jenom náklaďáky.
Doporučujeme
Komerční tipy
-
Redakce testuje: tři skvělé stolní hry od Dino toys Jedna z věcí, které nás v redakci spojuje, je láska ke stolním hrám. Nezůstaly jsme jen u těch klasických, naopak nás zajímají ty, které nejsou zase až tak známé. K našim oblíbeným patří třeba Sequence, Přemyslovci a Kostky jsou (s)vrženy.
-
Královské dobrodružství s oblíbenými princeznami Každá holčička sní, že se stane princeznou. Než princ George doroste na ženění, nechte vaši malou princeznu užít si královské dobrodružství se stavebnicemi LEGO® I Disney. Ať už je vaše dítko fanoušek Malé mořské víly, Popelky nebo sní o životě v království Arendelle, vybuduje si z kostiček LEGO® vlastní pohádkový svět s oblíbenými hrdiny
-
Vepřové medailonky na hříbkách s bramborovými harmonikami v Remosce Tria Vyzkoušejte vynikající recept na vepřové medailonky na houbách s bramborovými harmonikami. Jednoduché a chutné, přímo z Remosky!
-
Testováno čtenářkami a jejich dětmi: vlasová péče Klorane s chininem a řada Bébé pro nejmenší Značku Klorane vám nemusíme dlouze představovat. U nás v redakci máme s jejich výrobky nejlepší zkušenosti, rádi testujeme jejich novinky a necháváme se inspirovat jejich zkušenostmi v oblasti péče o vlasy a tělo. A dobře víme, že testování kosmetiky mají rády i naše čtenářky. Přečtěte si recenze na vlasovou péči s chininem a dětskou řadu Bébé, kterou nám pečlivě otestovalo deset z vás.
-
Voda na zahradě – tipy, jak šetřit Minimální sněhová pokrývka v zimě, méně srážek v jarním období a suchá parná léta vedou k velkému nedostatku vody. Zahrady ovšem potřebují vláhu, jinak se během letních měsíců mění ve vyprahlou poušť. Jak vystačit s málem?
-
Olejový peeling je perfektním restartem pro každou pokožku Pravidelný a šetrný peeling je neodmyslitelnou součástí správné péče o pokožku. Odstraňuje odumřelé kožní buňky, precizně čistí pleť a zároveň podporuje prokrvení pokožky, díky čemuž může zářit zdravým a mladistvým dojmem. Ve světě peelingů můžeme objevit různé druhy, přičemž jedničkou je nepochybně peeling s příměsí olejů. Jaké zázraky takový peeling dokáže?
-
Užijte si luxusní péči v pohodlí svého domova díky přírodní značce Onclé Každá žena, která o sebe ráda pečuje, je v současné situaci, kdy jsou salóny krásy zavřené, poněkud nesvá. Pokud i vám chybí pocit luxusní péče, zajisté vás potěší zjištění, že s tou správnou kosmetikou si ji můžete doma dopřát skutečně na počkání. Stačí jen vědět, jakého pomocníka zvolit.
-
Podlehněte touze po kráse. Rituál věčného mládí korejských žen krok za krokem Při pohledu na Korejku si leckdy nemůžeme být jisté, zdali se jedná o dívku či dospělou ženu. Jejich tajemství, jak si udržet mládí, není opředeno mýtem. Jedná se o správné doržování pleťového rituálu s šetrnými přípravky.
-
Výživová poradkyně NUTRI FOOD PLAN radí: Díky těmto tipům si hravě posílíte imunitu Zdravý životní styl je klíčem k pevnému zdraví. Poznejte tipy výživové poradkyně, díky kterým si v tomto období hravě posílíte imunitu. Klíčová je nejen strava.
-
S MultiFresh bude vaše jídlo nabité vitamíny! Extraktor živin Nutribullet si v mnoha svých variantách našel cestu k srdcím a kuchyním mnoha uživatelů, kteří se rozhodli pro zdravý životní styl. V jeho schopnostech totiž bylo nejen ovoce, zeleninu, semínka či ořechy rozmixovat, ale zároveň z nich extrahovat maximum živin, k nimž se bežný smothie mixér neumí dostat.
Nový komentář
Komentáře
Amálie: Sakra
Já jsem teda v životě nestopovala, dostatečně na mě zapůsobily zprávy v černé kronice i Smrt stopařek, fakt se bojím.
A z téhož důvodu neberu stopaře, jednak nevím, co se z něj může vyklubat a jednak nehodlám někomu platit celý život bolestné v případě havárie. Slušným stopařům se tímto omlouvám. 
Ťapina:
Amálie: Nevím, co bych zrovna tobě mohla závidět
Všechno to, o čem ty tady více či méně smysluplně bájíš, já mám doopravdy, snad až na ty koně a psychopata 
Amálie: Na mě z tvých příspěvků zase čiší, že jsi na větvi z toho, že ses naučila řídit a dokonce si vyděláš na benzín.
Nic ve zlým, samozřejmě tě neznám, jenom na mě takhle působíš v této diskuzi.
Nestopuju a stopaře neberu - brání mi v tom pud sebezáchovy.
Amálie: z tebe zas čiší (mně) nepochopitelná zloba vůči stopařům
A docela chápu, že to Ťápu irituje.
Ťapina: Čiší z tebe závist a hledáš, kam bys tu strašlivou Amálii, co tě tak irituje, mohla nejlíp kopnout.
K tématu doporučuji knihy Mileny Holcové http://www.milenaholcova.cz/
Nebýt autostopu, tak se nikdy nepodívám na spoustu míst, třeba do té Provence
. Bylo mi 20, chtěli jsme cestovat a ne čekat x let, až si vyděláme na jízdenky. Čtrnáctidenní cesta nás vyšla na 8 tisíc oba a zážitky máme na celý život. Podruhé už jsme byli pohodlnější a "movitější", tak jsme do Avignonu jeli busem a stopem až odtamtud. Poznali jsme díky stopování místní obyvatele mnohem blíž, než kdybychom jezdili zavřeni ve svém autě. To je totiž věc, kterou na cestování miluju nejvíc - poznat tu zemi co nejblíž, ne jen jako pozorovatel.
Amálie: Já vím, ty jezdíš všude autem, protože jsi dokonalá řidička a taky neomezeně bohatá, takže to, že autobus je tam cca 20x levnější je pro tebe podřadná informace. Už sis aspoň přečetla vyhlášku a zjistila, že těhotenství dávno není důvodem k nepoužívání pásů?
Já jsem nikde nepsala, že jezdím všude stopem. Ta reakce, že se holt někam nepodíváš, patřila tomu, že jezdíš výhradně autem. Nepodíváš se tam, kam mě doveze vlak a z něj pak půjdu tři dny pěšky. Nepodíváš se tam, kam se jezdí vlakem, protože o auto bys tam do dvou dnů přišla. A tak dále a tak dále.
mindulinka:
Taky mám kolem sebe lidi, kteří by pro mne raději kamkoli dojeli, než mě nechat jet stopem.
Ťapina 36: Cože?
Tam, kam tebe sveze stop, dojede i moje auto. 
Ťapina 40: Jak jste do toho Estonska přijeli? Pokud hromadnou dopravou, tak tou já bych určitě nejela. Tudíž by mne žádná chybějící vlaková doprava nezaskočila.
Manx: Jo a také si zjišťuji dopravu předem a plánuju včetně dovolených, jaké jsou v dané zemi možnosti - pronajatí auta a za kolik a podobně. Nesnáším nejistotu. Jednou se mi stalo, že vlak co měl čekat na můj vlak trošku ujel. Díky mobilu jsem obvolala kde koho a brácha pro mě musel dojet do kotěhůlek asi 80 km od domova. A rád jel. Stopem nikdy.
Nikdy jsem nestopovala a stopovat nebudu. A taky nikdy žádného stopaře nevezmu - bojím se.
Párkrát jsem stopem jela, ale nikdy plánovitě, vždycky to byla nouzovka, když mi ujel autobus nebo vlak... a pokaždý to bylo bez problémů. Poprvé jsem jela stopem, když mi byly asi čtyři roky, s tátou a ségrou
, chodili jsme tenkrát do školky pěšky z vesnice do vesnice, ale už si nepamatuju, proč jsme tenkrát jeli stopem, možná pršelo nebo jel někdo známej... A naposledy jsme jeli s Jirkou k jeho rodičům z Prahy do východních Čech a ujel nám poslední vlak, tak jsme jeli metrem na kraj Prahy a stopovali jsme, a jeden řidič nás vzal do Hradce, další do Žamberka a v Žamberku už jsme si zavolali na odvoz tchána
Problém na stopu jsem nikdy neměla
Přítel (35 let) stopuje rád a taky rád bere stopaře. Já jsem toto "řemeslo" ochutnala až teprve s ním, sama jsem nikdy nestopovala a ani se nechystám.
Nikdy jsem nestopovala a stopovat nebudu. Nechápu lidi, co stojí s baťohama u silnice, když jim tím samým směrem jede za pár minut autobus. To už je vychcanost
Když se vydám na vandr, musím mít i peníze 
Beruška1: Bože, kde se furt berou ty mýty s "falešným znásilněním" při stopu? a proč nechtějí pořád umřít?
A) znásilnění je trestný čion jako každý jiný, tzn. je třeba míti důkazy (důkazy o tom, že proběhl pohlavní styk)
b) i kdyby tvůj nařcení z falešného znásilnění bojící se choť na potkání souložil se stopařkami, tak by bylo nutno dokázat, že došlo k znásilnění (stopy násilí, pohrůžka zbraní, hypnotika v krevním obraze...)
c) dokázat reálné znásilnění je krajně obtížné, takže dokázat falšné podle mne hraničí s nemožností
Tak zrovna dnes jsem šla na stopa.
Nechtělo se mi hodinu čekat na autobus. Jela dodávka a v ní Vietnamec. Tak tam bych nesedla. Nevím, co bych si s ním říkala
, ale pak jsem stopla známého, takže pohoda. Ale člověk nikdy neví, na koho natrefí.
Sexuálí podtext? 100%! Jeden známý bere stopařky jen kvůli toho. Uvidí pěknou děvčicu. Zastaví ji, poptá se co a jak , pakliže je volná, prostě jí "ukecá"
A musím jen dodat, že jsem s ním nějakou dobu chodila, ale ani tenkrát v tom nepřestal. Asi nějaký sport nebo co... Každopádně jsem se to dozvěděla, když mě asi 2 měsíce po rozchodu přibral domů...no bolístka byla relativně ještě nezahojená, ale čas bez sexu dlouhý, tak jsem se dala ukecat...no a pak mi to řekla kamarádka, že jsem nebyla první ani poslední, kterou "vzal stopem". Ale jako upřímně...zas to nebyla nejhorší cesta, že...