...vyběhla jsem před školu a už mávala na projíždějící auta. Kdyby mě tak viděli naši, jakým způsobem jsem si urychlovala cestu domů. No co, autobus jezdil jednou za uherák a ještě k tomu stavěl na každé mezi. Stop byl rychlejší, zábavnější a zadarmo.
A strach? Vůůůůbec. Co by se mi mohlo stát, vždyť stopuji ve dne, na přehledné hlavní silnici, cestou žádná odbočka do lesa a zásadně jen osobáky. Jako by to byla záruka, že násilníci řídí jenom náklaďáky. Přinejmenším mají po ruce něco, čím by vás mohli praštit.
Občas se mě některý řidič zeptal, jestli nemám strach takhle sama stopovat, ale na to jsem měla (prý) osvědčenou odpověď: „Většinou berou jen slušní lidé jako vy.“ Také je dobré sednout si dozadu, nenosit vyzývavé oblečení a stále se na něco ptát, aby neměl čas vymýšlet nekalosti. Tato naivní teorie „bezpečných“ zásad stopu, mě držela až do doby, než jsem viděla film Smrt stopařek. Sice to byl řidič náklaďáku, stalo se to v noci a na odbočce do lesa, takže splňoval všechny rizikové faktory, kterým jsem se vyhýbala, ale stejně…
Myslím, že tou dobou od stopování odradil spoustu holek. Mě teda určitě.
Pak už jsem stopovala jenom s přítelem. No stopovala, většinou jsme na silnici prostáli půl dne, než se nad námi někdo (většinou řidič náklaďáku) slitoval. A pak že v tom není sexuální podtext.
Každý řidič, který vám zastaví, si chce pošimrat ego, poklábosit s pěknou mladou holkou a třeba trochu zaflirtovat. Nebo myslíte, že to je čistě z dobročinnosti? Snad, pokud šlo o vojáky, s těmi měli skoro všichni šoféři soucit. Jako by jim nohu na brzdový pedál vedly 
nostalgické vzpomínky na časy, kdy sami bývali na jejich místě.
Já sama, jako řidička stopaře neberu, mám strach. Jednou jsem ale udělala výjimku a zastavila starému dědovi, který jel s košíkem plným jahod ze zahrádky. To nebylo kvůli těm jahodám, jak by se mohlo zdát, ale začínalo pršet a bylo mi ho líto. Svezla jsem ho jen kousek do nejbližší vesnice a on mi za to pár jahod dal.
Poslední dobou mám pocit, že autostop skoro vymizel. Čím to? Řidiči mají strach z falešného obvinění ze znásilnění, nebo mají strach stopaři?
A jak jste na tom se stopem vy?
Stopujete nebo jste stopovala?
Odkud kam?
Co vás na stopu láká?
Máte nějaké zásady bezpečného stopu?
Zažila jste nějakou příhodu?
Stopovala jste někdy v zahraničí?
Jaký je v tom rozdíl?
Zkoušela jste spolustopa přes internet?
Vy sama stopaře berete?
Máte nějaký zážitek?
Napište nám pozitivní i negativní zážitky ze stopu vašeho nebo vašich přátel a my vám pošleme dárek.
Jdu na stopa
Co by se mi mohlo stát, vždyť stopuji ve dne, na přehledné hlavní silnici, cestou žádná odbočka do lesa a zásadně jen osobáky. Jako by to byla záruka, že násilníci řídí jenom náklaďáky.
Doporučujeme
Komerční tipy
-
Kdo hlídá naše zdraví? Jak pomoct imunitě Naše tělo se neustále setkává se spoustou cizích látek a nepřátelských mikroorganismů, které na nás útočí. Kdo hlídá naše zdraví, když to nejvíce potřebujeme?
-
Jak pečovat o pleť? Tyhle dvě holky vás to naučí Jestli si nejste tak úplně jisti, jak používat kosmetické přípravky, jak je nanášet, vrstvit či jak aktivní látky z kosmetiky fungují? Nebojte, nejste první a pravděpodobně ani poslední.
-
Pořiďte si dokonalou matraci – na míru vaší postele a tak pohodlnou, jak si jen přejete Český výrobek - lehací systém VALTY® - již více než 25 let pomáhá se spánkem mnoha desítkám tisíc spáčů. Pružný rošt s matrací VALTY® lze opravdu nazvat dokonalou matrací.
-
Redakční testování přenosného reproduktoru Audio Pro T3: Super věcička co hraje jak o život! Posloucháte rádi hudbu? Máte ji v telefonu a posloucháte ji ve sluchátkách? Přesně tak jsem byla na oblíbené muzice závislá já.
-
Největší vynález průmyslové revoluce? Tipněte si Značku Electrolux založil vynálezce a podnikatel Axel Wenner-Gren ve Švédsku roku 1919. Ta již 100 let usnadňuje život miliónům domácností. Electrolux byl založen s myšlenkou, že vysavače budou lehčí a snadno použitelné v domácnostech. Po celém světě potom značka propagovala vysavač jako nástroj ke zlepšení zdraví a hygieny. A jejich vývoj pokračoval. Od praktických kolejnic, které zakladatel Axel Wenner-Gren umístil na model V, až po uvedení prvního robotického vysavače na světě.
-
Testování kolagenu The Solution: Pokožka je pevnější a pružnější Měli jsme možnost v redakci testovat neochucený kolagenový prášek The Solution a velmi rády jsme této možnosti využily. Jaké máme pocity po 8 týdnech testování?
-
Bojujte s žilními problémy dříve, než opravdu přijdou Z dlouhodobé statistiky Žilní kliniky v Praze vychází jeden operovaný muž na pět žen. V minulém rozhovoru na webu Žena-in nám primář této kliniky MUDr. Ota Schütz objasnil, proč tomu tak je. Jako hlavního viníka nehezkých metliček na dámských nohách, a v horším případě křečových žil, označil genetické dispozice. Dnešní povídání jsme zaměřili především na prevenci.
-
Připravte se na miminko společně Počít miminko není vždy jednoduché. K dobré plodnosti přispívá zdravotní stav obou partnerů, je tedy důležité zaměřit se nejen na nastávající maminku, ale také na budoucího tatínka. Udržet si kondici a k tomu se správně stravovat dá mnohdy zabrat.
-
Manner Cacao rozpustný nápoj: čokoláda pro všechny! Značka Manner uvedla kakaový nápoj již v roce 1898, ale v roce 2018 se produkt dočkal nového uvedení na trh. Kultovní nápoj v prášku, který lze rozpustit v horkém, ale i ve studeném mléce, byl přizpůsoben moderním potřebám, je veganský a nově získal i certifikát fairtrade.
-
Dieta, která chutná? Lucie díky ní zhubla 14 kilogramů za 2 měsíce! Ze slova dieta se mnohým překrucují oči. Představí si desítky jídel, kterých se budou muset vzdát, a mají stres už jen z toho, že se pořádně nenají.
Nový komentář
Komentáře
Amálie: Sakra
Já jsem teda v životě nestopovala, dostatečně na mě zapůsobily zprávy v černé kronice i Smrt stopařek, fakt se bojím.
A z téhož důvodu neberu stopaře, jednak nevím, co se z něj může vyklubat a jednak nehodlám někomu platit celý život bolestné v případě havárie. Slušným stopařům se tímto omlouvám. 
Ťapina:
Amálie: Nevím, co bych zrovna tobě mohla závidět
Všechno to, o čem ty tady více či méně smysluplně bájíš, já mám doopravdy, snad až na ty koně a psychopata 
Amálie: Na mě z tvých příspěvků zase čiší, že jsi na větvi z toho, že ses naučila řídit a dokonce si vyděláš na benzín.
Nic ve zlým, samozřejmě tě neznám, jenom na mě takhle působíš v této diskuzi.
Nestopuju a stopaře neberu - brání mi v tom pud sebezáchovy.
Amálie: z tebe zas čiší (mně) nepochopitelná zloba vůči stopařům
A docela chápu, že to Ťápu irituje.
Ťapina: Čiší z tebe závist a hledáš, kam bys tu strašlivou Amálii, co tě tak irituje, mohla nejlíp kopnout.
K tématu doporučuji knihy Mileny Holcové http://www.milenaholcova.cz/
Nebýt autostopu, tak se nikdy nepodívám na spoustu míst, třeba do té Provence
. Bylo mi 20, chtěli jsme cestovat a ne čekat x let, až si vyděláme na jízdenky. Čtrnáctidenní cesta nás vyšla na 8 tisíc oba a zážitky máme na celý život. Podruhé už jsme byli pohodlnější a "movitější", tak jsme do Avignonu jeli busem a stopem až odtamtud. Poznali jsme díky stopování místní obyvatele mnohem blíž, než kdybychom jezdili zavřeni ve svém autě. To je totiž věc, kterou na cestování miluju nejvíc - poznat tu zemi co nejblíž, ne jen jako pozorovatel.
Amálie: Já vím, ty jezdíš všude autem, protože jsi dokonalá řidička a taky neomezeně bohatá, takže to, že autobus je tam cca 20x levnější je pro tebe podřadná informace. Už sis aspoň přečetla vyhlášku a zjistila, že těhotenství dávno není důvodem k nepoužívání pásů?
Já jsem nikde nepsala, že jezdím všude stopem. Ta reakce, že se holt někam nepodíváš, patřila tomu, že jezdíš výhradně autem. Nepodíváš se tam, kam mě doveze vlak a z něj pak půjdu tři dny pěšky. Nepodíváš se tam, kam se jezdí vlakem, protože o auto bys tam do dvou dnů přišla. A tak dále a tak dále.
mindulinka:
Taky mám kolem sebe lidi, kteří by pro mne raději kamkoli dojeli, než mě nechat jet stopem.
Ťapina 36: Cože?
Tam, kam tebe sveze stop, dojede i moje auto. 
Ťapina 40: Jak jste do toho Estonska přijeli? Pokud hromadnou dopravou, tak tou já bych určitě nejela. Tudíž by mne žádná chybějící vlaková doprava nezaskočila.
Manx: Jo a také si zjišťuji dopravu předem a plánuju včetně dovolených, jaké jsou v dané zemi možnosti - pronajatí auta a za kolik a podobně. Nesnáším nejistotu. Jednou se mi stalo, že vlak co měl čekat na můj vlak trošku ujel. Díky mobilu jsem obvolala kde koho a brácha pro mě musel dojet do kotěhůlek asi 80 km od domova. A rád jel. Stopem nikdy.
Nikdy jsem nestopovala a stopovat nebudu. A taky nikdy žádného stopaře nevezmu - bojím se.
Párkrát jsem stopem jela, ale nikdy plánovitě, vždycky to byla nouzovka, když mi ujel autobus nebo vlak... a pokaždý to bylo bez problémů. Poprvé jsem jela stopem, když mi byly asi čtyři roky, s tátou a ségrou
, chodili jsme tenkrát do školky pěšky z vesnice do vesnice, ale už si nepamatuju, proč jsme tenkrát jeli stopem, možná pršelo nebo jel někdo známej... A naposledy jsme jeli s Jirkou k jeho rodičům z Prahy do východních Čech a ujel nám poslední vlak, tak jsme jeli metrem na kraj Prahy a stopovali jsme, a jeden řidič nás vzal do Hradce, další do Žamberka a v Žamberku už jsme si zavolali na odvoz tchána
Problém na stopu jsem nikdy neměla
Přítel (35 let) stopuje rád a taky rád bere stopaře. Já jsem toto "řemeslo" ochutnala až teprve s ním, sama jsem nikdy nestopovala a ani se nechystám.
Nikdy jsem nestopovala a stopovat nebudu. Nechápu lidi, co stojí s baťohama u silnice, když jim tím samým směrem jede za pár minut autobus. To už je vychcanost
Když se vydám na vandr, musím mít i peníze 
Beruška1: Bože, kde se furt berou ty mýty s "falešným znásilněním" při stopu? a proč nechtějí pořád umřít?
A) znásilnění je trestný čion jako každý jiný, tzn. je třeba míti důkazy (důkazy o tom, že proběhl pohlavní styk)
b) i kdyby tvůj nařcení z falešného znásilnění bojící se choť na potkání souložil se stopařkami, tak by bylo nutno dokázat, že došlo k znásilnění (stopy násilí, pohrůžka zbraní, hypnotika v krevním obraze...)
c) dokázat reálné znásilnění je krajně obtížné, takže dokázat falšné podle mne hraničí s nemožností
Tak zrovna dnes jsem šla na stopa.
Nechtělo se mi hodinu čekat na autobus. Jela dodávka a v ní Vietnamec. Tak tam bych nesedla. Nevím, co bych si s ním říkala
, ale pak jsem stopla známého, takže pohoda. Ale člověk nikdy neví, na koho natrefí.
Sexuálí podtext? 100%! Jeden známý bere stopařky jen kvůli toho. Uvidí pěknou děvčicu. Zastaví ji, poptá se co a jak , pakliže je volná, prostě jí "ukecá"
A musím jen dodat, že jsem s ním nějakou dobu chodila, ale ani tenkrát v tom nepřestal. Asi nějaký sport nebo co... Každopádně jsem se to dozvěděla, když mě asi 2 měsíce po rozchodu přibral domů...no bolístka byla relativně ještě nezahojená, ale čas bez sexu dlouhý, tak jsem se dala ukecat...no a pak mi to řekla kamarádka, že jsem nebyla první ani poslední, kterou "vzal stopem". Ale jako upřímně...zas to nebyla nejhorší cesta, že...